Jak se učí generace

V 21. století se ocitáme v situaci, kdy technologie do určité míry ovlivňují a zasahují do různých aspektů našeho života. Technologie ovlivnily především informace, jejich šíření a dostupnost. Tento vliv a změny se dále smísily s demografickými faktory, jež se začaly objevovat na přelomu 20. a 21. století. Těmito demografickými změnami jsou myšleny tzv. „generace“, tedy „velké, sociálně diferencované skupiny osob, které jsou spojené dobově podmíněným stylem myšlení a jednání a prožívají podstatná období své socializace ve shodných historických a kulturních podmínkách“. (Velký, 1996).

Každá generace vnímá, přijímá a šíří informace jiným způsobem a každá generace má svůj specifický přístup k učení. V dnešní době, kdy celoživotní učení nabírá na popularitě, se pedagogové a učitelé musí potýkat s problémem toho, jak přistupovat k jednotlivým generačním skupinám a jak nastavit a upravit výuku tak, aby vyhovovala jednotlivým generacím. Nejprve je tedy nutné podívat se na každou generaci zvlášť, pochopit v čem tkví jejich silné a slabé stránky ve vztahu k učení, ale také jaké jsou jejich sociální hodnoty.

Generace Veteránů

Jako „Veterány“ nebo též „Tradicionalisty“ můžeme označit ty, jež se narodili mezi lety 1920 a 1945. Povaha této generace byla formována a ovlivněna mnoha faktory, počínaje druhou světovou válkou. Někteří autoři porovnávají generaci Y, tedy Mileniály, právě s generací Veteránů, jelikož nové technologie — automobil, telefon, rozšíření elektřiny do venkovské oblasti — přispěly k zásadním životním změnám podobně jako změny zavedené osobním počítačem a internetem.

Progresivní myšlenky hnaly společnost kupředu. Po zavedení zákona o zákazu dětské práce se v Americe začalo dívat na výchovu a péče o děti zcela novým pohledem. V roce 1918 byl poprvé podíl teenagerů chodících do škol vyšší než těch, kteří do školy nechodili. Ve školách se začaly zavádět nové edukační systémy, jejichž cílem bylo vychovat z žáků efektivní pracovníky ve stále se zvětšujících továrnách. Poprvé se ve školách děti řídily podle zvonění a přesouvaly se z jedné třídy do druhé pro lepší využití prostoru a místa. Třídy ve školách v tomto smyslu trochu připomínaly tovární haly a spíše než na kreativní myšlení a inovace byl v osnovách kladen důraz na konzistenci a poslušnost a dodržování pravidel. Stejně jako v továrnách, kde byla důležitá dochvilnost a pravidelná docházka, byly tyto zásady vštěpovány i dětem ve školách. Školy tedy dětem vštěpovaly poslušnost, uniformitu, logiku místo kreativity, disciplínu, „poctivou práci“, respekt k autoritám, povinnost před potěšením, trpělivost a loajalitu.

Generace veteránů si tedy udržuje respekt vůči autoritám, ale zároveň sama požaduje respekt od ostatních. Veteráni upřednostňují stabilní prostředí pro vzdělávání s jasným řádem a bez chaosu. Preferují konzervativní přístup učitele, ať už během osobních interakcí nebo ve stylu oblékání. Nejlepší jsou pro ně jasně a stručně prezentované informace, které si soukromě mohou dále rozšířit a obohatit o další poznatky sami.

„Baby Boomers“ generace

Označení Baby Boomers, původem z Ameriky, patří lidem narozeným v letech 1946–1964. „Boomeři“ jako první generace toužila po kontinuálním vzdělávání skrze celý životní cyklus. Začátek digitálního věku se promítl až v polovině tohoto cyklu a tudíž jejich vztah k technologiím se zformoval před tím, než se technologické a digitální „vymoženosti“ vmísily do každodenních životů. Jinými slovy, Boomeři využívají technologie jako nástroje k prosazení svých životních stylů, ale technologie nebo sociální média pro ně nejsou životně důležitá, neformují jejich osobnosti nebo celkově existenci. Spíše než komunikace přes internet a sociální média je pro Boomery důležitější osobní kontakt.

Problém však nastává v momentě, kdy je na pracovištích nebo ve školách výuka nebo výcvik zprostředkovány pomocí technologií, které jsou pro Boomery zcela nové. Jako důsledek si starší pracovníci během volby mezi důchodem či nucenou adaptací a učením novým technologiím digitálnímu prostředí často zvolí důchod. Firmy, školy a organizace by měly před implementací takovýchto nových nástrojů a technologií zvážit technické a digitální dovednosti všech pracovníků.

Zatímco někteří starší pracovníci jsou vůči využívání technologií na pracovišti stále resistentní, mladší pracovníci, kteří jsou technologicky a digitálně více zběhlí, získávají manažerské pozice. Boomeři jakožto starší generace na pracovišti se tedy musí často potýkat s faktem, že jejich mentoři a učitelé jsou jednou tak mladší než oni. Tito mladší mentoři a učitelé si proto musí uvědomovat situaci svých starších žáků a nastavit tak pro ně i výuku či školení. Namísto autoritářského přístupu by si měli mentoři u starších generací zvolit více pozitivní přístup, kdy své žáky budou brát jako “sobě rovné”. Praktické aktivity pro budování dovedností jsou pro Boomery velmi důležité. Na rozdíl od svých rodičů, kterým byla ve škole předkládána logika a uniformita, mají členové této generace rádi kreativitu a individuální práci. Dobrý způsob propojení se starší generací může být využívání mobilních zařízení. Počet starších pracovníků využívajících mobilní zařízení se zvýšil, protože mobilní zařízení jsou nyní obecně cenově výhodnější.

Generace X

Po mnoho let byli členové Generace X, tedy lidé narozeni v letech 1965–1980, staršími generacemi označovali jako „flákači“ nebo „ulejvači“ (dokud tato přízviska nezdědila generace Y). Toto tvrzení by se dalo vyvrátit různými fakty. Jedná se o méně početnější skupinu než Boomeři a Milleniálové, tudíž se X-členové museli starat hned o dvě generace — o starší rodiče i mladé děti.

Přízvisko „flákač“ též vyvrací fakt, že generace X patří mezi nejvíce vzdělané generace. Jen v USA má 35% vysokoškolské vzdělání oproti Milleniálům, kteří za nimi pokulhávají s 19%. Také v práci najdeme velké procento této generace na manažerských pozicích a jako poradce mladších spolupracovníků.

Možná proto, že během svých studentských let neměli přístup k Wikipedii, instant messagingu, sociálním médiím nebo obecně Internetu, si tato generace učení a informací cenila více. Dnešním žákům stačí pár kliknutí na telefonu a všechny informace mají po ruce, zatímco studenti Generace X museli vynaložit více úsilí při hledání faktů a dat. Vzdělávání pro tuto generaci má velký význam i po ukončení školy. Stejně jako Boomeři oceňují členové generace X přístup k celoživotnímu učení.

Fakt, že je tato skupina umístěna mezi starší generaci lidí upřednostňující knihy, noviny, televizi a osobní kontakt jako zdroj informací (Boomeři) a mladší generaci, jež sbírá informace skrze digitální zdroje (Milleniálové), dal generaci X příležitost porozumět a seznámit se jak s analogovými, tak digitálními informačními kanály a zdroji a vytvořit tak mezi nimi most. Stejně jako Boomeři byli první generací, která vyrůstala s televizí, členové generaci X byli první, kdo vyrůstali s počítači. Technologie jim tedy není cizí a třebaže za mládí neměli k dispozici Internet, dokázali se po příchodu online světa adaptovat a zapojit se do něj. Například sociální média narůstají u této generace na popularitě. 81% členů této skupiny je na Facebooku a 5,9 milionu má účet Snapchatu. Spíše než k vystavování osobních fotografií a budování své online persony však využívají sociální média ke komunikaci se svými dětmi — Mileniály a generací Z. Oproti Milleniálům, kterým se digitální společenský život promítl do jejich DNA, se generace X ujmula spíše funkčních výhod těchto technologií a naproti mladším generacím k nim mají mnohem rezervovanější vztah. Například 26% členů generace X hledají online informace o jídle a vaření, 61% internet používají kvůli zprávám, 65% používají osobní počítače pro práci s fotografiemi a 53% používá email k posílání fotografií.

Mentoři, učitelé a vedoucí by měli při výcviku a školení pamatovat na to, že členové generace X:

· Chtějí být vnímání jako jednotlivci, dobrý je individuální přístup

· Nechtějí být pouze pasivní příjemci informací

· Chtějí informace z více zdrojů, analogu i digitálu

· Chtějí se naučit dovednosti, které mohou uplatnit v kariéře a proměnit na zisk

Na rozdíl od starších generací jsou tito lidé více ochotni používat nové technologie jako pomůcky a nástroje při výuce a učitelé by tudíž neměli podceňovat jejich schopnosti.

Generace Y

Momentálně nejvíce diskutovaná a zkoumaná je generace Y nebo též generace Milleniálů. Do této poměrně mladé generace můžeme zařadit jedince narozené v letech 1980–1995.

Tato skupina byla první, která ve velmi mladém věku zažila vpád digitálních technologií a internetu. Milleniálové jsou vysoce kvalifikovaní v oblasti digitálních znalostí a je pro ně snadné získat a osvojit si nové IT nástroje a zařízení. Snadno přijímají a adaptují se změnám, žijí pro “momentální okamžik” a příliš se netrápí s dlouhodobými plány do budoucna.

Velký okruh jejich přátel se nachází ve virtuálním světě a díky sociálním sítím udržují přátelství i na dlouhé vzdálenosti, příležitost, ke které starší generace dříve neměly velký přístup. Kulturní či etnické rozdíly pro ně nejsou žádnou překážkou a rádi žijí v měnícím se, rychlém a pohyblivém prostředí.

Generace Y je charakterizována “multitaskingem” a Milleniálové snadno dokáží svoji pozornost rozdělit na více cílů. Díky moderním technologiím se jejich komunikace děje hlavně ve virtuálním prostoru a jejich on-line přítomnost nemá mnoho hranic.

Nejvyužívanějším zařízením je mezi Milleniály mobil, který používají téměř ke všemu. Od vyhledávání informací, lidí a produktů až ke komunikace skrze sociální média. Spolu s generací X jsou Milleniálové nejvíce ochotní investovat peníze do mobilních společností ke koupi dat pro neomezené surfování internetem. Na rozdíl od starších generací je pro Milleniály příznivější laptop nežli stolní počítač, což koresponduje s jejich aktivním životem v pohybu a zálibou v cestování. Přesněji 70% si raději koupí laptop a jen 57% vlastní stolní počítač.

Generace Y vyrostla obklopena počítačovými hrami, televizí a dalšími multimédii, tudíž učební materiály ve formě hustých textů pro ně nejsou příliš atraktivní. Více než čistý text je pro ně “snesitelnější” učit se z obrazově bohatých materiálů, například obsahujících screen-shoty nebo instrukční videa.

Jejich blízký vztah k technologiím se dá velice dobře využít ve třídě. Informační technologie je k výuce velice praktická. Moodle, nástroj pro sdílení materiálů z hodin a předávání instrukcí od profesorů, je nyní rozšířený na mnoha školách a univerzitách. Dropbox, digitální metoda předkládání, revize a klasifikace domácích úkolů, je též velice užitečný. Prezi slouží k vytváření prezentací a zároveň studentům umožňuje prostor ke kreativitě a fantazii. K multitaskingu, který je Milleniálům tak blízky, využijí Trello, se kterou mohou rozvíjet svoje organizační dovednosti — pomůže jim naplánovat své úkoly a vytvořit přehledy pracovních postupů.

A takových příkladů je spousta — třídní blogy, kalendáře, nástroje na poznámky, digitální portfolia, online kvízy, vzdělávací youtube kanály, to všechno lze ve třídě využít.

Zapojení studentů do skupinových aktivit a úkolů je též dobrý způsob výuky. Během posledních 25 let byly v základních a středních školách zavedeny kooperativní učební strategie jako alternativy k tradičním metodám výuky. I díky tomuto faktu mají Mileniálové tendenci dobře spolupracovat, a co je důležitější, mají tendenci více respektovat své vrstevníky než instruktory. Implementované kooperační techniky výuky zlepšily vztahy mezi studenty i jejich sebevědomí a naučili je týmové spolupráce za cílem řešení úkolů.

Toto všechno — informační technologie, internet, zapojení do skupinových úkolů i individuální přístup může vést k efektivnímu vývoji studentů a jejich přístupu k učení a je jen na učitelích, zda těchto možností využijí.

Generace Z

Poslední zkoumaná generace, o které se rozepíši, je Generace Z. Patří do ní lidé, tedy spíše děti a teenageři, narození v období mezi lety 1995 a 2010.

Tyto děti se narodily do doby, kdy se tištěné slovo začalo transformovat do digitální podoby, do ikon, obrázků a gifů. Jsou vysoce intuitivní a sebevědomí uživatelé digitálních technologií. Facebook, Instagram, Youtube, iPhony a iPady jim byly k dipozici již od kolébky a staly se nedílnou součástí jejich každodenních životů.

V době, kdy nám na sociálních mediích neustále vibrují nová upozornění na počet liků a komentářů, je udržení pozornosti novým a relativně velkým problémem, a to nejen pro děti, ale i pro generace Y a X. Proto je, víc něž kdy dříve, důležité vybudovat prostředí pro učení, které žáky namotivuje k zapojení do diskuze a motivuje je učit.

Na mnoha školách jsou snahy o vybudování takového prostředí zjevné. Ze striktních, klasicky strukturovaných učeben se postupně stávají více kolaborativní a kreativní místa vzdělávání, tištěné učebnice nahrazují tablety a seminárky zase multimediální projekty a prezentace. Oceňují vizuální a interaktivní komunikaci s rychlým a snadným přístupem k informacím.

Důležité je pro učitele brát v potaz, že dnešní žáci a studenti nechtějí být pouze pasivní posluchači. Spíš než pouze si odsedět přednášku a dělat si dlouhé poznámky k memorování, mají zájem o aktivní zapojení do výuky, díky čemuž se i probíranou látku lépe učí.

Nové technologii mají v krvi a vzhledem k tomu, že generace Z se narodila do světa technologií, je pro ně především důležité, aby byli obklopeni tímto prostředím, a to všude. Dnešní děti očekávají přítomnost edukačních digitálních pomůcek a nástrojů ve školách a též i očekávají, že jim budou vždy k dispozici bez jakýchkoli přístupových bariér. Učení pro ně není limitováno pouze v rámci učeben či fixováno na konkrétní místo, je to něco mobilního, co mohou přesouvat z místa na místo.

Učitelé, stejně jako i zaměstnavatelé by měli těmto mladým lidem věnovat větší pozornost, protože je to momentálně právě tato generace, která formuje to, jak bude vypadat školní prostředí v budoucnosti. Právě oni jsou hnací silou v inovacích nových vzdělávacích nástrojů, učebních stylů a neomezeného přístupu ke zdrojům.

Požadavky na dovednosti absolventů škol se v současné společnosti razantně liší od kompetencí, které byly požadovány po starších generacích a školy a učitelé na tento fakt musí být připraveni. Vzdělávací zařízení se musí postavit čelem výzvám, jež představuje vzdělání v nové éře informací a technologií. Pochopení toho, jak se dnešní studenti učí a porozumění učícím stylům jednotlivých generací a jejich hodnot budou stále více důležité pro zajištění kvalitního vzdělání, které připravuje studenty k úspěchu ve 21. století

Zdroje:

AU-YONG-OLIVEIRA, Manuel, Ramiro GONÇALVESB, José MARTINS a Frederico BRANCO. The social impact of technology on millennials and consequences for higher education and leadership. Telematics and Informatics. 2018, 35(2018), 954–963.

BENCSIK, Andrea, Gabriella HORVÁTH-CSIKÓS a Timea JUHÁSZ. Y and Z Generations at Workplaces. Journal of Competitiveness. 2016, 8(3), 90–106. DOI: 10.7441/joc.2016.03.06.

COATES, Julie. Generational learning styles. River Falls (ZDA): LERN Books, 2007. ISBN 1–57722–032–3.

Generations X and Y Lead the Way in Today’s Digital World. ReadWrite [online]. 2010 [cit. 2018–06–18]. Dostupné z: https://readwrite.com/2010/09/22/generations_x_and_y_lead_the_way_in_todays_digital_age/

Getting to know generation x. In: NAS Recruitment Innovation [online]. 2018 [cit. 2018–06–18]. Dostupné z: https://www.nasrecruitment.com/pdf/GettingtoKnowGenerationX-download.pdf

GLEN, Karen. Education and Technology: What Differentiates Generation X from Millennial Students. In: CURRICULO SOLUTIONS [online]. 2017 [cit. 2018–06–18]. Dostupné z: https://blog.curriculosolutions.com/education-and-technology-what-differentiates-generation-x-from-millennial-students

HUYLER, Debaro a Daniel CIOCCA. Baby Boomers: The Use of Technology to Support Learning. Florida, 2016. Florida International University. Dostupné z: http://digitalcommons.fiu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1542&context=sferc

MARTIN, Anna Sofia. The Undetected Influence Of Generation X. In: Forbes [online]. 2016 [cit. 2018–06–18]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/nextavenue/2016/09/13/the-undetected-influence-of-generation-x/#109b67261efb

MCCRINDLE, Mark. How Can 21st Century Students Learn In 19th Century Schools? Huffpost [online]. 2016, 2016 [cit. 2018–06–18]. Dostupné z: https://www.huffingtonpost.com.au/mark-mccrindle/how-can-21st-century-students-learn-in-19th-century-schools_b_9677348.html

SANDEEN, Cathy. Boomers, Xers, and Millennials: Who are They and What Do They Really Want from Continuing Higher Education?. Continuing Higher Education Review. University of California-Los Angeles, 2008, 72, 11–31.

Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843113.

Why generation x appreciates life-long learning. In: Lindenwood [online]. 2018 [cit. 2018–06–18]. Dostupné z: http://www.lindenwood.edu/academics/online-programs/blog/2015/why-generation-x-appreciates-life-long-learning/