Jak si stojí iniciativa a podnikavost v dnešním světě?

Tereza Procházková
EDTECH KISK
Published in
3 min readMay 4, 2022

„Iniciativa a podnikavost“ jsou jedním ze 7 základních kompetencí, které Tony Wagner ve své knize označuje jako nutné pro přežití ve 21. století. Vztahuje je ke vzdělávání ve školách. Dalšími z nich jsou například „Svižnost a adaptabilita“ nebo „Schopnost nalézat a analyzovat informace“ (Brdička, 2010).

Zaujaly mě především proto, že byly dlouho vnímány jako kompetence, se kterými se jedinec musel „narodit“ a obzvlášť ve školním prostředí nebyla snaha je rozvíjet. Sám Tony Wagner (2008) tvrdí, že ve veřejných školách dříve učili kompetence jako problem-solving nebo schopnost argumentace jen ty, kteří se připravovali na univerzitu, jichž bylo jen malé procento. Někteří se prý tyto kompetence naučili spíš omylem. Usiluje o to, aby důležité kompetence pro život učili všechny studenty.

Dnešní vzdělávání rozděluje složitý fenomén reálného života do malých částí, které by měli být pro studenta snadněji vstřebatelné. Také pro učitele je snadnější soustředit se na izolované předměty a jen na jeden aspekt jevů a znalosti prezentovat spíše ve své izolovanosti než reálné složitosti (Scheer, Noweski & Meinel, 2012). Jedna z možností, jak tyto kompetence učit, je pomocí holistického konstruktivistickému přístupu (Weinert 2003, Knoll 1993, Reich 2008). Konkrétní metodou, kterou navrhuje Dewey (1913), je učení pomocí interdisciplinárních projektů (Scheer, Noweski & Meinel, 2012). Konstruktivismus je vzdělávací proces, ve kterém si jedinec sám organizuje znalosti. Proces učení je nepředvídatelný a znalosti se neustále mění prostřednictvím nových znalostí, které jsou získávány prostřednictvím individuálních zkušeností (Reich 2008, Kolb 1984). Právě získání znalostí vede ke změně chování jedince (Hasselhorn, Gold, 2006). Podle teorií konstruktivismu ke změně dojde zažitím zkušenosti, které by měl být učitel jako facilitátor schopen navrhovat jedinci (Scheer, Noweski & Meinel, 2012).

Dobrým příkladem konstruktivistického vzdělávání je školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka. Školám a školkám nabízí ekologické výukové programy nebo odpolední přírodovědecké a tvořivé kroužky pro děti i dospělé (Lipka, n.d.). Od roku 2016 v Lipce běží projekt, který se zabývá rozvojem podnikavosti. Projekt vznikl v rámci Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání; což je nástroj, který má zlepšit kvalitu vzdělávání v jednotlivých krajích. Mezi priority JMK patří mimo jiné „poskytnout školám a školským zařízením v praxi funkční model dlouhodobé systémové podpory podnikavosti, iniciativy a kreativity (vč. environmentálního vzdělávání)“ (“Podnikavost”, n. d.). Lipka nabízí speciální proškolení pedagogů, kteří se stanou Koordinátory podnikavosti a ve vlastní škole mohou koordinovat a řídit programy rozvíjející podnikavost a podpořit zavedení výchovy k podnikavosti do praktické výuky i strategických dokumentů školy. Vyškolení pedagogové budou mít k ruce metodiky a metodičky z Lipky, kteří jim budou na jednotlivých školách pomáhat. Lipka usiluje o kontinuitu a nabízí školám, zapojeným do projektu, podporu i po skončení samotného projektu (“Nabídka zapojení”, n. d.). Lipka také ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem chystá „Centrum podpory pro podnikavost, iniciativu a kreativitu“, nabízí školám mentoring a koučink v této oblasti a pro žáky připravují „Letní školu podnikavosti“ (“Podnikavost”, n. d.).

Zdroje:

Zdroje obrázků:

--

--