Jak správně vyhledávat informace na internetu a jak to funguje?

Zita Lezatkova
EDTECH KISK
Published in
5 min readJun 15, 2020

Jednou ze základních dovedností a schopností, bez které se v dnešní době neobejdeme, je vyhledávání informací. Informace jsme nuceni vyhledávat pro vlastní potřeby, z pracovních důvodů, vzdělávání, nebo dokonce v rámci naší povinností jako občana státu. S přeměnou světa v digitální je vyhledávání informací jednodušší, ale zároveň také nebezpečnější, protože díky internetu existují masy webových stránek, které sdělují informace a není jednoduché zjistit, které nemají dezinformační charakter a jsou relevantní.

V tomhle článku se budu zabývat vyhledáváním informací na internetu, jak fungují internetové vyhledávače a jak by se měli posuzovat informace, které na internetu najdeme, abychom si osvojili jenom ty správné.

Vyhledávání informací

S rozvojem digitálních technologií a vznikem internetu se začalo přetvářet i vyhledávání informací. Po staletí byly lidé zvyklí mít nedostatek informací, neboť nebyl dostatek prostředků. Informace byly nejdříve přenášeny pouze prostřednictvím lidské interakce, později se přidaly knihy, noviny, rádia a televize. Nakonec v roce 1993 byl vynalezen internet, který změnil celý svět. Dnes lidé vyhledávají informace převážně na internetu. Je to rychlé a jednoduché. Svědčí tomu i statistiky Českého statistického úřadu z roku 2018 dokonce 55 % obyvatel České republiky vyhledává informace o zdraví na internetu raději, než aby si zašli za lékařem, což je o 41 % více než před deseti lety.[1] Existují dokonce studie, jež potvrdily, že „webové vyhledávání může poskytnou kvalitu srovnatelnou s kvalitou nabízenou profesionálními pracovníky referenčního oddělení.“[2]

Pokud však chceme vyhledávat informace na internetu, musíme být informačně gramotní, tedy schopni efektivně k informaci přistupovat, hodnotit ji a posoudit, zda je relevantní či nikoliv. Pokud naopak informačně gramotní nejsme, může se stát, že budeme informačně přehlceni. Taková situace může vzniknout například pokud jsme zavaleni informacemi, nedokážeme rozeznat, které jsou správné, nebo nevíme jak a kde hledat.

Photo by Glenn Carstens-Peters on Unsplash

Internetové vyhledávače

Základní nástroj pro vyhledávání informací na internetu je internetový vyhledávač, což je nástroj, který prohledává web na základě položeného dotazu.

Vyhledávače pracují ve 3 krocích:

1. Počítačový program prohledává internetové stránky, sbírá z nich data a hodnotí jej (indexuje). Na každé stránce pak sbírá odkazy na další stránky, které také navštíví a sesbírá data. Po určité době (v řádu dnů až měsíců) se počítačový program vrátí na již navštívené stránky a zkontroluje jej. Zjištěné výsledky si program ukládá do daného vyhledávače. Příkladem tohoto počítačového programu je např. Googlebot od Google.com nebo Slurp od Yahoo.com. Některé stránky jako jsou zpravodajství navštěvuje program častěji, neboť jsou aktualizovány po minutách. [3]

2. V druhé fázi probíhá indexace stránek. Míra věrohodnosti a oblíbenosti stránky je číselně vyjádřena v rozmezí 0–10. Mezi faktory působící na umístění stránek patří zejména titulek, formát stránek, klíčová slova nebo obsah. Aby se stránka lépe umístila, využívá tzv. search engine optimization (SEO), který optimalizuje webové stránky pro tento proces hodnocení, a díky němuž se stránky mohou ve finální výsledku objevit na prvních stránkách vyhledaných výsledků.[4]

3. Poslední fází je zpřístupnění výsledků z vytvořených databází uživatelům na základě jejich dotazu ve vyhledávači.

Dnešní vyhledávací systémy jsou natolik inteligentní, že dokážou vyhledat relevantní dokumenty i na základě jednoho či více výrazů, které zadáte. 80 % programů je schopno sestavit smysluplný text i z výrazů, které nebyly v původním textu obsaženy.

Photo by Christian Wiediger on Unsplash

Jak správně vyhledávat na internetu

Jak jsem zmínila již výše, klíčová je informační gramotnost, tedy schopnost posoudit, zda je informace relevantní, úplná a přesná.

Relevantní je informace v případě, že uspokojila potřebu uživatele. Avšak v případě vyhledávání hovoříme pouze o systémově relevantní, neboť uživatel je schopen ohodnotit informaci jako relevantní až v případě, že se v odpovědích na danou otázku orientuje a je schopen určit, zda je pro něj ta odpověď správná nebo ne. Na základě toho, zda uživatel považuje informaci za relevantní, pak posuzuje, zda je určitá a přesná. Podle Viléma Sklenáka (2001) přesná informace „vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní a určitá říká, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se vůbec našla.“[5]

V rámci vyhledávání na internetu nelze opomenout kritické myšlení, které hraje velmi důležitou roli při posuzování vyhledaných informací. Díky tomuto myšlení jsou lidé schopni objektivně posuzovat informace, srovnat je s tím, co už ví a následovně je efektivně využít.

Přestože se v dnešní době apeluje na správné vyhledávání na internetu, spousta lidí se dopouští chyb. Mezi chyby při vyhledávání na internetu patří například zastaralé informace — lidé si vznik informace neověřují nebo hledají na webových stránkách, které publikují staré články a ukrývají datum vzniku, nebo třeba fake news — proti tomu se však bojuje prostřednictvím webů, které upozorňují na konkrétní trolly a dezinformační weby (např. manipulatori.cz).

Správný postup při vyhledávání na internetu

Při vyhledávání informací, a zejména na internetu, je doporučeno si předem promyslet, co přesně hledám a co už vím. Na základě toho pak lze formulovat dotaz do vyhledávače v podobě otázky nebo klíčových slov, které nám umožní vyhledat relevantnější informace. Vhodné je také využívat invertní slovosled, protože vyhledávače nejdříve hledají první zadané slovo, až pak druhé. Např. pokud budeme vyhledávat jméno Petr Novák, vyhledá to nejdříve Petra, až poté Nováka. Pokud však dotaz zadáme jako Novák Petr, počet výsledků se zúží.

Randoplh Hock ve své knize definuje postupy, které je dobré při vyhledávání na internetu dodržet, aby bylo získávání informací efektivní a relevantní. Lze je shrnout následovně:

1. Zhodnocení zdroje — Jedná se o oficiální zdroj nebo instituci? Mají oficiální informace?

2. Zhodnocení zaměření webu — Je odborný či nikoliv? Je zaměřen na akademické účely, politické, zdravotnické nebo zábavné?

3. Zhodnocení kvality obsahu — Jakým způsobem je text napsaný? Obsahuje text fakta, nebo jen domněnky a názory? Je obborný či nikoliv?

4. Zhodnocení kvality citovaných dokumentů — Jsou ty dokumenty odborné nebo oficiální? Obsahuje text vůbec citace? Obsahuje citace na prestižní časopisy?

5. Zhodnocení aktuálnosti zdroje — Jsou informace aktuální? Kdy byl naposled web aktualizován?

6. Fakta je dobré ověřit vždy u jiných zdrojů.[6]

Závěr

Přestože je vyhledávání na internetu rychlejší a jednodušší, ukrývá spoustu nástrah, na které se nejeden člověk nachytá. Je důležité věnovat pozornost tomu, kde čteme informace, kdo je napsal, jestli jsou aktuální a jestli jinde píšou stejné věci, nebo je to nějaký nesmysl. Lidé by měli přestat brát informace na internetu jako samozřejmost a dbát více na to co čtou, ale i co sami píšou.

Seznam použitých zdrojů

[1] Český statistický úřad. ICT ve zdravotnických zařízeních. [Online]. Eurostat, 2019, s. 7. [cit. 2020–04–30].

[2] FORD, Nigel; MILLER, David; MOSS, Nicola. Role individuálních rozdílů v internetovém vyhledávání: empirická studie. Překlad ŠMÍDOVÁ Lucie. Journal of the American Society for Information Science and Technology. [Online]. 2001, č.12, s. 1049–1066. [cit. 2020–05–25].

[3] MĚSÍČEK, Libor; PETRUS, Pavel. Principy vyhledávání informací v prostředí internetu. MATEMATIKA–FYZIKA–INFORMATIKA. [Online]. 2016, 25.5: 385–387. [cit. 2020–05–25].

[4] KUTAL, Jiří; VARYŠOVÁ, Tereza. Možnosti využití umělé inteligence v optimalizaci pro vyhledávače. In: Mezinárodní workshop doktorandských prací. [0nline] 2011, s. 2. [cit. 2020–05–25].

[5] SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Nakladatelství CH Beck, 2001, s. 215–216. [cit. 2020–05–25]. ISBN 80–7179–409–0.

[6] HOCK, Randoplh. The Extreme Searcher’s Internet Handbook: A Guide for the Serious Searcher. [Online]. 2010, Medford, N.J.: CyberAge.[cit. 2020–06–12]. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=nlebk&AN=345942&lang=cs&site=eds-live&scope=site

--

--