Jak zefektivnit studium pomocí online nástrojů?

Jak efektivněji studovat je téma, které napadlo možná každého studenta, ale kdo se umí učit opravdu efektivně? Kdo se odhodlá a udělá si na školu více času než je potřeba, a kolik studentů používá online nástroje pro zjednodušení práce? V tomto článku si uvedeme pár tipů, jak organizovat své učivo, a jaké online nástroje pro to použijeme.

Klíčem všeho je umět správně myslet. Myšlení se dá členit moha způsoby, například dle antropologického slovníku na konvergentní, divergentní, laterální a tvořivé. Cílem konvergentního myšlení je dospět k jednomu řešení, naopak divergentní neboli rozbíhavé myšlení může mít řešení mnoho. Laterální v překladu z latiny znamená boční či postranní, takže hledá jiné postupy a řešení. A v poslední řadě myšlení tvořivé, což je „soubor myšlenkových operací, které se pohybují jak na poli reality, tak na poli imaginace a jejichž spojení s fantazií vytváří nové“ [1]. Vyskytuje se ještě jedna důležitá kategorie myšlení, kterou je nutno zmínit, a tou je myšlení kritické. „Myslet kriticky znamená uchopit myšlenku a důsledně ji prozkoumat, porovnat s opačnými názory a s tím, co už o daném tématu víme. Myslet kriticky znamená být zvídavý, používat různé strategie zjišťování informací, klást otázky a systematicky hledat odpovědi (…), dospívat k rozhodnutím, zaujímat stanoviska a dokázat svůj názor racionálně obhájit a přitom pečlivě zvážit argumenty druhých.“ [2]

S myšlením samozřejmě souvisí pojmy paměť a učení, proto je dalším důležitým bodem organizace informací. Je nutné umět si informace uspořádat tak, aby se staly přehlednými, srozumitelnými a graficky přitažlivými pro nás i pro ostatní, protože se pak v nich dá rychle a snadno orientovat a snáze si informace zapamatovat. V knize „Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi“ Norma B. Kahn ještě uvádí, že důležité pro materiál, ze kterého se chceme učit, jsou podstatné poznámky, úvahy o materiálu a obsahu a vytváření spojitostí s příbuznými vnějšími informacemi [3].

Jak vytvořit dobře zapamatovatelný text?

Jak ve své, již výše zmíněné, knize Norma B. Kahn píše „ vytvářejte poznámky tak, aby vám jejich grafická podoba usnadnila zapamatovat si strukturu textu“ [4], proto si zde uvedeme pár tipů na to, jak takové poznámky vytvořit.

1. Nejdříve si musíme uvědomit, zda se nám lépe učí ze stručných odrážek nebo ze souvislého textu,

2. text by měl být logicky strukturován,

3. pracujeme s písmem — nastavit si velikost nadpisů, podnadpisů, hlavního textu a poznámek, zvolíme typ dobře čitelného písma, dále si určíme, pro co použijeme kurzívu (např. pro citace, názvy knih atd.), barvy (např. důležité červeně) či jaké text zvýrazníme (důležité pojmy, jména, data…),

4. pracujeme s odsazením — zvolíme raději větší odsazení, protože nahromaděný text působí chaoticky a studenta demotivuje k dalšímu čtení.

Způsoby využití online nástrojů k zefektivnění studia

Pro vytvoření takového materiálu není třeba používat speciální nástroje, postačí nám nástroje pro tvorbu a úpravu textu, například bezplatný Google Docs, kde je možné vytvářet textové dokumenty, tabulky, formuláře či prezentace. Tento online nástroj má velkou výhodu, a tou je možnost sdílení, které se využívá při skupinové práci na jednom dokumentu. Google Docs umožňuje volbu různých fontů písma, velikosti písma, odsazení textu, zbarvení textu, zvýraznění textu atd., prostě jednoduchý a efektivní nástroj pro vytvoření či úpravu textů.

Pokud je zpracovaný text i přesto velice složitý a obsáhlý, tak je vhodné vytvořit si osnovu, podle které si nastrukturujeme obsah učiva. Tyto osnovy jsou velice užitečné hlavně pro orientaci v materiálech nebo při opakování učiva. Osnova může být obecná — složena z nadpisů, nebo specifická — složena ze samotných rozpracovaných kapitol. K výrobě takovéto osnovy jsou vhodné nástroje k tvorbě prezentací například prezi.com. Záleží jen na nás, jak text uchopíme a zpracujeme. V prezentaci může být každá kapitola na samostatné stránce, a poté ke každé zmíněny záchytné body či využijeme jen jeden slajd o velkých rozměrech, na který osnovu napíšeme. Výhodou nástrojů k vytváření prezentací je možnost přepínat text, zapamatovat text dle různých prvků na pozadí, které si zvolíme, nebo zvýraznění důležitých a méně důležitých kapitol. Prakticky jednoduché osnovy můžeme vytvořit skoro v kterémkoli online nástroji, kde je možné vytvářet a upravovat text, ovšem je nutné domyslet i estetickou stránku.

prezi.com

Nemusíme nutně tvořit osnovy, ale můžeme zvolit jinou variantu, a tou je myšlenková mapa. V knize Tonyho Buzana s názvem „Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život“ je uvedeno, že: „Myšlenková mapa je dobrou prevencí chaotického, neuspořádaného a druhým lidem obtížně sdělitelného výsledku našeho myšlení.“ a „Pomáhá nám stanovit, co je důležité a nezbytné a co je nepodstatné a zanedbatelné, ukazuje souvislosti prvků či fází, ze kterých se dané řešení skládá.“ [5] Jinými slovy, díky myšlenkovým mapám si třídíme myšlenky a posilujeme naši kreativitu. Ověřeným, jednoduchým a bezplatným nástrojem je například coggle.it, kde je možné vytvářet větve v barvách, které si zvolíme, lze je regulovat tak, aby se nepřekrývaly, a vznikají tak pěkné a přehledné myšlenkové mapy. Samozřejmě je mnoho nástrojů k jejich tvorbě, které mají více rozšířených funkcí (Xmind, Mindmaster, Mindomo…), a tak vznikají i propracovanější mapy.

coggle.it

Výborný nástroj, který můžeme využít k procvičení učiva je quizlet.com. Umožňuje vytváření vlastního obsahu. Máme možnost vytvářet takzvané „flashcards“, což je způsob, který pracuje na principu kartiček. Na jednu stranu můžeme napsat otázku a na druhou odpověď, tak si vytvořit celý set k danému tématu a hravě procvičovat. Flashcards se dají využít mnoha způsoby, také například k procvičování cizích slovíček. Vytvoříme tak seznam cizích slov, kde je uveden překlad, možnost přidat obrázek, přehrát výslovnost, přidat do oblíbených a různě upravovat. Další funkcí je „learn“, kde je možné si vytvořit vlastní kvíz. Ve funkci „test“ nám nástroj vygeneruje otevřené otázky, které se týkají tématu, který jsme zpracovali ve flascards. „Match“ neboli „Přiřaď“ je hra, která je opět generovaná z flashcards a hraje se přiřazováním cizího slovíčka k překladu. A poslední funkcí je opět hra nazvaná „Gravity“, kde se objevují cizí slovíčka, jejíž překlad musíme napsat do políčka a odeslat.

qizlet.com — menu
Quizlet — flascards
Quizlet — hra „Match“

K organizaci obsahu poslouží i nástroj s názvem Trello. I Trello se dá využít mnoha způsoby, které nemusí souviset pouze se studiem, ale dokonce i s vlastní kreativitou. Působí dojmem lístečků nalepených na zdi, které je možné přesouvat, přepisovat, odstraňovat, přidávat obrázky, a tím umožňuje jej používat skoro k čemukoliv, co souvisí s organizací informací. Lze v něm vytvářet již zmíněné osnovy obsahu učení, také jako záznamník s úkoly, soubor s výpisky či jako obrázková galerie.

Využití Trella jako obrázkové galerie
Využití Trella pro přehlednou organizaci informací

Nesmíme opomenout ani nástroje pro tvorbu poznámek a „TO DO“ listů, protože domácí úkoly jsou nedílnou součástí studentského života. Tyto nástroje už nám nedovolí zanedbat či zapomenout na naše povinnosti. Mezi nejznámější nástroje patří například OneNote nebo Evernote, můžeme tam zahrnout i výše zmiňované Trello, ale i Google kalendář. Mohou nám posloužit na tvorbu, organizaci a úpravu poznámek, a dokonce se dají propojit i s webovými záložkami. Mnoho nástrojů spadající do této oblasti je také možné nainstalovat do mobilu jako aplikace.

Google kalendář

Využití výše zmiňovaných nástrojů zaručuje aspoň částečné zapamatování učiva již při tvorbě poznámek či digitálních artefaktů, takže je jen na nás, zda si zvolíme hravou cestu učením nebo složitou cestu plnou nudného textu.

ZDROJE:

1. MALINA, Jaroslav a kol. Antropologický slovník [online]. Brno, 2009, str. 2675 [cit. 2019–02–01]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf

2. GRECMANOVÁ a kol. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000, str. 8. ISBN 8085783282.

3. KAHN, Norma B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. str. 27. ISBN: 80–7178–443–5.

4. KAHN, Norma B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 27 s. ISBN: 80–7178–443–5.

5. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. str. 4. Brno: Computer Press, 2011.