Jde to i jinak?
Naše školství je zastaralé. A jak by také ne, když se za posledních třicet let proměnilo jen velmi málo. Technologie, tolik udávající trendy ve vzdělávání, nové, alternativní přístupy ke vzdělávání nebo větší kompetence pedagogů při tvorbě vzdělávacích plánů jsou jen jen části celku, které by pomohly proměnit náš vzdělávací systém. Pojďme se tedy podívat na ty úspěšnější a možná se i trochu inspirovat.
V prosinci 2019 vyšla zpráva České školní inspekce o mezinárodním výzkum čtenářské gramotnosti u patnáctiletých žáků PISA. Šetření se účastnilo 76 zemí, z toho 28 zemí Evropské unie a 36 OECD. Pokud bychom měli krátce shrnout výsledky českých žáků, tak jsou jednoznačně průměrné. Mezi českými žáky se výrazně projevuje genderová nerovnost, dívky jsou zkrátka úspěšnější. Dále mají žáci větší problém s porozumění samostatného textu než se zpracováním souboru textu. Zároveň také šetření ukazuje na obrovské rozdíly mezi jednotlivými školami — zejména základní školy a víceletá gymnázia.
Pokud bychom se podívali na srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Tak na prvním místě se ve čtenářské gramotnosti umístilo Estonsko, dále pak následuje Kanada, Finsko, Irsko a Korejská republika. Česká republika je až na 20 místě za Polskem nebo Slovinskem. Co tedy země, které jsou před námi dělají jinak? Jaký je jejich vzdělávací systém, že jsou natolik úspěšní? To jsou otázky, které si musíme klást, pokud se chceme posouvat v žebříčcích mezinárodního srovnání. [1]
Estonsko je malá pobaltská země, přesto patří k předním světovým špičkám v digitalizaci. Patří mezi první země, které zavedly volby online a téměř celá státní správa je řízena přes internet. Není tedy divu, že se děti učí pracovat s digitálními technologiemi už od raného věku. Prakticky téměř ihned po nástupu na základní školu mají děti místo učebnic notebooky a místo pastelek digitálního robota. A programují. Děti si zkouší v jednoduché programátorské aplikaci, jak robot funguje a co všechno ho mohou naučit. Téměř všechny studijní materiály mají v digitální podobě. Učitelé ve výuce běžně používají 3D modely, úkoly jsou zadávány přes internet a plnit je lze například prostřednictvím mobilních telefonů. V Estonsku také funguje inkluze, v třídách se společně učí děti všech úrovní znalostí a schopností. Učitelé zpracovávají materiály tak, aby s nimi byli schopni pracovat jak nadanější, tak pomalejší žáci.[2]
Naprosto odlišný způsob vzdělávání má Kanada. Nelze opomenout, že Kanada nemá žádné ministerstvo školství, odpovědnost za všechny úrovně vzdělávání je svěřena vládám jednotlivých provincií. Také neexistuje jednotný vzdělávací systém. I přes to, jsou kanadští studenti velmi úspěšní. Systém vzdělávání je značně flexibilní a studenti si ho mohou upravit dle svých preferencí, důraz je kladen na sebeprezentaci a vlastní názory s praktickým využitím teoretických znalostí. Zároveň Kanada vyzvedává rovné příležitosti, kritické myšlení, mezioborová studia a týmovou práci. Pedagogové vystupují spíše v roli mentorů. UNESCO řadí Kanadu k zemím, kde je míra gramotnosti jednou z nejvyšších na světě. [3]
Finsko je dlouhodobě považováno za vzor a mnohé země se jím snaží inspirovat. Pro hlubší porozumění je možné shlédnout tento youtube dokument, který natočil český student. Finové považují učitelskou profesi za jednu z nejprestižnějších, řadí se tak na třetí pozici za lékaře a právníky. Obecně jsou děti považováni za budoucnost a hodnotu národa a podle toho se k nim Finové chovají. Ve finském školství nenajdeme žádný dril ani perfekcionalismus, naopak výuka je vedena ve znamení víry ve vlastní schopnosti a dovednosti, kreativitu a vysokého morálního kreditu. Samozřejmostí je pak naprostá důvěra mezi jednotlivými aktéry. Vzhledem k dostatečnému financování školství, je ve třídě málo žáků ale více pedagogů. Ti zpracovávají více sad vzdělávacích materiálů, jak pro slabší, tak pro silnější žáky. Školství je zdarma a to nejen co se týče pomůcek, ale i obědů či psychologických a zdravotnických služeb. [4]
Poslední vzdělávací systém, který bych zde chtěla zmínit je korejské školství. To se nese v naprosto odlišném duchu, než ty předchozí. Pro hlubší porozumění opět lze doporučit dokument . Jedním slovem lze shrnout korejský vzdělávací systém jako dril. Děti nemají téměř žádné prázdniny a prakticky celý den tráví ve škole nebo v některé ze vzdělávacích skupin. Vzdělání je pro Korejce velmi důležité, být úspěšný ve škole přináší ohromnou prestiž celé rodině. To také přináší velkou rivalitu mezi spolužáky, opsat úkol si mezi Korejci není možné. Po běžné školní výuce se Korejci odebírají do “doučoven”, kde doplňují slabá místa a získávají cenný náskok ve vzdělání před svými spolužáky. Přijímacím zkouškám na vysokou školu je pak vyhrazen jeden den z roku, ke kterému upírá zrak prakticky celá země. Zkoušky provázejí přísná opatřen, například studenti spí ve škole aby zkoušku nezmeškali a taxikáři mají zakázáno troubit. Neúspěch se zkrátka neodpouští. Vysoko dosažené vzdělání dětí přináší prestiž celé rodině a i budoucnost dětí je lepší, přesto takovýto systém založený na tlaku přináší negativní jevy ve společnosti — zejména šikanu, pasivní učení, individualismus a sexuální zneužívání. [5]
Co říci závěrem? Jak je vidět na výše zmíněném přehledu, mohli bychom se inspirovat a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Za odstrašující příklad lze brát korejské školství, kde je dril a nátlak na denním pořádku. A když jsou žáci v hodnocení velmi úspěšní, tak systém doprovází více negativního, než pozitivního. Naopak kanadský, finský a estonský systém přináší pozitiva, která vnímám jako přínosná — rovnost, kreativitu, variabilitu nebo důvěru. Samozřejmostí pak je celoživotní vzdělání pedagogů a sdílení zkušeností.
Zdroje
[1] Mezinárodní šetření PISA 2018 [online]. Praha: Česká školní inspekce, 2019 [cit. 2020–04–04]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/html/2019/Narodni_zprava_PISA_2018/html5/index.html?&locale=CSY&pn=1
[2] NERAD, Filip. Estonsko funguje přes internet. Děti se tam učí programovat od nejútlejšího věku. IRozhlas [online]. 1. října 2017 [cit. 2020–04–04]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/estonsko-funguje-pres-internet-deti-se-tam-uci-programovat-od-nejutlejsiho-veku_1710011246_jra
[3] Střední škola v zahraničí?: Sedm důvodů, proč by vaše děti měly studovat v Kanadě. Forbes [online]. 20. ledna 2020 [cit. 2020–04–04]. Dostupné z: https://www.forbes.cz/7-duvodu-proc-studovat-stredni-skolu-pod-javorovym-listem/
[4] Co chcete vědět o finském školství I.: Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému. EDUin [online]. 21. srpna 2013 [cit. 2020–04–04]. Dostupné z: https://www.eduin.cz/clanky/co-chcete-vedet-o-finskem-skolstvi/
[5] Školství a vzdělávání v Jižní Koreji. Asian style [online]. 17.05.2013 [cit. 2020–04–04]. Dostupné z: http://www.asianstyle.cz/zpravy/5627-skolstvi-a-vzdelavani-v-jizni-koreji
