Je vědecká gramotnost nutným předpokladem pro občanskou vědu?
Je to nejen otázka participace, ale také kvality. Demokratizace informačního prostoru otevřela spoustu možností propojení skupin a kohort všeho typu. Jako občané můžeme aktivně spoluutvářet stát, ovlivňovat společnost, ale také se zapojit do vědeckých projektů. Za směr a váhu svého působení ovšem musíme nést zodpovědnost, nabízí se tedy otázka: je nutné rozumět vědě před tím, než se rozhodnu takto přiložit ruku k dílu?
Coby pojem se vědecká gramotnost objevila v 50. letech minulého století, a běžně tedy označuje něco jako “uvědomění si povahy, cílů a obecných limitů vědy společně s porozuměním některým z pro vědu důležitých idejí”. [1] Odhlédneme-li od skutečnosti, že je s pojmem obvyklá potíž, tedy že se neví, co se tím vlastně míní a čí mínění je míněno změnit, což vedlo k tomu, že byl pojem nakonec označen za “ill-defined”, [2] stojí určitě za to se podívat minimálně na části formulace “porozumění” a “limity vědy”. Co když vědě dobře neporozumíme a nebudeme vědět, co už je za jejími limity? A jak limity tedy rozpoznat?
Laugksch se ve své práci zaměřil na konceptualizaci pojmu a analýzou 17 interpretací došel k postřehu — tedy že existují dva výrazné rysy konceptu: relativita vs absolutnost a úroveň zapojení společnosti. [2] Zde je zajímavý triptych kategorií od Shena, který navrhl vědeckou gramotnost třídit na praktickou, kulturní a občanskou, jež považuje za základní kámen informované veřejné politiky. [3]
Je potřeba vědecké gramotnosti pro občanskou vědu?
Setkat se s explicitně formulovaným názorem, že je vědecká gramotnost prerekvizitou se zdá být raritou. Někteří autoři ovšem tento úhel pohledu naznačují názorem, že jsou schopnosti veřejnosti důležité pro úspěšnost občansko-vědeckých projektů. [4] Navíc mají nováčci, “dabblers”, tendence častěji svou účast ukončit, nemají-li pocit důvěry ve vlastní kompetence. Výchozí vysoká úroveň vědecké gramotnosti tedy může přispět k větší angažovanosti a motivovanosti. Zajistit, aby participanti s malým předchozím uvědomením dokázali zvnitřnit vědecké uvažování, nebo analyzovat či porozumět datům, může být výzvou. Na motivaci má přitom vliv mnoho faktorů, mezi nimi například přístup k vědě a úroveň doménově specifických znalostí. [5]
Zároveň není správné se domnívat, že zde dochází nutně k jednostrannému toku komunikace od expertů k laikům, což bylo paradigmatem rozšířeným v 90. letech. [5] Naopak je záhodno o procesu uvažovat jako o provázané interakci mezi účastníky skrze dialog a diskuze. Spousta projektů občanské vědy je navíc dopředu navrhována jako edukační aktivita. [5]
Nebo je potřeba občanské vědy pro vědeckou gramotnost?
Právě proto je aktivní praktikování občanské vědy dobrým způsobem jak zvyšovat vědeckou gramotnost. Přes komplexitu konceptu existuje evidence, že si zájemci svou účastí na projektu mohou zvyšovat právě povědomí o povaze vědy, o fázích procesů, kterými je nutno při experimentu projít, ale také mohou zvýšit oborové znalosti a v neposlední řadě i obecný přehled. Tato data čerpáme z přehledové studie analyzující 10 vědeckých článků. [6]
Dokument nám nabízí i zjištění s negativním znaménkem. Studie [7] například zaznamenala nižší důvěru participantů v aplikaci vědeckých konceptů, a to díky praktické zkušenosti, při níž si uvědomili vlastní nedostatky. Ve výzkumu pak nezaznamenali ani významnou změnu v přístupu k vědě po participaci na projektu.
Při online projektech je k dispozici úplnější obrázek o aktivitách a pokrocích účastníků. Důležitým poznatkem z takových dat budiž ten, že pro účast na projektech formou online je zapotřebí digitálních kompetencí a tato účast tak dává možnost tyto kompetence zvýšit. V některých projektech dokonce měli participanti možnost získat znalosti programování. [6] Dobře vizualizované rozhraní vědeckého procesu pak může zvýšit schopnosti anotovat data a rozpoznávat vzorce. [6]
Jak zvyšovat vědeckou gramotnost? Příležitost pro knihovny!
Pro zvyšování svého vědeckého povědomí není nutno hned pádit s přihláškou na Masarykovu univerzitu. Jakožto instituce profilující se směrem ke vzdělávacím centrům mohou svým dílem přispět i knihovny. Relevantního bádání není v této otázce sdostatek, nicméně by knihovny mohly integrováním tématu do soustavy informačně vzdělávacích kurzů plnit roli “hubů” občanské vědy. Knihovny pro tuto roli disponují dvěma aktivy, a to infrastrukturou a krizí identity, jenž se snaží vyřešit přeměnou na komunitní centra.
Případová studie: Barcelona
V Barceloně se rozhodli zapojení knihoven vyzkoušet následujícím způsobem. Z 24 knihoven se 30 knihovníků zúčastnilo tréninkových aktivit, při kterých získali know-how na implementaci občanské vědy do portfolia instituce. Ve druhé aktivitě pak spolu s 40 uživateli knihovny, třemi dalšími knihovníky a navíc vědeckými pracovníky spolupracovali na výzkumném projektu. Z nasbíraných dat ve formě zpětných vazeb vyvodili pár pozitivních závěru a potenciální problémy pro aktivity citizen science.
Suma sumárum vyjádřili jak knihovníci tak uživatelé knihoven s účastí na projektu spokojenost. Z hlediska knihovníků bylo důležité zjištění, že nehledě na malou předchozí zkušenost a vědecký základ (!), na konci školení reportovali vysokou sebedůvěru v uvádění vědeckých projektů. [8] 82 % knihovníků navíc cítilo zvýšenou motivaci se podobných projektů zúčastnit.
Neméně zajímavým postřehem knihovníků byl sociální rozměr aktivit, neboť tyto dokázali nalákat nové uživatele knihoven a vytvořit nové kontakty. Postřehům odpovídá názor uživatelské strany, která si z účasti na projektu odnášela nejčastěji větší vůli se učit, zábavu a díky dílčímu veřejnému experimentu pozitivní změnu ve vnímání knihovny, a to u 70% respondentů. Úskalím projektu byla velká kognitivní zátěž, komplexita spolupráce a její časová koordinace. Taktéž střet zájmů s participujícími vědci, na kterých se ovšem zároveň zaměstnanci knihovny cítili závislí kvůli expertní podpoře.
Projekt z Barcelony není ojedinělý a podobných iniciativ se v poslední době vynořuje stále více. Z předběžných výsledků se ovšem zdá, že by větší participací na občanské vědě mohly knihovny svým působením získat vliv, zaplnit mezeru a pomoci živit ekosystém otevřené vědy. Výukou vědecké gramotností pomohou zefektivnit občanskou vědu, která díky knihovním projektům může obratem dále zvyšovat vědeckou gramotnost.
Zdroje:
[1] JENKINS, E. W. Scientific literacy. In: HUSEN, T. a T. N. POSTLETHWAITE . The international encyclopedia of education. 2. vydání. Oxford, UK: Pergamon Press, 1994, 5345– 5350. ISBN: 0080410464 9780080410463.
[2] LAUGKSCH, Rüdiger, C.. Scientific Literacy: A Conceptual Overview. Science Education. [online]. 2000, 84(1), 71–94, [cit. 2022–03–24]. Dostupné z: doi:10.1002/(SICI)1098–237X(200001)84:1<71::AID-SCE6>3.0.CO;2-C.
[3] SHEN, Benjamin, S. P. Science literacy. American Scientist, [online]. 1975, 63(3), 265– 268, [cit. 2022–03–21]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/27845461.
[4] VELIS, Emilio, Diego TORRES a Gino CABALLERO. Gamification for social perception: introducing scientific literacy to dabblers in citizen science. Journal of Science Communication [online]. 2021, 20(06) [cit. 2022–03–21]. ISSN 1824–2049. Dostupné z: doi:10.22323/2.20060208
[5] BRUCKERMANN, Till, Hannah GREVING, Anke SCHUMANN, et al. To know about science is to love it? Unraveling cause–effect relationships between knowledge and attitudes toward science in citizen science on urban wildlife ecology. Journal of Research in Science Teaching [online]. 2021, 58(8), 1179–1202 [cit. 2022–03–21]. ISSN 0022–4308. Dostupné z: doi:10.1002/tea.21697.
[6] ARISTEIDOU, Maria a Christothea HERODOTOU. Online Citizen Science: A Systematic Review of Effects on Learning and Scientific Literacy. Citizen Science: Theory and Practice [online]. 2020, 5(1) [cit. 2022–03–21]. ISSN 2057–4991. Dostupné z: doi:10.5334/cstp.224.
[7] ZANDSTRA-LAND, A.M. et al. Citizen science on
a smartphone: Participants’ motivations and learning.
Public. Understanding of Science. [online]. 2016, 25(1) 45–60 [cit. 2022–03–24].Dostupné z: doi:10.1177/0963662515602406.
[8] CIGARINI, Anna, Isabelle BONHOURE, Julián VICENS a Josep PERELLÓ. Public libraries embrace citizen science: Strengths and challenges. Library & Information Science Research [online]. 2021, 43(2) [cit. 2022–03–21]. ISSN 07408188. Dostupné z: doi:10.1016/j.lisr.2021.101090.
