JSOU INFORMACE NA INTERNETOVÉ STRÁNCE BEZ BARIÉR?

Během posledních měsíců jsem si pohrávala s myšlenkou, zda jsou informace na internetové stránce opravdu přístupné každému člověku, který chodí po této Zemi. Určitě se shodneme, že ne.
Je mnoho lidí, kteří jistě nemají internet na dosah, a někteří ani nevědí, že něco takového existuje. Co tvoří internet? Webové stránky? Síť počítačových uzlů? Lidé?

Přestože se jedná o velice široké téma, sestavila jsem si otázku, zda jsou opravdu informace na webové stránce dostupné každému v moderní civilizované společnosti, každému, kdo má přístup k internetu. Jsou informace na internetové stránce skutečně bez bariér? Jak pro koho.

Přemýšlela jsem nad nevidomou či slabozrakou osobou. Jaké jsou její překážky v digitálním světě? Budou pro ně informace dostupné ve stejné míře jako zdravému člověku? Ne.

Nejprve bych se zaměřila na přístupnost. Co toto slovo přesně znamená? Přístupnost má mnoho podob, může se jednat o schopnost místa, kam je možno dojít, schopnost učinit objekt dosažitelným, pochopitelným a srozumitelným. Podle spisovného jazyka českého označuje přídavné jméno „přístupný“ možnost získání snadného vstupu nebo přístupu k něčemu.

V roce 2019 byl vydán zákon Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Tento zákon má za úkol upravovat přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací, které spravují povinné subjekty, kterým se rozumí: stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená státem aj. Cílem je, aby obsah byl přístupný i pro osoby se zdravotním postižením, které jejich postižení omezuje plně přijímat informace na internetových stránkách. Obsah stránek by měl být pro uživatelé vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a stabilní.

Překvapilo mě, že do kategorií povinných subjektů nemají povinnost zpřístupnění webů a mobilních aplikací média jako Česká televize a Český rozhlas. Myslím si, že by obyvatelé neměli být diskriminováni veřejnou službou, vždyť je to právě služba pro veřejnost, ale pak také nakonec záleží už na firemním subjektu, zda chce i odběratelé se znevýhodněním.

Vraťme se k znevýhodněním skupinám uživatelů. Do této kategorie spadají osoby s různými typy postižení, ať už zrakovým, sluchovým, tělesným, mentálním nebo i starší osoby. Tito jedinci mohou spadnout do digitální propasti, pokud internetové stránky nebudou přizpůsobeny jejich podmínkám. Celý problém bych přirovnala k budově, která nemá bezbariérový přístup, a osoba, která se pohybuje na vozíku, by se musela vzdát návštěvy 5. patra. Možná bychom řekli, že by té osobě mohl někdo pomoc, někdo by si pro ni přišel a pomohl jí do 5. patra. Je to možné, ale co tím ztratí ona osoba? Samostatnost.

Aby se takovým problémům předešlo, a jelikož je dnešní svět plný možností, existují různé nástroje a pomůcky, které mohou být pro znevýhodněné uživatele velmi přínosné, mohou jim změnit život od základu a díky nim jsou schopni vykonávat zcela samostatně jak práci na počítači, tak i na internetových stránkách.

Uvedu příklady na uživatelích se zrakovým postižením; ne všechny osoby se zrakovým handicapem jsou nevidomí, může se jednat i o osoby se slabou nebo střední ztrátou zraku, barvoslepostí či jinou lehkou oční vadou. Pro tyto osoby, ať už tedy vidí něco málo, nebo nic, existují různé kompenzační technologické pomůcky, které jim dovolí ovládat počítač téměř ve stejné míře jako těm, kteří „zdravě vidí“. Pomocí těchto kompenzačních pomůcek mohou nejen přijímat informace z počítače, ale i vytvářet a editovat je. Také jsou schopny používat internet a jeho služby, díky těmto možnostem se uživatelé stávají samostatnými a hlavně nezávislými. Mají šanci na sebevzdělání, komunikaci, sdílení, čtení apod. Zajímavou pomůckou, na kterou jsem narazila, je braillský řádek, hardwarová technologie, která umožní zobrazení textové informace pomocí Braillova bodového písma, díky němuž můžou nevidomí, kteří primárně ovládají Braillovo písmo, číst text na počítači (je to výhodné hlavně u rozsáhlých textů, např. pro nevidomé studenty).

Vedle technologických pomůcek jsou i softwarové aplikace. Mnoho operačních systémů nabízí ve svém balíčku sadu pomůcek jak pro osoby se zrakovým postižením, tak i pro ostatní s handicapem. Například Microsoft ve svém operačním systému Windows 10 nabízí pomocné nástroje a aplikace, kde v rámci nastavení lze změnit velikost a barvu textu, zvětšit kurzor a ukazatele na obrazovce, zvolit i typ a barvu či dokonce použít aplikaci Lupa, kterou lze ovládat i pomocí klávesových zkratek. Také lze nainstalovat odečítač obrazovky (screenreader). Lze manipulovat i se zvukem a „vyčistit“ rušivé prvky pro lepší soustředění.

Microsoft není jediná firma, která si uvědomila, že chce-li více odběratelů, musí své služby zpřístupnit i těm, na které se nedostává. Stejně tak i Google nebo Apple nabízí pomocné nástroje.

Pojďme k další otázce. Jaká je vlastně bariéra zrakově postižené osoby na internetových stránkách? Tyto osoby mohou narážet na nestrukturovanost, nepřehlednost, nevýraznost kontrastu barev, kolísavost velikosti textu, nepodporovatelnost ovládání skrz klávesnici a mnoho dalšího. Netvrdím, že se to týká všech internetových stránek, jsou i takové, které jsou bez problému přístupné. Jak se ale takových chyb vyvarovat?

Je důležité, aby vývojář webové stránky již v počátku tvorby v HTML kódu dbal na přiměřenou velikost nadpisů, přehlednost struktury stránky, přijatelný kontrast barev písma a pozadí, obrázky či fotografie doplnil alternativním textem, který by poskytoval informaci nevidomému, co je na obrázku. Je mnoho dalších problémů, na které mohou uživatelé narazit, ale spíš je to všechno na individuálních potřebách uživatele.

Existují různé nástroje, které nám pomohou otestovat, zda internetová stránka splňuje podmínky pro bezbariérový přístup. Prohlížeč Google Chrome nabízí nástroje pro otestování stránky například Color Contrast Analyzer, nástroj pro otestování vzájemného kontrastu barev, zda jsou zvolené barvy vhodné, či ne, a v jaké míře. Google nabízí i jiné testovací nástroje, ale pro jejich četnost je nebudu vypisovat. Web můžeme otestovat pomocí odečítače obrazovky s programy NVDA nebo JAWS. Lze najít i automatické testování celé stránky, ale musíme brát v úvahu, že výsledek není vždy stoprocentní. Mezi ně patří WAVE Evaluation Tool, který testuje přístupnost, a vrátí nám zpětnou vazbu s nalezenými chybami, varování či jiné funkce. Podobně nástroj Accessibility Insights for Web, nabízí automatické testování a zpětnou vazbu. Není na škodu všechny nástroje různě kombinovat a dosáhnout tak co největšího efektu kontroly.

Pro zájem o vlastní testování webu doporučuji blog www.poslepu.cz, který se zabývá touto problematikou a nástroji. Kromě testování „na vlastní pěst“, existují projekty, kde je možné si objednat, samozřejmě za poplatek, otestování přístupnosti vlastní webové stránky, například projekt blindfriendly.cz, kde tým testerů tvoří zrakově postižené osoby.

Co určuje kvalitu přístupnosti? Jak poznám, že internetová stránka je vhodná a splňuje požadavky? Můžeme to zjistit pomocí doporučení WCAG (Web Content Accessibility Guidelines 2.1), jehož čtyři základní vlastnosti byly také inspirovány do již zmiňovaného zákona o přístupnosti. WCAG staví na základech jako vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a robustnost. Podle úspěšnosti kritérií jsou přiřazeny úrovně A, AA, AAA (A — nejnižší stupeň, AAA — nejvyšší stupeň), které nám zobrazí, jaká jsou jednotlivá kritéria úspěšnosti. Také obsahuje oblasti, které řeší přístupnost obsahu na mobilních zařízení či přístupnost pro slabozraké uživatele aj.

Jelikož bezbariérová přístupnost internetových stránek není téma, kterému by byla věnována veliká pozornost, zájemcům doporučuji sledovat konferenci INSPO, která nabízí spoustu zajímavých přednášek v souvislosti technologií pro osoby se specifickými potřebami. Další podobnou akcí je Agora, konference o informačních a komunikačních technologií zaměřené pro uživatele se zrakovým postižením od střediska Teiresiás Masarykovy univerzity.

Kromě těchto dvou projektů mohu také doporučit již zmiňovaný blog www.poslepu.cz, kde se odborník Radek Pavlíček věnuje problematice přístupnosti webových stránek pro uživatele s těžkým zdravotním postižením. Blog je velmi čtivý a pro mě byl velice přínosný, co se týče seznámení s touto problematikou.

Toto téma bezbariérového přístupu na internetových stránkách pro mě bylo velice zajímavé a poučné. Teď vím, že až budu vytvářet vlastní webovou stránku, musím pamatovat i na uživatele, kterým bych měla obsah stránky přizpůsobit, aby nedošlo k jejich diskriminaci.

Použité zdroje

Introduction to Web Accessibility. WebAIM [online]. © 2020 WebAIM [cit. 2020–05–23]. Dostupné: https://webaim.org/intro/

PAVLÍČEK, Radek. Testování přístupnosti webu: jaké nástroje použít. POSLEPU [online]. [cit. 2020–05–23]. Dostupné: https://poslepu.cz/testovani-pristupnosti-webu-jake-nastroje-pouzit/

PAVLÍČEK, Radek. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamete se, prosím. POSLEPU [online]. [cit. 2020–05–23]. Dostupné: https://poslepu.cz/web-content-accessibility-guidelines-wcag-seznamte-se-prosim/

Přístupnost. [online]. © Ústav pro jazyk český, v. v. i. 2007–2008 [cit. 2020–05–23]. Dostupné: https://psjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledej&heslo=p%C5%99%C3%ADstupnost&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1

Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. ©2020 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020–05–23]. Dostupné: https://www.mvcr.cz/clanek/pristupnost-internetovych-stranek-a-mobilnich-aplikaci.aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D

Testování přístupnosti. Blind Friendly [online]. © 2000–2020 TyfloCentrum Brno, o. p. s. a SONS ČR [cit. 2020–05–23]. Dostupné: http://blindfriendly.cz/testovani

Výpočetní technika. Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením [online]. [cit. 2020–05–23]. Dostupné: http://pomucky.centrumpronevidome.cz/subdom/pomucky/vypocetni-technika#321

Windows 10 Accessibility Features. Microsoft [online]. © Microsoft 2020 [cit. 2020–05–23]. Dostupné: https://www.microsoft.com/en-us/accessibility/windows?activetab=pivot_1:primaryr2

Zdroj obrázku:

FINKLE, Chrispother C. Registration Open for Spring Technology Accessibility Training Workshops. In: Syracuse University News [online]. © 2020 Syracuse University News [cit. 2020–06–08]. Dostupné na: https://news.syr.edu/blog/2017/01/25/registration-open-for-spring-technology-accessibility-training-workshops/