K čemu je vhodné online vzdělávání a jaké nástroje k němu používat
Online vzdělávání nabralo na důležitosti hlavně v období pandemie, kdy studenti nemohli chodit do školy a nebyla jiná možnost, než převést výuku na digitální platformy. Pandemie již odezněla, online prvky ve výuce ale nadále zůstávají. Jaký mají význam a k čemu je dobré ho používat?
K čemu je online vzdělávání vhodné?
Koronavirus a další podobné situace
Ze dne na den zůstali studenti doma a nebyla jiná varianta, než přejít na distanční výuku. Přestože pro někoho šlo o noční můru, pro technologie to byla jedinečná příležitost ukázat, že i takto se lze vzdělávat.
U kompletní online výuky je důležité studenty nezahltit a nepřetížit — je velký rozdíl v tom, strávit celý den ve škole nebo sezením u počítače a vyučující by tento fakt měli brát v potaz. Velmi důležitá je také zpětná vazba na práci žáka, ať už jde o aktivitu v hodině či odevzdané úkoly. [1]
Pro tento typ výuky je nezbytné mít online prostředí s vhodnými nástroji, kam mohou učitelé vkládat materiály a studenti odevzdávat úkoly. [1]
Koncept převrácené třídy
V tomto konceptu učitel využívá prezenční výuky k diskuzím a cvičením týkajících se látky probrané online. [1] Studenti například dostanou video, kde učitel vysvětluje látku, a na fyzické hodině se pak společně věnují jejímu dovysvětlení či dalším problémům s ní spjatých.
Výhodou tohoto principu může být to, že pokud žáci něčemu nerozumí, mohou si video zastavit a vrátit. [1]
Podle studie A Review of Flipped Learning staví tento koncept na několika již zažitých principech ve vzdělávání: [2]
- Aktivizace žáků důsledkem individualizace a podávání průběžné zpětné vazby
- Osobní přístup učitele ke káždému studentovi rozšířený prostřednictvím technologií i mimo školní prostředí
- Priming, díky kterému je pro nás při opakovaném vyvolání stimulu snazší jeho vybavení
- Převedení potřebných znalostí do dlouhodobé paměti předběžným učením s možností využití krátkodobé paměti k realizaci aktuálních výukových cílů
- Různé výukové postupy umožňují každému studentovi postupovat odlišným tempem nebo rozdílnými cestami.
Aby tento model mohl fungovat, vyžaduje také určité vzdělávací online prostředí, do kterého učitel vkládá materiály a kde se studenti mohou efektivně učit. [1]
Vzájemné učení se a vzájemná zpětná vazba
Často se setkáváme s tím, že učitel nemá dostatek času na kvalitní a obsáhlou zpětnou vazbu, která je důležitá pro studentův další rozvoj. [1]
Online prostředí v tomto případě může být založené na principu, kdy se studenti učí sami od sebe a dávají si různými způsoby navzájem zpětnou vazbu. [1]
Technologie jako nástroj pro učení
Aplikace nebo systémy mohou částečně nahradit učitele, který pak má díky jiné organizaci práce více času. [1]
Lze tedy prokládat a doplňovat výuku interaktivními prvky, které nám pomohou se naučit látku lépe než výkladem.
Jaké nástroje používat pro online výuku?
LMS — Learning management system
Jde o komplexní aplikaci, skrze kterou je výuka řízena a spravována. V tomto vzdělávacím prostředí je k dispozici velké množství nástrojů pro vzdělávání, každý má zde definovanou roli a může pracovat pouze s materiály a kurzy pro ni dostupné.[3] Příklady těchto systémů mohou být:
- Canvas — nejvíce používán v zahraničí, umožňuje zpravovat testy i vzdělávací obsah, lze vytvářet protfolia
- Google Classroom — dostupná ke každému Google účtu (ale i školní verze Google Suit), učitel sem může přidávat oznámení, úkoly nebo různé důležité odkazy a studenti zde mohou psát testy (Google Froms) i odevzdávat úkoly. Výhodou systému je jeho online forma, která je rychle k dispozici.
- Moodle — poskytuje široké spektrum nástrojů (lze zde například připravovat rozličné varianty testových otázek, sledovat průběh studia, pracovat se zpětnou vazbou), je také možné si nachystat a rozložit materiály i testy na celý rok dopředu. Nevýhodou je nutnost aktualizací systému a zastaralé ovládání.
Aplikace pro komunikaci a spolupráci
Tyto aplikace nemají klasickou strukturu LMS a navíc je studenti pravděpodobně více využijí do budoucna. [3] Jde například o:
- Microsoft Teams — umožňuje rozdělit studenty do týmů podle tříd nebo předmětů, které lze dělit ještě na menší skupiny. Zde pak mohou jednotlivci sdílet materiály i si společně psát v chatu. Další výhodou je možnost nahrávat hodiny nebo přednášky. Jsou také dobře propojeny s dalšími Microsoft nástroji (Google Forms, OneNote, atd.).
- Slack — podobné funkce jako Teamsy, nabízí přehlednější prostředí a dobré propojení s nástroji třetích stran (např. Google).
Decentralizované LMS
Jejich hlavní myšlenkou je skládání školních systémů z různých nástrojů — jedno prostředí pro psaní testů, jiné pro jejich hodnocení, další pro poskytování materiálů. [3]
Složení používaných nástrojů pak může vypadat následovně: [1+3]
- Online hodiny/přednášky — Google Meet
- Výukový obsah (přenesení) — Wordpress
- Sdílení poznámek — OneNote, Evernote
- Zadávání úkolů — Trello
- Vzájemné hodnocení úkolů studenty — Formative, Annotate, Peergrade
- Ukládání souborů a dokumentů — Google Drive
- Doprovodné technologie k učení — Umíme česky, Duolingo, Codeacademy
- Podpora učení — Cram, Quizlet
Značnou výhodou je možnost vybírat si specifické nástroje, které vyhovují našim potřebám. Na druhou stranu, pokud používáme příliš velké množství takových nástrojů, je pro studenty (i učitele) těžké se v nich vyznat a ztrácí o nich přehled. [3]
V poslední době se právě toto kombinování různých platforem stává trendem v online vzdělávání spolu s integrací různých nástrojů. [1]
Použití veškerých těchto nástrojů a platforem se ale do jisté míry odvíjí od toho, jak se konkrétní škole daří zapojit informační a komunikační technologie do výuky i běžného života. [4] Nejen tímto se zabývá Profil Škola21, který sledováním indikátorů pomáhá školám zjišťovat, nakolik se jim toto daří plnit a zároveň jim pomáhá s dosahováním vytyčených cílů. [5]
Podle metodického průvodce má zavedení technologické inovace z pohledu školy několik fází. [5] Nejprve je informatika vyučována jako samostatný předmět jedním učitelem ve specializované učebně. Postupně se o možnosti využití technologií zajímají i další kolegové, kteří ze začátku pracují s výukovými programy a později se technika a počítače rozšíří i do dalších nespecializovaných učeben. Učitelé pochopí, jaké výhody technologie přinášejí, a začnou sami prostřednictvím internetu hledat učební materiály k výuce, se kterými dokáží nadále pracovat.
Celý proces pak provází růst technologické vybavenosti učitelů i studentů mimo výuku, díky čemuž lze rozšířit výukové aktivity za hranice budovy školy a podpořit spolupráci mezi žáky i učiteli. [5]
[1] ČERNÝ, M. Jak tvořit online kurzy pro středoškoláky? (2020). RVP.CZ. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/22457/JAK-TVORIT-ONLINE-KURZY-PRO-STREDOSKOLAKY.html
[2] BRDIČKA, B. Má převrácená třída smysl? (2013). RVP.CZ. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/17725/MA-PREVRACENA-TRIDA-SMYSL%3F.html?nahled=
[3] ČERNÝ, M. V čem provozovat online kurzy pro středoškoláky? (2020). Pedagogicke.info. Dostupné z: https://www.pedagogicke.info/2020/05/michal-cerny-v-cem-provozovat-online.html?view=timeslide
[4] ŠKOLA21. RVP.CZ. Dostupné z: https://skola21.rvp.cz/
[5] BRDIČKA, B. & NEUMAJER, O. & RŮŽIČKOVÁ, D. ICT v životě školy — Profil školy 21. Metodický průvodce. (2012). RVP.CZ. Str. 6–7. Dostupné z: https://skola21.rvp.cz/informace/wp-content/uploads/2010/11/27_ICT_v_zivote_skoly_Profil_skoly21.pdf
