KAŽDÝ MÁME TO SVÉ

Markéta Cejpková
Jun 25, 2018 · 10 min read

Osobní vzdělávací prostředí, neboli personal learning environment

Personal Learning Environment (zkratka PLE), v překladu osobní vzdělávací prostředí, je v obecném slova smyslu prostředí kolem každého z nás, které používáme k učení. Je to prostředí, které zahrnuje kombinaci nástrojů, lidí a služeb vedoucích k tvorbě individuálních zdrojů a přístupů k učení. Vše je zaměřeno na snahu daného jednotlivce se učit. Jak již bylo zmíněno, osobní vzdělávací prostředí každého člověka je velice individuální, absolutně rozdílné od osobního vzdělávacího prostředí ostatních lidí, ačkoliv si to někteří ani nemusí uvědomovat. Stačí se však rozhlédnout kolem sebe v davu a uvidíme různé lidi dělat odlišné věci a využívat k tomu různorodé nástroje, ať už se jedná o skupinku žen, které mezi sebou vedou konverzaci, starší paní opodál, která při čekání na autobus na zastávce drží v ruce knihu a čte si, nebo toho mladého punkera, který má sluchátka v uších a nemůže odtrhnout oči od svého chytrého telefonu. Jedná se tedy o online, ale i offline prostředky, díky kterým se vzděláváme.

Každý z nás jistě někdy v knihovně či knihkupectví objevil zajímavou knihu, při čtení novin narazil na originální článek, nebo si obohatil své vědomosti při brouzdání na nějakých webových stránkách. Struktura osobního vzdělávacího prostředí každého člověka může mít různou podobu, ať už obsahuje vlastní myšlenky a nápady vzniklé uvnitř naší hlavy, nebo jsou to vnější vlivy kolem nás. Každá lidská bytost má jedinečnou mysl, učení tak funguje nejlépe, když využíváme námi zvolené vlastní speciální způsoby. Vlastně záleží jen na osobních preferencích a na tom, co každému jedinci vyhovuje nejvíce.

Pojem personal learning environment je relativně nově užívaným v posledních letech. Termín osobního vzdělávacího prostředí byl s největší pravděpodobností poprvé použit na konferenci pořádané JISC-CETIS (Joint Information Systems Committee Centre of Educational Technology Interoperability Standards) ve Spojeném království, v roce 2004. Ihned následující rok bylo PLE hlavním tématem další výroční konference. Avšak můžeme předpokládat, že koncept osobního vzdělávacího prostředí má daleko starší historii, podle Washingtonské univerzity sahají zmínky až do 60. let 20. století. Můžeme říci, že od té doby dochází k neustálému vývoji.

Přístup PLE je zaměřen na učícího se člověka — jednotlivce; a naprosto se liší od Learning Management Systems (LMS). Learning management system — často spojovaný s Virtual Learning Environment (VLE, virtuální vzdělávací prostředí) — neboli systém pro řízení výuky, jak již vychází ze samotného názvu — slouží k podpoře a řízení obsahu výuky. Obvykle za pomoci počítače a Internetu zpracovává registraci studentů, správu online kurzů, sledování a následné hodnocení práce studentů. K lepšímu pochopení rozdílu mezi PLE a LMS mohou napomoci následující dvě videa:

Od roku 2010 jsou pořádány PLE konference, pokaždé uskutečněné v některém z měst z celého světa. První konference se konala v roce 2010 v Barceloně, každý z příspěvků uvedených na konferenci nabídl mírně odlišný pohled na osobní vzdělávací prostředí. Následoval rok 2011 a cílovou destinací konference byla tentokrát univerzita v Southampton. Místem konání v roce 2012 se stalo město Aveiro; Melbourne. Rok 2013 přišel s tématem Personal Learning Environments: Learning and Diversity in Cities of the Future, vše se odehrávalo v Berlíně; Melbourne. Doposud byly konference zaměřeny na implementaci osobního vzdělávacího prostředí do neformálního a formálního kontextu, například vysokoškolského vzdělávání. Čtvrtá konference, právě z roku 2013, si proto dala za cíl rozvést diskuzi o vzdělávání a rozmanitosti ve městech budoucnosti. Nové formy propojeného, interdisciplinárního vzdělávání a s tím spojené zahraniční spolupráce tak hráli klíčovou roli při vývoji tvůrčích řešení a využívání městských infrastruktur. Lidé ve městech jsou propojeni médii, novými technologiemi a vytvářejí tím nové modely spolupráce. Rok 2014 nabídl místo konání konference v Tallinnu, s tématem Beyond formal: emergent practices for living, learning and working. Doposud poslední, šestá konference, se konala v roce 2016 — tehdy bylo konání přesunuto z roku 2015 až na rok 2016, a na výběr bylo hned z několika možných témat, např. PLE a sociální vzdělávání, PLE a formální vzdělávání aj. Pořádání těchto konferencí má za cíl vytvořit prostor pro výzkumníky a odborníky, kteří si vyměňují myšlenky, nápady, zkušenosti a výzkumy v oblasti vývoje a implementace osobního vzdělávacího prostředí, včetně sociologických a vzdělávacích otázek týkajících se neformálních učebních prostorů a jejich efektivnosti.

Níže jsou zmíněny myšlenky některých z osobností, které jsou spojeny s osobním vzdělávacím prostředím:

Mark van Harmelen popisuje PLE jako: “Systems that help learners take control of and manage their own learning. This includes providing support for learners to set their own learning goals, manage their learning, managing both content and process, communicate with others in the process of learning and thereby achieve learning goals.”

Stephen Downes ve svém příspěvku z roku 2010, který vznikl za účelem konference Interactive Technology in Education, které se bohužel nemohl zúčastnit, říká: “Now this is the central part to me of what a personal learning environment is, is learning through community, and how we learn through a community. The PLE is a technological tool, but it is simply a tool that allows us to do the sorts of things that we’ve done since prehistory in order to learn, in order to become a part of our community.”

Scott Wilson je názoru, že: “A PLE is a type of e-learning system that is structured on a model of e-learning itself rather than a model of the institution. PLEs are concerned with the coordination of the connections made by the learner with units and agents across a wide range of systems. PLEs are envisaged primarily as open systems.”

Graham Atwell, autor mnoha publikací, filozof, pořadatel workshopů, konzultant JISC Emerge: “PLE is an idea, that firstly integrates pressures and movements like lifelong learning, informal learning, learning styles, new approaches to assessment, cognitive tools. Furthermore, PLEs are inspired by the success of sticky new technologies in ubiquitous computing and social software.”


Abychom udrželi krok s dobou, která je plná neustále nových informací každý den, je dobré si své znalosti uspořádat. Je čas na vytvoření osobního jedinečného vzdělávacího prostředí, které bude schopno se postupem času přizpůsobovat změnám, a nově nabytým znalostem. Vlastní osobní vzdělávací prostředí ve většině případů vzniká zcela neúmyslně, uveďme si několik příkladů. Před několika lety se do popředí sociálních sítí dostal Facebook, a jelikož to bylo něco nového, neobjeveného, a většina známých z okolí jej používala, tak proč to nezkusit také. Kamarádka při posezení u šálku dobré kávy zmíní recenzi na knihu, která nás zaujme, tak si ji pořídíme. Při prohlížení internetových stránek narazíme na zajímavé webovky týkající se aktualit ze světa, začteme se a pak už je navštěvujeme téměř pravidelně. Všechny tyto příklady nebyly nikterak plánované, jednoduše to vyplynulo vždy z dané situace, ve které jsme se nacházeli. Mimo nezamýšlené vytváření si však můžeme za pomoci určitých modelů vytvoření osobního vzdělávacího prostředí naplánovat účelně. Existuje mnoho variant, uveďme si pouze některé z nich. Můžeme použít již vzniklé, nebo si můžeme vytvořit vlastní model.

Samotný probíhající proces, při kterém se něco učíme, je především o tom, jak v našem mozku informace přijímáme, třídíme, organizujeme a v poslední fázi ukládáme. Abychom dosáhli lepších výsledků, musíme se podívat na modely učení, které mohou reagovat na požadavky na vzdělávání v 21. století a odrážet tak charakteristiky znalostí, které mají povahu zásadně osobní a sociální. Modely nám mohou pomoci pochopit náš svět, poskytují jistou strukturu a rámec, díky kterému je snadnější porozumět příliš složité koncepci a rozdělit ji ta na menší jednotky.

Každý člověk je zodpovědný za rozvíjení svých znalost a jejich pochopení za účelem posílení vlastního vzdělávání. Aby bylo vzdělávání produktivní, je důležité zvolit vhodné aktivity. Díky tomu se rychleji učíme a snáze uchováváme nově získané informace.

COLLECTING-REFLECTING-CONNECTING-PUBLISHING MODEL (Jeremy Hiebert)

Tento model zahrnuje učení v minulosti, přítomnosti a budoucnosti — jak je znázorněno v horní časové liště diagramu (viz obr. 1). Obsahuje, jak již název vypovídá, čtyři prvky:

Collecting (sběr) — v tomto bodě je důležité shromáždění informací, jejich uspořádání a filtrace

Reflecting (odraz) — přezkoumání již uskutečněného předchozího bodu, propojení znalostí

Connecting (připojení) — spojení lidí a informací, sdílení cílů

Publishing (publikování) — modifikace a publikování.

Obr. 1

3P LEARNING MODEL (Mohamed Amine Chatti, Matthias Jarke, Marcus Specht)

Vize učení charakterizována celoživotním, neformálním učení v sociálním kontextu. Celkem pět faktorů úspěchu (viz obr. 2 ) naznačuje posun směrem k personalizovanějšímu, společenskému, otevřenému, nově vznikajícímu a zároveň vzdělanějšímu modelu učení. Model 3P se skládá ze tří hlavních prvků, které se vzájemně doplňují a posilují: Personalization, Participation a Knowledge-Pull. Personalizace je jedním z nejzásadnějších kritických momentů při učení, efektivní učení by mělo být individuální. Je to také klíčovým bodem ve zvyšování aktivit v neformálním a celoživotním učení. Druhým prvkem je participace, neboli účast. Učící se člověk je zde ve středu dění a představuje tak znalostní ekologický přístup k učení. Posledním prvkem, který je obsažen v modelu 3P Learning, je přístup k učení založený na znalostech. Člověku jsou zpřístupněny znalosti, má přímou kontrolu nad tím, kterými si chce obohatit svoji osobní znalostní síť. Možnou nevýhodou může být přetížení znalostí, proto je zapotřebí filtrování k nalezení kvality.

Obr. 2

GATHERING — PROCESSING — ACTING MODEL (Michele Martin)

Tento model (viz obr. 3) je zcela výjimečný a zajímavý z hlediska posledního kroku prováděné akce. Obsahuje tři hlavní prvky:

Gathering information (shromažďování) — zahrnuje shromažďování informací z různých vyhledávačů (Google), časopisů, emailových klientů (Yahoo, Gmail), blogů a jiných

Processing information (zpracování) — zahrnuje náčrt, zápis, zvýraznění získaných informací

Acting on Learning (provedení akce) — v tomto kroku se jedná o provádění experimentů, uskutečnění nějaké akce na základě získaných znalostí

Obr. 3

WEBLOG BRAINSTORMING MODEL (Chris Sessums)

Tento model (viz obr. 4) prezentuje osobní vzdělávací prostor jako blog, který slouží jako centrum určitých aktivit a je informován jednotlivými, ale i kolektivními činnostmi. Skládá se z těchto činností:

Collect (sběr) — jedná se o shromažďování různých článků, nástrojů, obrázků, dat, ale i jiných zdrojů

Communicate (komunikace) — zahrnuje sdílení nápadů, informací, pokládání otázek, přemýšlení a následnou reakci, nějaké vyjádření se

Create (tvoření) — obsahuje již tvorbu nových nápadů, psaní, výzkum

Collaborate (spolupráce) — zapojení se do práce s vrstevníky, ve skupině

Obr. 4

EXPERIENTIAL LEARNING MODEL (D. A. Kolb)

Tento model (viz obr. 5) má holistický přístup k učení, který se zabývá především zpracováním preferencí: procesem, kterým se získávají, ukládají, třídí a využívají informace. Kolbova experimentální teorie učení pracuje ve dvou úrovních: jedná se o čtyřstupňový cyklus učení a čtyři odlišné učební styly — každá fáze cyklu je spojena s odlišným stylem učení. Model je otevřený, lze začít z kterékoliv části, kterou si zvolíme. Dle autora učení zahrnuje získávání abstraktních pojmů, které lze flexibilně aplikovat v mnoha situacích.

Concrete experience (sensing, feeling) — konkrétní zkušenost kdy člověk zažívá nějakou aktivitu (např. student ve škole v laboratorní pracovně)

Reflective observation (watching) — je stav, kdy je daná zkušenost vědomě odrážena

Abstract conceptualization (thinking) — tento stav je v momentě, kdy se člověk učí nebo se pokouší konceptualizovat teorii něčeho pozorovaného

Active experimentation (doing) — snaha testovat teorii pro nadcházející zážitek

Obr. 5

Podle Davida Kolba jeho model znázorňuje čtyři učební styly: teoretiky, pragmatisty, aktivisty a tzv. reflektory.

Oblast teoretiků zahrnuje stručný logický přístup. Daleko důležitější než lidé jsou myšlenky a dané koncepce. Teoretici vyžadují jasné vysvětlení situace, po praktickém zkoumání příliš netouží. Informace odkáží velice rychle a logicky uspořádat do potřebného formátu. Lidé s tímto stylem učení preferují účast na přednáškách, čtení knih a čas na důkladné promýšlení věcí.

Oblast pragmatiků zahrnuje osoby, které mohou aktivně řešit vzniklé problémy, vlastní učení využívají k řešení praktických otázek. Většinou upřednostňují technické úkoly a daleko méně se zajímají o ostatní mezilidské aspekty. Velice rychle dokáží vyhledat praktické využití myšlenek a teorií.

Oblast aktivistů spoléhá především na intuici, než na logiku. Lidé v této skupině preferují praktický zkušený přístup, důvěřují více ostatním s informacemi, než-li spoléhat na vlastní analýzu. Jistým magnetem jsou pro tyto osoby nové výzvy a plánování. Tento styl převládá v celé populaci.

Poslední oblast, tzv. reflektivní, nebo často nazývaná odlišnou, zahrnuje jedince, kteří jsou schopni se na věci dívat z několika různých pohledů. Hodně je s touto oblastí spojován brainstorming, odlišný styl učení. Osoby spadající do této oblasti učení jsou většinou velmi emocionální, preferují práci ve skupinách a mají otevřenou mysl jakékoliv zpětné vazbě, kterou dostanou.

Obr. 6

Na příkladu inspirovaném slavným citátem od A. Einsteina (viz obr. 6): Život je jako jízda na kole.

Theorists — rozumějí teorii a koncepci cyklistiky

Pragmatics — jsou spokojeni, když obdrží praktické tipy od profesionálního cyklisty

Activists- vyskakují na sedátko kola a snaží se o jízdu

Reflectors — přemýšlejí o jízdě na kole a pozorují někoho jiného tento úkon provádět

Ideální osobní vzdělávací prostředí by mělo obsahovat každý z těchto čtyř procesů.


Osobní vzdělávací prostředí je soubor námi preferovaných činností, nástrojů a lidí kolem nás, které využíváme k vlastnímu vzdělávání. PLE je velmi úzce spojeno s celoživotním učením, provází nás celým životem a vůbec nezáleží na tom, zda naše PLE obsahuje nejnovější moderní technologie, strukturu divadel, různých koncertů a festivalů, nebo knihy z antikvariátu. Je jen na každém člověku, co si do svého osobního vzdělávacího prostředí zařadí, ať už plánovaně, nebo zcela spontánně.

ZDROJE

ARCHEE, Ray. Reflections on personal learning environments: theory and practice, 2012. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/search?authors=ray%20archee&show=25&sortBy=relevance

CHATTI, M. A., Jarke, M., & Specht, M. (2010). The 3P Learning Model. Educational Technology & Society, 13 (4), 74–85. Dostupné z: https://pdfs.semanticscholar.org/7839/ca8ef31835736eb12bd88b9a8217e3cf772a.pdf

GOŠOVÁ, Věra. E-U-R. In: Metodický portál RVP.CZ [online]. 2011 [cit. 2016–03–10]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/E/E-U-R

ZIELASKO, Daniel a Iurii IGNATKO. Mobile Personal Learning Environments. In: Seminar: Mobile Learning. Aachen: Department of Computer Science, 2012, s. 1–10. Dostupné z: http://learntech.rwth-aachen.de/MLearning_1112.

BRATOLOMÉ, A., CEBRIAN-DE-LA-SERNA, M. Personal Learning Environments: A study among Higher Education students’ designs. International Journal of Education and Development using Information and Communication Technology (IJEDICT), 2017, Vol. 13, Issue 2, pp. 21–41. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1153337.pdf

PLE diagrams. http://edtechpost.wikispaces.com/PLE+Diagrams

Personal Learning Environment, Interactive Technology in Education — conference, Hämeenlinna, Finland. Dostupné z: https://www.downes.ca/presentation/245

ATTWELL, Graham. Personal learning Environments — the future of eLearning? Vol. 2., January 2007. ISSN 1887–1542. Dostupné z: http://digtechitalia.pbworks.com/w/file/fetch/88358195/Atwell%202007.pdf

Van Harmelen, m. (2006). Personal learning environments. Sixth IEEE International Conference on Advanced Learning Technologies (ICALT ‘ 06).
http://wiki.ties.k12.mn.us/file/view/PLEs_draft.pdf/282847312/PLEs_

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Markéta Cejpková

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University