Kdo je tzv. síťová generace?

Rozvoj digitálních technologií s sebou přináší do společnosti i novou formu mezigenerační propasti, která úzce souvisí s tím, jakým způsobem jednotlivé skupiny digitální média využívají. Používání digitálních technologií dětmi a mladými lidmi často způsobuje, že tato skupina má v určitých oblastech výrazně vyšší znalosti a schopnosti, než jejich rodiče či prarodiče, což je v dějinách lidstva naprosto nová situace. V odborné literatuře je generace lidí, pro něž je přirozené využívání digitálních technologií od útlého dětství, pojmenována jako tzv. net generation, v českém překladu zv. síťová generace. V článku Etické a bezpečnostní aspekty využívání ICT ve výuce chemie je jako počátek síťové generace považován rok 1980 a od roku 1995 pak hovoří o tzv. generaci Z, která již vyrostla “na internetové síti”.

Klíčovou charakteristikou síťové generace je, že pro její příslušníky je přirozené aktivní vyhledávání nových informací v digitálním prostředí a s tím spjatý vyšší zájem o sebevzdělávání. Oproti předchozím generacím tato skupina dokáže efektivně vyhledávat informace v rámci celého digitálního prostředí, což zároveň přináší i nové požadavky na učitele a rodiče, kteří potřebují více znalostí, aby nepřišli o svou autoritu při konfrontaci se znalostmi a argumenty mladých lidí.

S souvislosti se školní výukou je pro síťovou generaci, a především pak pro generaci Z, typické rychlé tempo a běžný život v online prostoru. ICT je pro tyto žáky neoddělitelnou součástí jejich života a je tedy potřebné tomu i přizpůsobit výuku. Společenské i kulturní změny s sebou přinášejí neustálý vliv ICT na populaci, což je nutné reflektovat i v rámci školní výuky, kde je snaha o přirozené zapojení digitálních technologií do výuky tak, aby látka byla pro žáky snáze přijatelná.

Práce v digitálním prostředí nabízí nepřeberné množství informací, které si nárokují pozornost daného člověka, což vede k dalšímu současnému trendu — multitaskingu, který je také charakteristický pro síťovou generaci. Přerušovaná práce na více úkolech i rychlé přepínání mezi jednotlivými činnostmi vede k zjednodušenému způsobu vnímání, díky němuž uživatelé vnímají informace povrchně, bez pochopení a poznání samotné podstaty problému.

Práce v digitálním prostředí naučila tuto generaci otevřenosti a často i ztrátě patřičné obezřetnosti při sdělování osobních informací a myšlenek. V rámci digitálních médií lze o řadě jedinců zjistit velice podrobné informace o jejich zájmech prostředí v němž se pohybují atd., zejména díky sdíleným příspěvkům na sociálních sítích. Masivní rozšíření těchto digitálních stop přináší i velké riziko a možnosti jejich zneužití.

V rámci vzdělávání síťové generace i všech generací nadcházejících lze jako klíčová témata označit nejen zapojení práce s digitálními médii do běžné výuky, ale především vytvoření lekcí věnujících se rizikům spojeným s digitální stopou nebo efektivním vyhledávání informací v rámci digitálních médií.