Když myslet algoritmicky, tak od malička!

Dnes začnu otázkou, na kterou neznám odpověď a není ani cílem tohoto článku ji najít, pouze mě zaujala: „Proč je ve věku dětí v MŠ podobný přístup k IT technologiím dívek a chlapů a v dospělosti se liší?“[1]Domnívám se, že je otázka trochu zle gramaticky formulovaná: jde o to, proč mají dívky a chlapci v mateřské škole vztah k technologiím podobný (výsledek výzkumu) a v dospělosti se tento vztah liší (V roce 2015 studovalo v ČR téměř 22 tisíc studentů některý z ICT oborů terciárního vzdělávání, což je 6,2 % celkového počtu všech studentů. Bezmála pětinu (17,5 %) z celkového počtu studentů ICT oborů tvořily ženy.[2])

Tato nejasnost vyvstala z výzkumu, jehož výsledky byly publikovány v roce 2018. Tématem výzkumu je algoritmické myšlení dětí v 1. a ve 2. třídě ZŠ a bylo prověřováno pomocí Bee-bot, tedy robota v českém prostředí známého také jako „robotická včelka“. Cílem „hry“ je pomocí jednoduchého ovládání (ano, zvládne to i školkáček) naprogramovat včelku tak, aby projela určenou trasou na hracím poli.

Obecně se k problematice pro vývoj algoritmického myšlení již v dětství dá najít spousta technických hraček, a to jak pro děti v MŠ, tak pro teenagery a všechno mezitím.

Odvětví, které se zabývá „pedagogikou využívající robotů (robotických aktivit, robotických projektů atd.) jako prostředků plnění vzdělávacích cílů“[3]se nazývá edukační robotika. Nejde ale zdaleka jen o rozvoj algoritmického myšlení, ale rozvíjí se také „technické myšlení, představivost a tvořivost žáků, a to bez vazby na jednu úzce omezenou tematickou oblast, ale naopak se značným interdisciplinárním přesahem“[4].

Zdroje:

Informační společnost v číslech 2017. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, ©2019 [cit. 2019–05–10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/46014808/061004-17_S.pdf/b9a0a83e-7a6f-4613-b1df-33fe8b5d1a8e?version=1.1

SIMBARTL, Petr. BEE-BOT AND ALGORITHMIC THINKING AT THE FIRST STAGE OF ELEMENTARY SCHOOL. Trends in Education [online]. 2018, 11(2), 64–67 [cit. 2019–05–10]. DOI: 10.5507/tvv.2018.012. ISSN 18058949. Dostupné z: http://tvv-journal.upol.cz/doi/10.5507/tvv.2018.012.html

TOCHÁČEK, Daniel a Jakub LAPEŠ. Edukační robotika. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978–80–7290–577–5.

[1]SIMBARTL, Petr. BEE-BOT AND ALGORITHMIC THINKING AT THE FIRST STAGE OF ELEMENTARY SCHOOL. Trends in Education [online]. 2018, 11(2), 64–67 [cit. 2019–05–10]. DOI: 10.5507/tvv.2018.012. ISSN 18058949. Dostupné z: http://tvv-journal.upol.cz/doi/10.5507/tvv.2018.012.html.

[2]Informační společnost v číslech 2017. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, ©2019 [cit. 2019–05–10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/46014808/061004-17_S.pdf/b9a0a83e-7a6f-4613-b1df-33fe8b5d1a8e?version=1.1.

[3]TOCHÁČEK, Daniel a Jakub LAPEŠ. Edukační robotika. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978–80–7290–577–5. Dostupné také z: https://kraken.pedf.cuni.cz/~lapej2ap/robo/skripta_edurobo.pdf.

[4]Tamtéž.