Knihovny bez knih

V poslední době se stává trendem otevírat knihovny bez knih. V mnoha případech se stále jedná stále o místo, které slouží ke zprostředkování knih, ale už tu nenajdeme knihy ve fyzické papírové podobě, ale pouze v digitální. Jako první knihovna bez knih se označila knihovna v San Antoniu v Texasu, která v roce 2013 otevřela knihovnu s desítkou tisíc digitalizovaných titulů a vybavená mimo jiné 100 čtečkami pro dospělé a 50 pro děti. V článku je zmíněno, že její zakladatel Nelson Wolff pronesl větu „Papírové knihy ztratily kouzlo a pro budoucí generace budou mít jen malé využití“. Toto tvrzení je možná trochu přehnané, ale pokud budeme brát knihy pro studijní účely, tak je nesporné, že knihy v elektronické podobě mají mnoho výhod. Učebnice či odborné knihy obecně jsou často velmi rozsáhlé, s čímž se pojí několik problémů — jsou velké a těžké, takže se hůře přenáší a těžko se v nich hledá konkrétní informace. Jejich elektronické verze oproti tomu samy o sobě neváží nic a záleží na uživateli, na jakém nosiči je bude přenášet. Konkrétní slova či fráze se v nich dají snadno vyhledat, takže se dá velmi jednoduše znovu nalézt myšlenka, na kterou člověk narazil před několika kapitolami.

Z pohledu knihovny se pak díky plně digitálnímu fondu dost zásadním způsobem mění průběh procesů knihovnické práce. Při akvizici zcela odpadá fyzické dopravování knih do knihovny a nejsou potřeba potřeba žádné obaly ani štítky se signaturami. Odpadá také potřeba mít většinu běžného vybavení knihoven, jako jsou vozíky na manipulaci s knihami, stupátka či dokonce regály, které doposud byly neodmyslitelnou součástí každé knihovny.

Na první pohled se to tedy může zdát úsporné a díky úspoře materiálu v podstatě i ekologické, ale pokud se to domyslí do důsledků, tak to tak úplně není. Pokud kniha podlehla opotřebení (např. potrhaný obal, prasklý hřbet apod.) a potřebuje opravu, je to většinou otázka pár korun, pokud potřebuje opravu čtečka, tak to stejně jako u většiny elektronických zařízení moc levné nebývá.

Zásadním procesem v knihovně je pak také finální likvidace. Stejně jako jednou doslouží kniha, stane se to i se čtečkou, ale pokud se s knihou zachází běžným způsobem, tak ale čtečka doslouží mnohem dříve. Pokud kniha už není ve stavu, kdy by se dala dát do jiné knihovny či prodat, může se dát do sběru a velmi jednoduše znovu recyklovat. Oproti tomu recyklace elektroodpadu není vůbec jednoduchá, efektivní technonologie na její provádění nemusí být v některých státech dostupné a jiné procesy mohou uvolňovat toxické látky a být celkově ekologicky nešetrné.

Alternativní knihovny, které vůbec knihy nezprostředkovávají

Naopak jako velmi ekologické jsou vnímány například tzv. „knihovny věcí“, které zprostředkovávají věci, které člověk nepotřebuje každý den, jako je například nářadí. Tyto knihovny se stávají velkým trendem a začínají se objevovati i České republice, v Praze jsou už dvě a teď v březnu se bude otevírat jedna i v Brně. Tyto knihovny podporují koncepty minimalismu a udržitelnosti, protože díky nim si lidé už nebudou muset kupovat věci, které využijí jen párkrát do roka.

Speciálním druhem jsou pak živé knihovny, které bývají dočasnou akcí, kde jsou „živými knihami“ lidé s osobním příběhem, např. zástupci menšin — „zapůjčení“ spočívá v tom, že zájemcům věnují svůj volný čas a povedou otevřený dialog, čímž se obě strany navzájem obohacují a učí.