Kognitivní disonance jako stav mysli
Jakým způsobem jsou naše rozhodnutí ovlivněna z pohledu sociální psychologie? Teorie kognitivní disonance pomáhá dávat smysl lidskému chování, které je v rozporu s předkládanými fakty.
Co je to kognitivní disonance?
Nevhodný nebo neodpovídající vztah mezi poznámím — jedná se tedy o všechny postoje, názory, přesvědčení a vědomosti jedince, které jsou v rozporu se skutečným stavem věcí. Snaha racionálně vysvětlit neracionální tvrzení:
- když se nakazím kovidem, nehrozí mi žádní nebezpečí, jedná se pouze o rýmečku
- kouření sice zabíjí, ale pomáhá mi zvládat stresové situace a udržovat štíhlou linii
- po skleničce alkoholu se mi večer lépe spí apod.
Autorem této teorie je americký sociální psycholog Leon Festinger. Na základě výzkumu z roku 1957 popsal, jak jedinec reaguje na napětí vyvolaná dvěmi vzájemně nekonzistentními postoji. Jedinec by měl ve svém vnitřním životě aspirovat k určité konzistenci — jeho názory, víra a přesvědčení by měly korespondovat s tím, co reálně dělá. Nastávají však okamžiky, kdy je naše vnitřní realita s realitou vnější v rozporu.
Jak kognitivní resonance vzniká a jak se jí bránit?
Životní údálosti a okolnosti nejsou vždycky jednoznačné. Názory a přesvědčení ve své podstatě obsahují mnoho rozporů. Informace, které přijímáme, a plány, které tvoříme, ne vždy korespondují s aktuální situací.
Disonance a konsonance se skládají z několika veličin — například co si uvědomujeme sami o sobě, o svém chování a okolí. Co děláme, co cítíme, co chceme a po čem toužíme. Důležité je i prostředí, ve kterém žijeme. Důležitým jevem je zároveň realita, se kterou musí být veškeré výše uvedené veličiny v kontaktu, poznání by mělo korespondovat s tím, jak se chováme, co cítíme a jak interagujeme s prostředím.
Tyto změny jsou obousměrné — na základě svých postojů mužeme měnit své chování, na základě svého chování můžeme měnit postoje.
Mezi podmínky potřebné ke změně patří například to, že si můsíme být vědomi negativních důsledků, musíme být ochotni přijmout odpovědnost za osobní rozhodnutí a nevnímáme tlak okolí. Změna vyžaduje kontrolu nad prostředím.
Zdroje
KEMKOVÁ, Katarína; HORKÝ, Martin; TROJANOVÁ, Jana a Klaudia LUČANSKÁ. Teorie kognitivní disonance. In: Psychologon.cz [online] 23.02. 2015 [cit. 17.05. 2021]. Dostupné z: <http://www.psychologon.cz/component/content/article/14-psycholog-online/359-teorie-kognitivni-disonance>.
TAVRIS, Carol; ARONSON, Elliot. Chyby se staly. Ale ne mou vinou. Praha: Dokořán, 2012. 288 s. ISBN 978–80–7363–366–0.
