Kognitivní disonance: Podvádění na školách
Pokud jste tedy někdy byli neoblomně přesvědčení o své pravdě i když vaše okolí vám říkalo něco jiného a ignorovali jste veškerá fakta, tak s u vás objevil jev popsaný Leonem Festingerem nazvaný kognitivní disonance.
Jedná se o jev, kde naše mysl je v rozporu s různými dvěma kognicemi. Typický příklad je od Joy Melanienové, kde pointou je, že člověk milující zvířata, který by jim nikdy neublížil, jí maso. Tento člověk má v sobě pak špatný pocit a s tímto pocitem se musí nějak vyrovnat. Buď přestane jíst maso a změní své chování nebo si řekne, že maso k životu je potřebné a změní tím svůj postoj.
Podobný princip můžeme nalézt například u studentů. Student, který začal studovat by chtěl ukončit zkoušku s tou nejlepší známkou, ale k tomu je potřebné, učit se na zkoušku každý týden 10 hodin. Na to nebyl student zvyklý, takže pokud chce nejlepší známku musí změnit své chování a najít si na učení čas. Další možností je, že si student řekne, že většina studentů na nejlepší známku nedosáhne, a tak ani on jí nemusí mít. Nebo si naopak řekne, že se ho nikdo v budoucnu nebude na známku ze zkoušky ptát a je jedno, co tedy dostane a změní svůj přístup.
Článek How to Cheat and Not Feel Guilty:Cognitive Dissonance and its Amelioration in the Domain of Academic Dishonesty od Jason M. Stephensové je zaměřený na nečestnost na akademické půdě a snažil se najít teorie, jak by se dala nečestnost snížit.
Člověk už od přírody má sklony k podvádění, protože je se mu zvětšovala šance na přežití. I ve světě zvířat můžeme pozorovat například hady, kteří se tváří, že jsou jedovatí, a přitom ve skutečnosti nejsou. I když teda je pro člověka podvádění přirozené a všudypřítomné, tak ale není etické.
Ve škole je důvodem k opisování především lepší známka a tím i možná pochvala od rodičů. V akademické sféře je za nečestné chování považováno například plagiátorství. I zde si student umí dostatečně odůvodnit, proč opisují. Možná by škola měla více dbát, právě na jejich vnitřní myšlení o tom, že podvádění je špatné a pro akademika je nedůstojné, než se zaměřovat na stále větší kontrolu. Možná s tím souvisí otázka, zda je zapotřebí studenta známkovat. Možná by zrušení známkování, mělo dopad na snížení podvádění ve školách.
Použitá literatura:
STEPHENS, Jason M. How to Cheat and Not Feel Guilty: Cognitive Dissonance and its Amelioration in the Domain of Academic Dishonesty. Theory Into Practice [online]. 2017, 56(2), 111–120 [cit. 2020–05–21]. DOI: 10.1080/00405841.2017.1283571. ISSN 00405841. Dostupné z: http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=asn&AN=122604175&lang=cs
MELANIE, Joy. Why We Love Dogs, Eat Pigs, and Wear Cows: An Introduction to Carnism [online]. San Francisco: Conari press, 2010 [cit. 2020–05–21]. ISBN 978–1–57324–461–9.
