Kompetence 4.0: Kreativita a Design Thinking
V kontextu budoucnosti práce a klíčových kompetencí pro průmysl 4.0 je často diskutována kreativita. Podle Future of Jobs Report od World Economic Forum byla kreativita v roce 2015 na desáté příčce v žebříčku nejdůležitějších dovedností pro čtvrtou průmyslovou revoluci. V roce 2020 se kreativita dostala na příčku třetí, předběhli ji jenom complex problem solving a critical thinking.
Kreativita se v průmyslu 4.0 přesune z domény kreativních profesí do širšího povědomí a bude žádaná i u pracovních pozic, který mohly být v minulosti považovány za nekreativní. Rozšíření kreativity do nových profesí s sebou přináší potřebu kreativitě učit a vzdělávat se v metodách kreativního myšlení.
Na internetu lze najít množství kurzů, které se kreativitě věnují. Aktuálně například Google nabízí kurzy kreativity v rámci svého programu New Generation of Founders, který uvádí sloganem “Kreativní myšlení se dá naučit i online!” a doplňuje vysvětlením, že kurz kreativity spočívá především ve workshopu metody Design Thinking.
Design Thinking je metoda pro kreativní řešení problémů, která vznikla v oblasti inženýrství a designu na konci 20. století a následně ve 21. století pronikla do mnoha jiných oblastí: marketingu, vzdělávání, podnikání a dalších. Úspěch této metody spočívá v tom, že systematicky vede ke kreativitě, podporuje různé úhly pohledů na definici problému, podněcuje vznik inovativních řešení a klade důraz na včasné testování řešení.
Design Thinking proces je nelineární a iterativní. Má pět fází (Empathize, Define, Ideate, Prototype, Test), které nemusí jít přesně po sobě, ale naopak mohou probíhat současně, překrývat se a různě se ovlivňovat. Fáze ideace a prototypování můžou například zasahovat do fáze definice: když se pokusíme navrhnout (prototypovat) řešení již definovaného problému, často zjistíme, že dosavadní definice nebyla dostatečná a je nutné se vrátit k ideaci a definici. Ještě častěji se stane, že nás fáze testování vrátí zpátky do fáze empatie — až když navržené řešení testujeme, skutečně si uvědomíme, pro koho a co navrhujeme.
Iterativní povaha metody Design Thinking pomáhá uvědomit si, že průběžné přehodnocování je součástí kreativního procesu. V jednotlivých částech procesu lze použít další designové metody, které systematicky vedou ke generování nápadů a řešení.
Oblast designu tradičně pracuje s mnoha dalšími metodami na rozvinutí kreativity u jednotlivců i skupin (např. transition design, design studio). Pokud je kreativita stěžejní dovedností pro průmysl 4.0, můžeme očekávat, že si různá odvětví průmyslu osvojí nové metody kreativního myšlení a budou při tom čerpat z průmyslů jako design, které vznikly na pomezí uměleckého a technického, teoretického a praktického.
