Kompetence, bez kterých se v 21. století neobejdeme

Photo by Siora Photography on Unsplash

Dnešní svět se v mnoha ohledech výrazně liší od světa před desítkami či stovkami let zpátky. Nová doba s sebou přináší nové vynálezy, technologie, ale zároveň i očekávání a požadavky na své lidi.

Bez znalostí zacházení s počítačem, online komunikace či hledání informací se dnes neobejde téměř nikdo a kdo ano, nepluje již na jedné vlně s aktuální dobou a stává se z něj outsider. Digitální dovednosti ale nejsou jediným “požadavkem”, které v dnešním světě potřebujeme.

Jaké dovednosti a schopnosti po nás tedy dnešní doba vyžaduje?

Kompetence můžeme obecně chápat jako souhrn vědomostí, dovedností, schopností a postojů umožňující pracovní uplatnění a osobní rozvoj. Mohou vyjadřovat předpoklady k výkonu určitého souboru činností. [1]

Iniciativa Partnership for 21st Century Learning se v rámci neziskové organizace Battelle for Kids snaží o poskytnutí vzdělávání hodné 21. století všem studentům. [2] Podle nich jsou těmi nejdůležitějšími kompetencemi:

Kreativita a inovativnost

• studenti by měli umět přicházet s novými nápady
• měli by být otevření novým příležitostem a perspektivám
• zároveň by si měli umět vzít ponaučení ze svých neúspěchů

Kritické myšlení a řešení problémů

• systematicky přemýšlet a analyzovat problém
• zvážit různá stanoviska a perspektivy, učinit rozhodnutí
• kriticky reflektovat učící procesy

Schopnost efektivní komunikace a spolupráce

• efektivně vyjadřovat své myšlenky, ať už psanou, mluvenou či nonverbální formou
• naslouchat a umět rozklíčovat význam sdělení s jeho hodnotami, postoji i záměry
• efektivně spolupracovat s ostatními v týmu

Informační, technologické a mediální dovednosti

• schopnost kritického zacházení s informacemi, médii a technologiemi
• další funkční dovednosti s nimi spojené

Informační a mediální gramotnost

• hledat informace efektivně (šetřit čas) a účinně (důvěryhodné zdroje)
• přemýšlet nad tím, proč jsou mediální sdělní konstruována
• uvědomovat si, že jedinci stejná sdělení interpretují různě
• používat technologie k vyhledávání, organizování, vyhodnocování a sdělování informací

Dovednosti důležité pro život a kariéru

• rozvíjet adekvátní dovednosti vhodné do života i k profesnímu směřování

Flexibilita a schopnost se přizpůsobit

• přizpůsobit se různým životním i sociálním rolím, pracovním povinostem i časovým plánům (rozvrhům)
• dávat efektivní zpětnou vazbu, ale zároveň se umět vypořádat s kritikou a neúspěchy

Iniciativa a schopnost sebeřízení

• umět si stanovit vlastní cíle (krátkodobé, dlouhodobé) s kritérii úspěchu
• plnit úkoly bez dozoru, sledovat postup a určovat priority
• překračovat své vlastní znalosti a dovednosti za účelem rozšíření obzorů a získání nových znalostí a dovedností

Sociální a mezikulturní dovednosti

• chovat se slušně a uctivě, respektovat kulturní rozdíly
• využívat kulturních a sociálních rozdílů k tvorbě nových nápadů

Produktivita a zodpovědnost

• nastavit si cíl a postupovat k jeho splnění i přes překážky
• schopnost plánování a řízení práce

Vedení a odpovědnost

• schopnost využít silných stránek ostatních k dosažení společného cíle
• využívat dovednosti z obalsti mezilidských vztahů a řešení problémů k efektivnímu vedení ostatních za společným cílem
• jednat zodpovědně s ohledem na ostatní, širší komunity i veřejnost

Harvardský profesor Tony Wagner ve své knize upozorňuje právě na schopnosti, které zaměstnavatelé u mladých lidí v dnešní době postrádají, a to například zodpovědnost, schopnost týmové spolupráce či výdrž. [3]

Naráží zároveň ale i na fakt, že učitelé jakožto “strůjci vzdělání” často nemají dostatečnou zpětnou vazbu na to, zda jejich výuka skutečně žákům přináší něco do života. Je proto mnohem důležitější se umět ptát, hledat odpovědi a umět se naučit co je třeba, KDYŽ JE TO TŘEBA. [3]

Jiný pohled poskytuje Kristina Kaufman, která říká, že zařazení dovedností 21. století (TFCS) do výuky může mít pozitivní dopad na kariérní rozvoj, ale může také vytvářet příležitosti pro individuální úspěch a potenciál. [4] Zároveň, pokud se těmto dovednostem naučíme již ve škole, budeme lépe připraveni na skutečný život, což by mělo být hlavním cílem vzdělávání, spíše než bezmyšlenkovité zapamatovávání definic.

Elena Silva uvádí ve své práci k tématu TFCS: [5]

“It is a world in which comfort with ideas and abstractions is the passport to a good job, in which creativity and innovation are the key to the good life, in which high levels of education — a very different kind of education than most of us have had — are going to be the only security there is.”

Podle Kaufmanové by dnešní školní výuka měla být autentická, poutavá, smysluplná, kreativní, měla by poskytovat příležitosti a hlavně by měla být zaměřená na studenty, jejich potřeby a zájmy. [4] Studenti by pak měli být vedeni k tomu, aby sami sebe poznávali, rozvíjeli se a byli schopní vzít svou budoucnost do vlastních rukou.

Photo by Markus Spiske on Unsplash

Vlastní klíčové kompetence pro 21. století definovala i Evropská Unie v roce 2006. [5] Výstupem byl dokument Evropský referenční rámec pro klíčové kompetence v celoživotním učení, který stanovuje 8 klíčových schopností.

• komunikace v mateřském jazyce — umět vyjadřovat své myšlenky, představy, pocity a názory v ústní i písemné formě
• komunikace v cizím jazyce — zahrnuje zprostředkování (překlad, parafrázování) a pochopení jiných kultur
• matematická schopnost a schopnosti v oblasti vědy a technologií — zvládnutí základních početních úkonů, pochopení přírody, uplatňování znalostí a technologií v reakci na potřeby lidí
• schopnost práce s digitálními technologiemi — kritické používání informačních a komunikačních technologií
• schopnost učit se — řídit vlastní učení samostatně i v rámci skupin
• sociální a občanské schopnosti — účastnit se na společenském a pracovním životě a mít aktivní a demokratickou účast
• smysl pro iniciativu a podnikavost — tvořivostí realizovat své nápady, zavádět novinky, plánovat a řídit projekty
• kulturní povědomí a vyjádření — uznat důležitost tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami (divadlo, literatura, hudba)

Body slouží jako doporučení pro členy Evropské unie, aby je zařadili do svých vzdělávacích strategií. Některé se shodují s body P21, EU ale klade větší důraz na občanskou povinnost a sociální stránku života.

Uvedení kompetencí důležitých pro 21. století je jedna věc, druhá je ale jak může (nebo bude) v praxi fungovat jejich výuka a vůbec zařazení do vzdělávacího systému. Kromě toho se nejprve učitelé musí naučit, jakým způsobem tyto dovednosti svým žákům předat.

Ať už zařazení kompetencí do výuky zní jakkoliv nadějně a idealisticky, zůstává otázkou, za jak dlouho bude u nás tento typ výuky běžnou realitou.

[1] CDK. Co jsou kompetence. Národní soustava povolání. Dostupné z: https://cdk.nsp.cz/napoveda?#Co_jsou_kompetence

[2] P21. Framework Definition. (2019). Dostupné z: http://www.battelleforkids.org/networks/p21/frameworks-resources

[2] BRDIČKA, B. 7 základních kompetencí pro 21. století podle Wagnera. (2010). RVP.CZ. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/11221/7-ZAKLADNICH-KOMPETENCI-PRO-21-STOLETI-PODLE-WAGNERA.html

[3] KAUFMAN, Kristina J. 21 Ways to 21st Century Skills: Why Students Need Them and Ideas for Practical Implementation. (2013). Kappa Delta Pi Record (roč. 49, čís. 2). Str. 78–83. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00228958.2013.786594

[4] SILVA, E. Measuring skills for the 21st century. (2008). Washington, DC: Education Sector. Str. 2. Dostupné z: http://blackbinder.com/uploads/3/4/0/9/34090823/measuringskills21stcentury.pdf

[5] EUR-Lex. Celoživotní učení — klíčové schopnosti. (2016). Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=LEGISSUM:c11090