KomPLExní výuka
Personal learning environment, v překladu osobní vzdělávací prostředí, by si měl vytvářet každý. Je to prostředí, jakýsi souhrn nástrojů, služeb a lidí vedoucích k různým přístupům k učení, které jednotliví lidé používají. V dnešní době, kdy lze technologie využít ke studiu všemi možnými způsoby, si může student určit sám, jakým způsobem bude řídit a organizovat své vzdělávání. Kromě samostatného utváření vzdělávacího systému je dnes v internetovém prostředí možné zapojovat do tvoření více lidí, obsah sdílet a prostřednictvím něj s ostatními komunikovat.[1]
Do osobního vzdělávacího prostředí může být zahrnuto spousta nástrojů a aplikací. Jsou to například sociální sítě jako Facebook či Instagram, to-do listy jako Remember the Milk či Google Keep nebo vzdělávací aplikace typu Duolingo a English.me.[2]
Využívání osobního vzdělávacího prostředí je v současnosti čím dál tím častěji vyžadováno ve školách. Může to být formou online portfolií, kde studenti sami zhodnocují své studijní výsledky a určují si cíle, které by rádi překonali. Přimět studenty využívat PLE v celé šíři, která je v současnosti k dispozici, však nemusí být jednoduché. Na základě určité studie o osobním vzdělávacím prostředí v rámci Webu 2.0 na vysokých školách však vznikla doporučení, jak mohou vyučující studentům pomoct při používání PLE k podpoře jejich učení. Toto jsou čtyři nejdůležitější z nich:
◾ Zaměřte se na to, co a proč, ne jak — Je třeba povzbudit studenty k tomu, aby se zamysleli nad svými individuálními zájmy a potřebami, vypsali si je a následně se pro ně pokusili najít řešení.
◾ Začněte bezpečným prostorem — Je dobré vytvořit menší skupiny, ve kterých se studenti cítí bezpečněji a nebojí se vyzkoušet nové aplikace či dělat chyby.
◾ Klaďte důraz na sdílení — Po vytvoření menších skupin vyzvěte studenty, aby v jejím rámci sdíleli informace a zajímavé zdroje. Mohly by tak být objeveny nové způsoby uplatnění předmětu jejich učení. Společné zájmy zároveň pomáhají k vytváření vazeb ve skupině, což také pomáhá k rozvíjení osobní vzdělávací sítě (PLN).
◾ Přístup „learn to learn“ funguje lépe než učení se konkrétním nástrojům nebo službám — Studenti by měli být vedeni k samostatnému zkoušení nových nástrojů, přičemž by měli být povzbuzováni k tomu, aby nacházeli nové způsoby, jak dosáhnout svých cílů a záměrů.[3]
Kromě studentů však mohou nástroje PLE využít i vyučující, kdy si mohou sdílet přípravy na výuku mezi sebou. Nástroje PLE se neustále mění, je to tedy běh na dlouhou trať, nicméně je důležité se celoživotně vzdělávat a možnosti k co nejlepšímu osobnímu vzdělávacímu prostředí jsou vždy k mání, stačí je využít.
[1] CASTAÑEDA, Linda, Nada DABBAGH a Ricardo TORRES-KOMPEN. Personal Learning Environments: Research-Based Practices, Frameworks and Challenges. Journal of New Approaches in Educational Research [online]. 2017, 6(1), 1–2 [cit. 2021–4–26]. ISSN 2254–7339. Dostupné z: doi:10.7821/naer.2017.1.229
[2] TULINSKÁ, Hana. Personal learning environment pro učitele. Metodický portál: Články [online]. 15. 3. 2017 [cit. 2021–4–26]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/21327/PERSONAL-LEARNING-ENVIRONMENT-PRO-UCITELE.html/
[3] TORRES KOMPEN, Ricardo, Palitha EDIRISINGHA, Xavier CANALETA, Maria ALSINA a Josep Maria MONGUET. Personal learning Environments based on Web 2.0 services in higher education. Telematics and Informatics [online]. 2019, 38, 194–206 [cit. 2021–4–26]. ISSN 07365853. Dostupné z: doi:10.1016/j.tele.2018.10.003
