Komu patří multitasking?

Jindřich Mašek
May 29 · 2 min read

Exituje poměrně velká řada knih z kategorie self management, které mluví o potřebě hluboké práce a soustředění se v jednom momentě pouze na jednu věc, nutnosti vyprázdnit hlavu, atp. Ten koncept vlastně říká: “Hele, nemíchej jakékoli dvě činnosti dohromady. Je to fakt blbej nápad.” — A to je přesný opak něčeho, co lze nazvat multitaskingem.

Člověk by si řekl, že přeci když budu dělat víc věcí najednou, víc toho stihnu. Podle výše zmíněných publikací (a i podle zkušeností nemalého počtu dalších lidí) je to ale přesně obráceně. Obzvlášť, když do toho započítáme výstupy z daných činností. Schválně, zkuste jíst nudlovou polévku hůlkami, když si u toho budete číst knihu…

Podívejme se, kde může být multitasking užitečný a kde ne. Když Steve Jobs představil multitasking v iPhone OS, zaznělo davem “Konečně!” (nebo by zaznělo, kdyby mluvili všichni česky, ale tak nějak si vykládám ohlasy lidí v té době). Bylo to něco, co prostě chybělo a lidé na to na jiných zařízeních byli již zvyklí. Aby jejich stroj zvládl zprocesovat více věcí zaráz a nemuseli se například při plánování cesty vracet z aplikace dopravní společnosti do diáře a zpět a kupovat jízdenku na vlak zcela odznovu. Obzvlášť, když ten proces není vůbec uživatelský přívětivý (zdravíme Flixbus, České dráhy a RegioJet — každý se svou troškou marnosti do mlýna). V moderních technologickcých zařízeních je tedy tato funkce vlastně docela nezbytností. Především ve chvíli, kdy má jít o něco využívaného lidmi.

Proto vnímám mulitasking jako něco, co patří do domény strojů, která ovšem je využívána uživatelem. Tedy jako celek do oblasti HCI, interakce člověk–počítač. Tato oblast je obzvlášť pro technologie ve vzdělávání něčím jako základním kamenem, bez kterého se uživatelská zkušenost stane hrůzným zážitkem a ke vzdělání nebude vůbec možno dojít.

Dalo by se namítnout, že zmiňované publikace mluví o systému, který často s počítači nemá nic společného (např. Pomodoro), ale v takovém případě nejde ani tak o multitasking jako spíše o souslednost a prioritizaci s velkou měrou houževnatosti.

Komu tedy patří multitasking? Člověku, nebo stroji? Skoro bych řekl, že by měl patřit člověku, ale vykonávat by jej měl stroj. Tak jednoduché to v konceptu je. Domnívám se, že ve chvíli, kdy se to začne míchat, je velmi jednoduché se v tom ztratit a z multitaskingu nevytěžit vůbec žádnou přidanou hodnotu, naopak.


P.S. Pokud se vám zdá, že jde v příspěvku o produkt placement od Melvila, může být (ačkoli neplacený). K danému tématu se totiž svou publikační činností docela vehementně vyjadřují…

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Jindřich Mašek

Written by

Designer @ House of Řezáč

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University