Komunitní škola jak má být?

Anglická City Academy jako příklad dobré praxe

Většina komunitních škol, má svůj vlastní způsob fungování. Jednotlivé školy se od sebe liší a s tím i kvalita jejich kurzů a podpory místních komunity. Jejich častou slabinou je, že nemají často vyjasněny své cíle. Běžná praxe je, že školy pouze přidají pouze nabídku volnočasových aktivit, ta však často nezapadá do širšího konceptu a směřování školního kurikula.

Jako příklad dobré praxe uvádí Kirstin Kerr a Alan Dyson (2016) školu jménem City Academy, jejíž aktivity jak školní tak volnočasové připravují mladé lidi na život mimo školu. To jak ve smyslu seberozvojovém tak v přípravě na potřeby lokálního trhu práce. Největším rozdílem je posun přístupu instituce ze školsky orientované na partnerský přístup reagující na potřeby svého okolí a komunity. Kirstin Kerr a Alan Dyson ve svém článku podrobně zjišťují jakým způsobem se pracuje City Academy se znevýhodněním, jímž jsou její návštěvníci většinou zasaženi. Také autoři zjišťují jakým způsobem by se dal tyto školy designovat, aby byly opravdu funkční.

Co dělá taková komunitní škola? V City Academy probíhá kromě běžné výuky také velké množství volnočasových aktivit. Patří mezi ně například lekce zpěvu, tvůrčího psaní, herectví, fotografování, tance a mnoho dalšího. Také má svůj volnočasový klub, přičemž tyto aktivity mohou využívat děti a dospělí z okolí. Komunitní školy se často nacházejí ve vyloučených či nějakým způsobem znevýhodněných lokalitách. Nabídku těchto aktivit, se snaží obyvatelům nabídnout možnosti k využívání volného času jako mají lidé s většími příležitostmi žijící jinde. City Academy má za cíl zlepšit jak vzdělávání tak zaměstnanost v dané oblasti. Jedním z nabízených aktivit je například “job club”, ve kterém se účastníci vzájemě podporují při hledání práce.

City Academy je velmi dobře propojená se svým okolím, službami a organizacemi, které se v lokalitě nachází. Skrze mnoho různých partnerství je spolupracuje s místními firmami, což vede k podpoře jejich kurikula založeného na učení se kompetencí. Také spolupracuje s vysokými školami. Doktorantským studentům, nabízí příležitosti, ale také účast na výzkumech, které zajišťují, že fungování školy je založené na ověřených faktech. Skrze výzkum škola zároveň zjišťuje jakým způsobem je možné pracovat a překonávat znevýhodnění, ve svém okolí. (Kerr, Dyson 2016)

Z výzkumu vychází, že na akademickou dráhu dítěte v Anglii nemá vliv nejvíce rodina, škola či širší sociální kontext. Spíše se zdá, že jsou to konkrétní ekologické niky, které vznikají prostřednictvím aktivních vzájemných interakcí mezi těmito faktory, které určují parametry cest dětí ke studijnímu úspěchu. (Siraj-Blatchford 2011)

City Academy představuje nový model fungování. Už nejde pouze o školu a školní aktivity, do procesu, aktivit, komunity se zapojují další organizace. Jde o spolupráci širší skupiny stakeholderů, kteří regují na potřeby svého okolí. Také představuje nový způsob designu, vyznačuje se svou komplexností, pokud jde o cíle, intervence a organizační struktury školy. Požaduje návrhy výzkumu a hodnocení, které jsou schopny zachytit tuto složitost a vyhodnotit její výsledky. (Kerr, Dyson 2016)

Zdroje:

KERR, Kirstin; DYSON, Alan. Networked social enterprises: A new model of community schooling for disadvantaged neighborhoods facing challenging times. Education Sciences, 2016, 6.3: 20.

Siraj-Blatchford, I.; Mayo, A.; Melhuish, E.; Taggart, B.; Sammons, P.; Sylva, K. Performing Against the Odds: Developmental Trajectories of Children in the EPPSE 3–16 Study; Research Report DFE-RR128; DfE: London, UK, 2011.