Konektivismus a jeho kritika
Co to vlastně konektivismus je a z čeho vychází?
Konektivismus by se dal definovat jako vzdělávání prostřednictvím sociálních sítí. Abychom tento pojem dokázali správně pochopit, měli bychom si nejprve vysvětlit, z čeho konektivismus vychází. Konektivismus je totiž možné chápat jako jakési rozšíření konstruktivismu. Konstruktivismus pravděpodobně není pro většinu z nás naprosto neznámým pojmem. Konstruktivismus chápe mozek jako něco, co se neustále mění. Klade velký důraz na vnitřní předpoklady a psychologické procesy jedinců, kteří jsou zapojení do vzdělávacího procesu. Pro konstruktivismus není důležité to, aby žák uměl látku nazpaměť odříkat, nýbrž to, aby látce doopravdy porozuměl a aby takto získané poznatky dokázal využít i v praxi. Konstruktivismus se na funkci mozku dívá dynamickým pohledem. Mozek vidí jako síť, v niž jsou uložené znalosti vzájemně propojeny, a tak dochází k vytvoření schopností.
Konektivismus se s touto představou ztotožňuje a snaží se ji dále rozšířit, a to tak, že ji dává do souvislosti s technologiemi, konkrétně především s již výše zmíněnými sociálními sítěmi (či Webem 2.0, jak by se také daly nazvat). Překonává tedy všechny dosavadní přístupy k učení tím, že na proces učení nepomýšlí v kontextu jednotlivce, nýbrž v kontextu sítí. Jelikož dochází k výraznému nárůstu informací a znalostí, je důležité, aby došlo k vytváření propojení jednotlivých uživatelů, které se zabývají konkrétním úkolem, a tím i k propojení informačních zdrojů. Jedinec je tedy posuzován pomocí osobního vzdělávacího prostředí, které si vybudoval.
Kritika konektivismu
Konektivismus bývá kritizován jednak pro své mládí (poprvé byl formulován v roce 2005 a proto zatím chybí odborná literatura, která by se jim zabývala), jednak mu bývá vytýkáno, že není novým přístupem, ale pouze spojuje starší přístupy k učení (strojové a sociální učení, koncept kolektivní inteligence).
Dále bývá konektivismu vyčítáno, že studenti studující pomocí tohoto přístupu mají často nedostatečnou motivaci ke studiu či že jich velké procento studium nedokončí (MOOC kurzy). Na druhou stranu např. na Wikipedii se konektivismus rozvíjí a funguje velmi dobře.
Použitá literatura:
BRDLIČKA, Bořivoj. Konektivismus — teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Metodický portál RVP [online]. Národní ústav pro vzdělávání, 2.9.2008 [cit. 2018–03–14]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/KONEKTIVISMUS---TEORIE-VZDELAVANI-V-PROSTREDI-SOCIALNICH-SITI.html
COVERDALE, Andy. Critique of Connectivism. PhD Wiki [online]. 2008 [cit. 2018–03–14]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/andycoverdale/texts/critique-of-connectivism
