Konference-Domácí vzdělávání/HOMESCHOOLING

Photo by Jessica Lewis 🦋 thepaintedsquare on Unsplash

ÚVOD

Dobré odpoledne/dopoledne vážení kolegové a posluchači,

dnes se podíváme na téma, které v posledních letech nabývá na popularitě a zároveň vyvolává řadu diskuzí mezi odborníky na vzdělávání, rodiči a politiky. Mluvím o domácím vzdělávání, tedy formě vzdělání, při které děti nechodí do tradiční školy, ale jsou vzdělávány přímo ve svém domácím prostředí.

„Domácí vzdělávání slouží jako alternativa k tradičnímu školnímu vzdělávání. Zahrnuje přístupy, kdy jsou děti individuálně vzdělávány svými rodiči nebo vybranými učiteli — obvykle doma, ale stále častěji také v komunitních školách “ (Hána, Kostelecká, 2020, s. 279)

Toto vystoupení si klade za cíl nejen představit domácí vzdělávání, jeho přednosti a výzvy, ale také reflektovat právní a sociální aspekty, které tuto formu vzdělávání ovlivňují. A nejvíce, doufám, že naše diskuse přispěje k hlubšímu porozumění a odhalení potenciálu, který domácí vzdělávání může nabídnout do budoucnosti.

Průkopníky organizovaného domácího vzdělávání byly Spojené státy, kde před více než 60 lety liberální stoupenci levice začali propagovat domácí vzdělávání jako návrat k fundamentům civilizace, významně zastoupeno pedagogem Johnem Holtem, který kritizoval potlačování dětské zvídavosti školským systémem. V České republice bylo domácí vzdělávání omezeno komunistickým režimem a jeho současnou podobu nabralo až po sametové revoluci, kdy se začaly objevovat iniciativy prosazující tuto alternativní formu vzdělání. Díky aktivitám Společnosti přátel domácí školy a následnému pokusnému ověřování Ministerstva školství v roce 1998 byly závěry začleněny do nového školského zákona, ustanovení § 40–41 (Kašparová, 2017, s. 86).

Při pohledu na domácí vzdělávání z právního a sociálního hlediska v České republice se otevírá zajímavá diskuse, která reflektuje jak stávající legislativní podmínky, tak i společenské vnímání této alternativní formy vzdělávání.

Domácí vzdělávání v České republice umožňuje dítěti učit se mimo tradiční školní prostředí, obvykle pod vedením rodiče, přičemž se dítě stále považuje za žáka určité “kmenové” školy, která je akreditovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Aby mohlo být domácí vzdělávání realizováno, je nutné získat souhlas ředitele této školy a splnit stanovené podmínky, včetně absolvování přezkoušení podle školního vzdělávacího programu, i když žák do školy pravidelně nechodí. Tato možnost existuje od roku 2005 pro první stupeň základních škol a od roku 2016 i pro druhý stupeň, dle školského zákona č. 561/2004 Sb., a jeho pozdějších aktualizacích. (Kroupová a kol., 2016, s. 263).

Domácí vzdělávání, které bylo na počátku (a občas i dnes) považováno za excentrický trend určité skupiny lidí, si díky medializaci a odbornému diskurzu osvojilo opravený a pozitivnější obraz, odstraňující některé mylné představy a tendence. Jeho postavení v naší společnosti bylo posíleno školským zákonem, který domácí vzdělávání uznává jako plnohodnotnou alternativu s jasně definovanými kritérii. Podle Kostelecké , domácí vzdělávání aktuálně představuje nejrychleji se rozvíjející formu vzdělávání na světě.

I přesto, že domácí vzdělávání zůstává v České republice menšinovou formou vzdělávání, podle dostupných grafů je zřejmý každoroční nárůst počtu zájemců o tuto alternativu.

Z grafu je zřejmé, že počet žáků s povoleným individuálním vzděláváním pravidelně narůstá každý rok a v posledních čtyřech letech se tento nárůst meziročně zvýšil až o dvacet procent. Zatímco na začátku platnosti školského zákona bylo pouze několik set žáků s individuálním vzděláváním, v posledních letech školního vzdělávání počet těchto žáků dosahuje i několika tisíců. Konkrétně v posledním školním roce 2022/2023 bylo zaznamenáno 6 309 žáků s individuálním vzděláváním.

• Výhody domácího vzdělávání
• Domácí vzdělávání, známé také jako homeschooling, nabízí mnoho potenciálních výhod pro rodiny a studenty, které se rozhodnou toto cestu vzdělávání zvolit. Tyto výhody lze rozdělit do několika kategorií, mezi které patří individualizace, sociálně-emoční vývoj, akademická flexibilita a rodinná dynamika.
• Individualizovaný učební plán-Domácí vzdělávání umožňuje přizpůsobení učebních plánů, metod a tempa specifickým potřebám a schopnostem každého dítěte. Rodiče mohou lépe zaměřit vzdělávání na silné stránky dítěte, zatímco oslabené oblasti lze rozvíjet intenzivněji a s větší pozorností.
• Sociálně-emoční vývoj-V mnoha případech domácí vzdělávání poskytuje bezpečnější a podpůrnější prostředí pro sociálně-emoční vývoj dítěte. Děti se méně vystavují šikaně, peer pressure (tlaku vrstevníků) a jsou schopny rozvíjet hlubší vazby s rodinnými příslušníky a komunitou.
• Flexibilní rozvrh- Domácí vzdělávání umožňuje velkou flexibilitu v rozvrhu. To může zlepšit vyváženost mezi časem stráveným vzděláváním a osobními zájmy nebo aktivitami. Děti se mohou věnovat svým zájmům a vášním s hlubším zaměřením a vyšší časovou dotací.
• Řízení prostředí-Rodiče mají větší kontrolu nad prostředím, ve kterém se jejich děti učí, včetně eliminace rušivých prvků a vytváření pozitivního učebního prostoru.
• Akademická výkonnost-Některé studie naznačují, že doma vzdělávané děti často dosahují lepších akademických výsledků ve srovnání se svými vrstevníky navštěvujícími tradiční školy, a to i v případě standardizovaných testů.
• Posílení rodinné dynamiky- Společně strávený čas při domácím vzdělávání může posílit rodinné vazby a umožnit rodinám společně zažívat učební objevy a rozvoje.
• Ochrana hodnot- Rodiče mohou lépe integrovat osobní, rodinné či náboženské hodnoty do vzdělávání svých dětí, díky čemuž vytváří učební zkušenosti, které odrážejí jejich hodnotový systém.
• Zkušenosti mimo třídu-Domácí vzdělávání často nabízí více možností pro učení založené na zkušenostech, výlety a praktické učení mimo tradiční třídní prostředí.
• I přestože domácí vzdělávání nabízí řadu výhod, je důležité, aby rodiny pečlivě zvážily všechny aspekty, včetně potenciálních výzev a závazků, jakými jsou:
• Socializace- Jedním z nejčastějších obav týkajících se domácího vzdělávání je otázka socializace. Děti vzdělávané doma mohou mít omezenější příležitosti k interakci se svými vrstevníky ve strukturovaném prostředí, což může ovlivnit jejich schopnost vyvíjet sociální dovednosti.
• Časová a finanční náročnost- Na rodiče, kteří se rozhodnou pro domácí vzdělávání, může být kladen značný časový a finanční tlak. Rodiče musí investovat čas do plánování a realizace vzdělávacích aktivit, což může být ztížené při současném udržení zaměstnání. Finančně mohou být výzvou nákupy učebních materiálů, kurikul, a ztráta příjmu z práce.
• Akademické mezery- Pokud domácí vzdělávání není řádně strukturované, může dojít k vytvoření akademických mezer, především v předmětech, ve kterých nemá rodina dostatečné zázemí nebo odborné znalosti.
• Omezený přístup k zvláštním vzdělávacím službám-Děti ve školách mají často přístup k zvláštním vzdělávacím službám, jako jsou poradenství, řečová terapie nebo speciální vzdělávací podpory. Pro doma vzdělávané děti mohou být tyto služby obtížněji dostupné.
• Náročnost na rodinné vztahy- Intenzivní společně strávený čas a tlaky spojené s domácím vzděláváním mohou vyvíjet tlak na rodinné vztahy. Rozlišení rolí rodiče a učitele může být pro některé rodiny výzvou.
• Otázky ohledně akreditace- Někteří rodiče a studenti mohou čelit výzvám při přechodu z domácího vzdělávání do tradičnějších vzdělávacích systémů nebo při přijímacích procesech na vysoké školy kvůli rozdílům v akademickém hodnocení a akreditaci.
• Omezení sportovních aktivit- Studenti vzdělávaní doma mohou mít omezený přístup ke sportovním aktivitám nabízeným v tradičních školách, což může omezit jejich možnosti pro zapojení do týmových sportů nebo jiných skupinových aktivit.
• Přestože existují strategie, jak tyto potenciální nevýhody řešit, je důležité, aby rodiny pečlivě zvážily všechny aspekty domácího vzdělávání před tím, než se rozhodnou, zda je toto rozhodnutí správné pro jejich situaci a potřeby.

Domácí vzdělávání podle výzkumů přináší dobré akademické výsledky a nabízí individuální a flexibilní přístup k výuce, což může chránit před veřejnou manipulací a zájmy vládnoucích elit. Přestože nese řadu výhod a poskytuje vhodnou alternativu k tradičnímu školství, vede také k diskusím o možných nevýhodách a omezeních, mezi něž patří například časté cestování rodin, nespokojenost se školským systémem, nebo rozdílné hodnoty a postoje. Nicméně, úspěšnost domácího vzdělávání často závisí na schopnosti rodičů efektivně vzdělávat a vychovávat své děti, což může být pro některé z nich náročné kvůli nízkému vzdělání, nedostatku sebejistoty nebo časově náročným pracím. Rozhodování o domácím vzdělávání je tudíž komplexní a může budovat nebo rozvíjet kontroverze a různorodé společenské názory. O schopnosti rodičů účinně učit své děti doma se vede diskuse. Tato schopnost často zrcadlí jejich obecnou připravenost na výchovu a vzdělávání. Rodiče, kteří se potýkají s výchovou, nevidí ve svých dětech partnery a mají omezené vzdělání či zájem o učení, mohou mít obtíže se stát efektivními učiteli v rámci domácího vzdělávání.

Domácí vzdělávání představuje zásadní roli v životě dětí a jejich rodin.

Důležité je, aby společnost věnovala pozornost potřebám rodin, které se rozhodly pro domácí vzdělávání. Podpora prostředí, kde jsou děti schopny získat sociální, emocionální i akademickou podporu pro svůj zdravý rozvoj, je klíčová pro zdárný průběh jejich vzdělávacího procesu. Diskuze o tom, jak mohou rodiny a celá společnost podporovat rozhodnutí pro domácí vzdělávání, může přinést cenné poznatky a směřovat k vytvoření podmínek pro prosperitu těchto rodin a zejména pro zdravý vývoj dětí ve společnosti jako celku.

Přeji všem přítomným úspěšný a inspirativní závěr této konference. Buďme všichni nositeli nových nápadů a energie, abychom společně naplňovali naše poslání ve prospěch vzdělávání a budování lepší budoucnosti. Děkuji vám za vaši pozornost a aktivní účast. Přeji vám příjemný zbytek dne.

Zdroje:

DOMBROVSKÁ, Lenka, 2008. Přednosti a nedostatky domácího vzdělávání z hlediska angažujících se rodičů a dětí. [online]. Brno: Masarykova Univerzita. Diplomová práce, [cit. 15.05.2024]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/f4z07/domaci_vzdelavani.pdf

HÁNA, David a Yvona KOSTELECKÁ, 2020. Domácí vzdělávání v kontextu evropských vzdělávacích systémů. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2020, Vol. 56, №2.

KAŠPAROVÁ, Irena, et al., 2017. Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2017, Vol. 53, №1: 79–100. https://doi.org/10.13060/00380288.2017.53.L303

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, 2016. Informace a doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k individuálnímu vzdělávání žáků v základní škole, [online]. Praha: MŠMT, 2016 [cit. 15.05.2024]. 64 Dostupné z: https://www.msmtxz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/informace-adoporuceni-ministerstva-skolstvi-mladeze-a

STATISTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, (n. d.). Statistická ročenka školství: Výkonové ukazatele školního roku. [online], [cit. 15.05.2024]. Dostupné z: https://statis.msmt.cz/rocenka/rocenka.asp.