Krátkodobá paměť aneb 7+-2
“And finally, what about the magical number seven? What about the seven wonders of the world, the seven seas, the seven deadly sins, the seven daughters of Atlas in the Pleiades, the seven ages of man, the seven levels of hell, the seven primary colors, the seven notes of the musical scale, and the seven days of the week? What about the seven-point rating scale, the seven categories for absolute judgment, the seven objects in the span of attention, and the seven digits in the span of immediate memory? For the present I propose to withhold judgment. Perhaps there is something deep and profound behind all these sevens, something just calling out for us to discover it. But I suspect that it is only a pernicious, Pythagorean coincidence.”[1]
Millerovo magické číslo 7+-2 souvisí s pamětí. Druhy pamětí známe celkem tři, a to senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou paměť. Informace je nejprve uchována v senzorické paměti cca na čtvrtinu sekundy, jedná se o informace, které vnímáme zrakem a sluchem — tyto informace jsou vyselektovány tak, že některé putují do krátkodobé paměti a jiné zapomeneme. Krátkodobá paměť je to, s čím magické číslo nejvíce souvisí. V tomto typu paměti vydrží informace déle, cca několik minut. Informace v krátkodobé paměti udržíme častým opakováním, nicméně se nejedná o metodu, která by efektivně přispívala k přenosu informace do paměti dlouhodobé. Pro tento účel je osvědčeným principem zájem o určitou informaci, emoční paměť a kognitivní učení.[2]
Proč Millerovo magické číslo souvisí s krátkodobou pamětí? V roce 1956 zveřejnil americký psycholog George A. Miller článek The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on our Capacity for Processing Information[3], kde uvádí, že kapacita krátkodobé paměti čítá 5 až 9 údajů, tzn. 7+-2 údaje. Dalším konceptem, který Miller vytvořil je předpoklad existence smysluplných informačních jednotek neboli chunks — i těchto jednotek si může člověk zapamatovat 5 až devět.[4] Princip chunking dobře popisuje video uvedené níže.
Jak je již v předchozí části textu uvedeno, krátkodobá paměť má pouze omezenou kapacitu, s čímž souvisí Millerovo tvrzení o 7+-2 údajích. Údajů si lze zapamatovat i více, pokud si je rozdělíme na jednotlivé úseky, tzv. chunks, jejichž počet nebude převyšovat ono magické číslo. Údaje mohou být tedy např. jednotlivá čísla či jednotlivé položky nákupu nebo také skupina čísel rozdělena do smysluplných úseků tak, jak je uvedeno ve videu či skupiny nákupních položek rozděleny podle kategorií (masné výrobky, drogerie, pečivo, …). Dalším dobrým příkladem může být to, jakým způsobem si pamatujeme telefonní čísla — s největší pravděpodobností si číslo nepamatujeme jako shluk devíti číslic (123456789), ale rozdělíme si je do tří skupin po třech (123 456 789).
V rámci učení a memorování informací lze s tímto konceptem dobře pracovat, a to např. při zpracování taháků na důležitý test. Při vypracovávání taháku také závisí na tom, jak jsme schopni vytvářet informační shluky, a to tak, že si určitý počet informací pamatujeme pod nějakým pojmem. Tahák, který je zpracovaný dobře již obsahuje pouze pojmy, které si asociujeme s určitými informačními shluky. Dobrý tahák by proto měl být k užitku pouze jedinci, který tahák sám vytvořil.[7]
Použitá literatura
[1] MILLER, George A. Classics in the History of Psychology — Miller (1956). Classics in the History of Psychology [online]. [cit. 2021–04–12]. Dostupné z: http://psychclassics.yorku.ca/Miller/#f1
[2] HOFMANN, Eberhardt a Monika LÖHLE. Jak se úspěšně učit: nejlepší strategie a techniky. Praha: Grada, 2017, s. 13–24. ISBN 978–80–271–0286–0.
[3] MILLER, George A. Classics in the History of Psychology — Miller (1956). Classics in the History of Psychology [online]. [cit. 2021–04–12]. Dostupné z: http://psychclassics.yorku.ca/Miller/#f1
[4] PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006, s. 229. Psyché (Grada). ISBN 978–80–247–0871–3.
[5] PsychExamReview, 5. 3. 2017, Short-Term Memory and Working Memory (Intro Psych Tutorial #72), YouTube video. [cit. 2021–04–12]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=rvEe4ADrRu8
[6] Chunking strategy — chunking information as a learning strategy. The Peak Performance Center — Performance Excellence [online]. c2021 [cit. 2021–04–12]. Dostupné z: https://thepeakperformancecenter.com/educational-learning/thinking/chunking/chunking-as-a-learning-strategy/
[7] HOFMANN, Eberhardt a Monika LÖHLE. Jak se úspěšně učit: nejlepší strategie a techniky. Praha: Grada, 2017, s. 17–18. ISBN 978–80–271–0286–0.
