Kreativita

Radka Římanová
EDTECH KISK
Published in
3 min readMar 24, 2017

Jak se učit nazpaměť fráze a být kreativní

Diskuse k výuce 21. 4. 2017

„Škola musí podněcovat kreativitu žáků a studentů.“

„Škola nesmí potlačovat kreativitu žáků a studentů.“

„Vyučující musí přistupovat k výuce kreativně.“

Tyto definice jistě nebudou dnes nikým popírány. Co je však znamená slovo kreativita, překládané do českého jazyka jako tvořivost?

Zajímavé teoretické zpracování kreativity obsahuje publikace věnovaná pedagogice tělesné výchovy (Bago; Vrubl, 2013), konkrétně kapitola Kreativní přístup ve vyučovacím procesu. Tato teorie vychází z principů přístupu ke kreativitě jako typickému projevu dítě, respektive dětské hry. Zmiňováno je dílo Jana Amose Komenského, který toto pojetí prosazoval. Titul jeho knihy Schola Ludus je často překládána jako Škola hrou. Toto úsloví je sloganem, pod kterým jsou často prezentovány vzdělávací hravé projekty, veselé školky, dětské kroužky všeho typu, veřejné i komerční.

Nelze však zapomenout, že Schola Ludus by měla být spíše překládána jako Škola na jevišti. Jde o o divadelní zpracování učebnice Janua linguarum reserata (Brána jazyků otevřená). Komenský zde prezentuje metodu, založenou na mentorování latinských textů. Je tedy mimo jiné i jedním z prvních, kdo propaguje principy dramatické výchovy. Komenský skutečně se svými žáky nacvičoval představení, která byla předváděna publiku (Kopecký, 1992).

Byla to však hravá forma nebo dril? Odpověď na tuto otázku najde každý, kdo někdy, v rámci výuky jazyka byl podroben podobné metodě.

Příkladem může být videozáznam 2015 Discovering Britain, více než hodinového představení studentů Katolícké spojené školy sv. Františka Assiského v Banskej Štiavnici s námětem dějin Velké Británie. Studenti na tomto představení se, zdá být velmi pobavení, mají vtipné kostýmy, ale zároveň nesporně pronášejí anglické fráze, hovoří cizím jazykem. Rozhodně se také učí konkrétní poznatky z britských dějin, což je nesporné i doloženo výzkumem vlivu gamfikace na efektivní vnímání učební látky SLUSSAREFF, Michaela a Petra BOHÁCKOVÁ, 2016).

Myslím, že za tímto představením je mnoho hodin práce a studenti rozhodně při drilování textů nebyli ani kreativní a ani jednoznačně pobavení.

Všímám si však dalšího prvku tohoto jevu, a to že divadlo je předváděno publiku. Studenti si něco nacvičili a vzbuzují tím (zaslouženou) pozornost.

Rozhodně větší než kdyby šlo o např. ukázkovou hodinu angličtiny, bez příběhu, bez kostýmů a/nebo pouhé sdělení (do žákovské knížky nebo informačního systému), že umí anglicky výborně/dobře/nijak.

Kreativní prvky rozvíjející kompetence zpracování poznatku do formy umělecké tvorby studentů s možností „předvedení“ znamenají ve výchově i vzdělání již od renesance na tolik podstatný rys, že by neměly být opomíjen ani dnes.

Schopnost naučit studenty kreativní prezentaci poznatků je jedním z velkých úkolů současného školství. O to více, že svět chce být baven, a to rychle a hned…

Pokud se však podíváme do textu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, není možné si tam nevšimnout toho, že předměty, které jsou založeny na rozvoji uměleckých kompetencí studentů, mají mnohem nižší hodinou dotaci než předměty „důležité“ — např. zeměpis.

Bude učitel zeměpisu však vždy dostatečně disponován, aby se studenty nacvičil divadelní představení o GPS systému nebo pěveckou soutěž Písně národů?

Potká se student gymnázia s odborně vzdělaným pedagogem pro výtvarnou, hudební a dramatickou výchovu, který by mu mohl pomoci odhalit jeho talent a schopnosti, nebo rozvinout základní umělecké kompetence, která bude uplatňovat v rámci kreativních prezentacích výsledků své práce po celý život?

Není pověstné odpolední obíhání dětských kroužků (hudebka, výtvarka, florbal) přirozenou snahou dopřát dětem to, co jim oficiální systém na úkor „znalostí“ upírá?

Tyto otázky si nekladu pouze já

BAGO, Gustav a Štěpán VRUBL. Soudobé podněty v pedagogice tělesné výchovy: monografie [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2017–03–24]. ISBN 978–80–210–6320–4. Dostupné z: https://publi.cz/books/75/Impresum.html

Estetická výchova [online]. 2017 [cit. 2017–03–24]. Dostupné z: http://www.estetickavychova.cz/

KOPECKÝ, Jaromír. Komenského Škola hrou. Český jazyk a literatura. 1992, 43(7), 145–148. Článek a diskuse dostupné též: http://www.ascestinaru.cz/skola-hrou-nebo-hrani-si-ve-skole-jaromir-kopecky-o-komenskeho-spisu-skola-hrou/

Katolícka spojená škola sv. Františka Assiského v Banskej Štiavnici . 2015 Discovering Britain [online]. Youtube, 12. 5. 2015 [cit. 2017–03–24]. Dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=KM33WOrtDUQ

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007 [cit. 2017–01–16]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/159_1_1/

SLUSSAREFF, Michaela a Petra BOHÁCKOVÁ. Students as Game Designers vs. “Just” Players: Comparison of Two Different Approaches to Location-Based Games Implementation into School Curricula. Digital Education Review [online]. 2016, (29), 284–297 [cit. 2017–03–24]. Dostupné z: https://eric.ed.gov/?id=EJ1106192

--

--