Kreativita a kreativní žáci v dnešním pojetí školství

B. Fukárková
EDTECH KISK
Published in
3 min readApr 10, 2019

Právě sedám ke psaní nového týdenního příspěvku k předmětu Informační společnost a nenapadá mě, jaké téma bych dnes rozvedla. Brouzdám prohlížečem i databázemi odborných zdrojů s narůstajícím zoufalstvím, když narážím na téma kreativity a na otázku v rozhovoru s vědkyní a učitelkou Teresou M. Tipton, zdali lze kreativitu naučit. Tato otázka mě rázem posunula ke kurzu Kabinetu informačních studií a knihovnictví — Kreativní práce s informacemi, a vzpomínám si na techniku brainwritingu, kterou jsem se v něm naučila. A spoustu dalších metod, které využívám. Lze ale kreativitu naučit? Jak vlastně můžeme kreativitu charakterizovat?

Zde se vrátím zpět k rozhovoru. Teresa odpovídá způsobem, se kterým se ztotožňuji: “ kreativita není něco naučeného, to je přirozený potenciál každého člověka. Je tedy přesnější říct, že kreativita může být rozvíjena prostřednictvím autentických výukových strategií, které ovšem nespočívají jen v zadávání instrukcí. Spočívají také v experimentálních postupech, které se může každý naučit tím, že se do nich pustí.” (Kartous, 2015) Otázkou však zůstává, zdali se kreativita na školách rozvíjí dostatečně. Většina populace má tento pojem spojený s uměním a umělecky zaměřenými větvemi, neznamená to však nutně umět namalovat hyperrealistický portrét.

Přejdeme-li od rozvoje kreativity přímo ke kreativním dětem, podle některých psychologů je můžeme definovat jako ty, které disponují nezávislým a svobodným myšlením, vystupují sebevědomě, riskují a snadno se nadchnou pro věc. I v dospělosti pak disponují humorem, hravostí a širokým spektrem zájmů. Položme si otázku — je české školství schopné rozvíjet tyto vlastnosti? Po převratu v 90. letech se vzdělávání začalo orientovat velmi kvantitativně a rutinně (dříve samozřejmě trpělo podobnými, byť i o mnoho hlubšími problémy). Pokud jsou kreativnímu žákovi ve škole předkládány k řešení jen rutinní úkoly nebo takové úkoly, které mají zjevně jasné řešení, bývá podrážděný a znuděný. (Švejdíková, 2012) Takové projevy lze identifikovat, zpracovat a dále s nimi nakládat. Žáci, kteří však primárně kreativní nejsou tento deficit nepocítí. Kreativita sehrává důležitou roli, protože je to:

Soubor schopností, které se projevují specifickou činností vedoucí k situacím nebo produktům, jež jsou jedinečné, nové a progresivní, a to formuje zpětně rysy a tvořivé schopnosti člověka.“ (Gošová, 2011)

… A v dnešní době, kdy je (laicky a velmi obecně řečeno) všude okolo nás, ať již se jedná o veřejní či státní sektor, stále vyžadován originální přístup k řešení problémů, k vynálezům nových produktů či procesů a organizační struktuře vůbec, aby se daná instituce dokázala udržet na trhu, by měl být každý vedený v rámci jeho možností ke kreativnímu smýšlení.

Dnešní zamyšlení v podstatě nedává problematikcežádný hluboký závěr ani návrh řešení, pouze poukazuje na zkostnatělost (většiny) vzdělávacích systémů, které nepodporují kvalitní osobnostní rysy žáků a nedávají příliš prostor individuálnímu smýšlení. Na druhou stranu, pokud by byl kladen naopak 100% nárok individualismus a osobnostní rozvoj, chyběly by jiné aspekty, například vedení dětí k životu ve společnosti. Hledání rovnováhy je a zejména ještě bude dlouhý proces pro generace nejen pedagogů, ale i rodičů, politiků či vědců.

Zdroje

GOŠOVÁ, Věra. Kreativita. Metodický portál RVP [online]. 11.4.2011 [cit. 2019–04–10]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kreativita

KARTOUS, Bob. Kreativita je základní lidská potřeba. Nejlépe ji dokáže rozvíjet, stejně jako jiné oblasti, empatický učitel (1.část). EDUin: Informační centrum o vzdělávání [online]. 29.1.2015 [cit. 2019–04–10]. Dostupné z: https://www.eduin.cz/clanky/kreativita-je-zakladni-lidska-potreba-nejlepe-ji-dokaze-rozvijet-stejne-jako-jine-oblasti-empaticky-ucitel/

ŠVEJDÍKOVÁ, Kateřina. Kreativita u nadaných žáků: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, 2012. 90 str., 50 stran příl. Vedoucí diplomové práce Jan Šťáva. Dostupné z: https://theses.cz/id/wsf5ol/?lang=cs

--

--