Autor Ben White (unsplash)

Kreativita na českých základních školách

Dejme prostor dětem a jejich způsobům.

Apr 11 · 4 min read

Když se řekne slovo „kreativita“ ve stejné větě jako „škola, školství, nebo vzdělávání“, mnoho z nás si vzpomene na atraktivní video z TEDu od Sira Kena Robinsona, který v roce 2006 vystoupil s příspěvkem „Do schools kill creativity?“ Ačkoliv od vydání tohoto videa uběhlo již přes deset let, je stále aktuální. Robinson v příspěvku poukazuje na fakt, že nevyužíváme a často ani neznáme v čem spočívá náš talent jako jedince. Často to, co nás v dětství bavilo, nebylo ve škole přijímáno pozitivně a bylo utlačeno standartní výukou a hodnotami. Na školách se věnuje většina pozornosti různým typům gramotností a vedou předměty jako jsou jazyky a matematika. Ve všech vzdělávacích programech je umění až na posledních příčkách v žebříčku. (Robinson, 2006)

Ačkoliv právě v hodinách výtvarné a hudební výchovy máme možnost kreativně přemýšlet a rozvíjet se. Je zde prostor pro osobní vyjádření a měla by zde být možnost i testovat a chybovat. Přesto je na tyto předměty pohlíženo jako na odpočinkové, ne tolik důležité a nedostávají tolik prostoru. Přitom kreativní myšlení je v dnešní době jednou z nejvíce požadovaných schopností. (Griffin ,McGaw, Care, 2012)

„Kreativita neboli tvořivost. Většinou chápána jako soubor schopností. Ty se projeví specifickou činností vedoucí k situacím nebo produktům, jež jsou jedinečné, nové a progresivní, a to formuje zpětně rysy a tvořivé schopnosti člověka.“ (Gošová, 2011)


Jako děti, kromě zvukových projevů začínáme komunikovat skrze obrázky, protože obraz je pro nás přirozený. Oči přijímají nejvíce informací ze všech pěti lidských smyslů. Přesto při nástupu do povinné školní docházky se tento systém mění. Přecházíme z vnímání obrazů a informací jako celku do kódového přijímání informací neboli psaní a čtení. Zde se jedná o lineární proces, kdy někde začneme — dekódujeme slovo po slově — a někde skončíme tečkou. (Dulík, 2007) Získáváme přesné postupy řešení problémů a náhledů na situace.

V hodinách si začínáme mechanicky opisovat zápisy z tabule do linkovaných sešitů (později počítačů), ze kterých se pak doma snažíme učit. Někde dokonce, pokud vyjádříte snahu si tyto zápisy nějak upravit, jste napomenuti.

Tento přístup zaznamenávání informací je pak často standartní i přes střední školy a mění se až s výukou na univerzitách. Bohužel po 9 letech povinné školní docházky a dalších 4 letech střední školy je každý většinou natolik modifikován, že pro něj může být těžké znovu budovat důvěru ve vlastní řešení a kreativitu.


Zajímavou odpovědí mohou být tzv. Waldorfské školy. Jedná se o školy, které nabízí alternativní přístup k výchově. Učební plán těchto škol má zcela odlišnou formu než standartní vzdělávací instituce. Přístup vychází z pedagogických zásad Rudolfa Stainera. Kdy cílem instituce je rovnoměrné vzdělání a žádný předmět není protěžován na úkor ostatních. Zároveň se zde snaží o celkové pochopení problematiky skrze všechny předměty. Plány výuky často nejsou přesně specifikovány a nabízí prostor pro individualizaci a umožňují jejím žákům se kreativně rozvíjet a projevovat.

„Vztahy mezi předměty i jejich obsahy zde nabývají mnohem významnějšího postavení, než celková dávka vědomostí. Není tedy tak důležité, jaké množství informací si žáci zapamatují. Mnohem větší důraz se klade nato, aby děti dokázaly tyto informace propojovat a prakticky užívat.“ (Weberová, 2010)

Avšak tyto školy nesou i jistá úskalí. Jelikož jsou natolik odlišné od standartního vzdělávání, může být pro žáka této školy těžké přizpůsobit se na nový systém, pokud školu změní nebo přijde na univerzitu. Waldorské školy totiž nepracují ani se známkovacím systémem.


Poznámka:

Sir Ken Robinson na TEDu vystoupil v roce 2010 s příspěvkem „Bring on the learning revolution“, kde rozvíjí svůj první příspěvek a poukazuje na potřebu revoluce vzdělávání, ne pouhou evoluci.

Zdroje:

DULÍK, Pavel. Informace, vizuální vnímání, vizualizace [online]. Brno, 2008 [cit. 2019–04–10]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bnxcu/ . Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal Lorenz.

GRIFFIN, Patrick; CARE, Esther (ed.). Assessment and teaching of 21st century skills: Methods and approach. Springer, 2014. IN. ALEXIS, Rosa. Sketchnoting for a brighter tomorrow. Practical Literacy: The Early [online]. 2016, 21(1), 15–17 [cit. 2016–11–15]. ISSN 13245961. Dostupné z: https://www.thefreelibrary.com/Sketchnoting+for+a+brighter+tomorrow.-a0445875999

GOŠOVÁ, Věra. Kreativita. Metodický portál RVP [online]. 11.4.2011 [cit. 2019–04–10]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kreativita

ROBINSON, Ken. Do schools kill creativity. In: TED: Ideas worth spreading [online]. February 2006 [cit. 2019–04–09]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/ken_robinson_says_schools_kill_creativity

ŠPRINGEROVÁ, Pavlína. Fenomén live visual recording a metoda sketchnoting [online]. Brno, 2017 [cit. 2019–04–09]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/t4gza/ . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Marek.

Waldorfské školy [online]. 2008 [cit. 2019–04–11]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz

WEBEROVÁ, Kristýna. Waldorfská škola a důvody rodičů pro její výběr [online]. Brno, 2010 [cit. 2019–04–11]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/dfly9/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Radek Pospíšil. str. 16

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Pao Springerova

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University