Kreativní myšlení a techniky s ním spojené

Anna Rihova
Feb 2 · 7 min read

Když by nám někdo zadal, abychom použili k vyřešení těžkého úkolu kreativní myšlení, rozhodně by se většina z nás nad tím pozastavila. Jak nám vlastně může pomoci kreativita, když ani někdy přesně nevíme co si pod tím představit?

Kreativita
Jako první si zde definujme, co to vlastně kreativita je. Pojem kreativita je velmi těžké definovat. Každý si ji může představit podle sebe. Pro mě je to představa, že si dokáži vymyslet nový vzor výšivky na oblečení. Může jít o schopnost vymyslet nové netradiční postupy při učení, nebo nápady na nové aktivity pro osoby jakéhokoliv věku. V podstatě může být každý člověk kreativní svým vlastním způsobem. Tvořivost je dána lidem od narození, ale někdo je schopný ji využívat a rozvíjet více než ten druhý. Ti, kteří nemají snahu se v kreativitě více rozvíjet, se mohou odvolávat na to, že kreativitu nemají tzv. v krvi. Což ale nesouhlasí s výsledky výzkumu psycholožky Barbary Kerr. Protože podle ní „přibližně 22 procent rozptylu (v kreativitě) je způsobeno vlivem genů“ Tyto výsledky byly zjištěné při studiu rozdílů kreativního myšlení u dvojčat. Takže záleží pouze na dané osobě, jestli má zájem svoji kreativitu nadále rozvíjet a zdokonalovat se v ní.

Kreativní myšlení

Schopnost myslet jinak.
Pokud nechce člověk řešit problémy klasickou, někdy i rutinní cestou. Pro příklad, jednou se naučíme, jak a k čemu používat nůžky a to že, se jimi můžeme zranit. Podruhé nám to už nikdo nemusí vysvětlovat a automaticky tuto činnost opakujeme. Může zkusit použít právě kreativní myšlení. Jedná se o proces nebo kombinaci již známých zkušeností a vlastností ve spojení s novými metodami. K dosažení výsledku využívá kombinaci již známých postupů, intuice, vizualizace, nebo vytváření hypotéz. Může se tudíž někdy zdát zcela netradiční, překvapivé a postupy a výsledky mohou být občas zarážející a v případě neúspěchu může zapříčinit nedůvěru ke kreativním technikám. Nebo také, že výsledkem některé z technik bude, že daný problém nemá řešení. Což nemusí vždy nutně znamenat další problém. Někteří lidé mají jako svoji přirozenou součást snahu řešit problémy, ptát se na otázky Proč? a Proč ne?

Pokud bychom chtěli zjistit, jak kreativní jsou naše děti, existuje test na měření kreativity. Nejedná se ale o test, který si může člověk vyzkoušet na internetu, nebo si za něj zaplatí a pak se dozví, jak je kreativní. Tento psychologický test se dříve zaměřoval na nadané děti ve školách. Nyní je součástí klasického vzdělávacího procesu. Je složen z verbální a figurální části, v českém prostředí se více využívá figurální část z důvodu možného špatného překladu z angličtiny u verbální části.

Pro zlepšení a rozvoj kreativity jak u dospělých, tak u dětí, může být vhodná kniha Příběhostroj od Reného Nekudy. V knize se nachází příběhy, které pomocí zapojení kreativity, fantazie a dalších dovedností pomohou vytvářet nečekané a překvapivé příběhy. Některé úkoly v této knize se mohou pro nás dospělé zdát až banální, což může být způsobeno tím, že je tato kniha určena pro děti ve věku od 6 do 12 let.
Odkaz na knihu: https://www.renenekuda.cz/pribehostroj/

Vybrané techniky kreativního myšlení

Sketchnoting
Jedná se o kreativní a grafické znázornění poznámek. Poprvé se tato technika objevila na konferencích. Tato technika využívá kombinaci ilustrací, symbolů a zvýraznění pro lepší vizuální představivost. Pomáhají jedinci lépe si zapamatovat důležité informace pomocí obrázků nebo symbolů. Důležité pro sketchnoting je, že by neměl pokrývat všechny informace, které si člověk musí zapamatovat. Jde pouze o zachycení klíčových myšlenek. Není důležité jak, nebo čím jsou poznámky malovány. U sketchnotingu se neposuzuje to, jak daná osoba dokáže malovat nebo jak to vnímají ostatní. Nejdůležitější vždy je, aby jim rozuměl sám autor a mohl z nich vyčíst co potřebuje. Nemusí ale jít pouze o znázornění poznámek, ale také využití šipek, ukazatelů a dalších pomocných čar. Je možné si poznámky rovnou kreslit při výkladu, nebo až po zapsání poznámek.
Zde přidávám odkaz na stránku, kde se nachází 10 podcastu o sketchnotingu. http://rohdesign.com/weblog/2015/8/26/the-sketchnote-podcast-season-1.html

Myšlenkové mapy
Další možností, jak zapojit kreativní myšlení je tvoření myšlenkových map. Myšlenková mapa je grafické uspořádání učiva či myšlenek. Při využití barev, obrázků a jinak znázorněných informací se zapojuje kreativita, to znamená, že přicházíme na nové nápady. Hlavní téma stojí vždy uprostřed. Od něj vedou větve s dalšími myšlenkami, které se ho týkají. To nám umožňuje vidět širší souvislosti. Myšlenkové mapy jsou vhodné úplně pro všechny, ať už se jedná o studenty, manažery a vedoucí pracovníky, nebo obyčejné zaměstnance. V zaměstnání je lze využít především ke zvýšení efektivity, rozvíjení projektů i potencionálu. Studenti je využívají spíše jako paměťovou metodu k aktivnímu učení i psaní poznámek.

Klasický způsob tvoření map, je papír a tužka. Existují však i různé programy, například iMindmap. Jedná se o program, ve kterém můžeme tvořit mapy v nekonečných velikostech. Dají se vkládat obrázky i grafy. Větve jde z hlavního tématu jednoduše vytáhnout, tím program dokonale simuluje klasické psaní/kreslení mapy na papír. Využít se dá i v prezentacích, jelikož jednotlivé větve mapy se dají zobrazovat postupně a také je přibližovat. Problémem je vysoká cena. V základní verzi sice iMindmap není tak drahý, je ale připraven o spoustu funkcí. Nově existuje i v mobilní aplikaci. Pokud bychom nechtěli za program platit, můžeme využít Freemind, ten je zdarma. Navíc je v JAVA script, takže je funkční na Windows i Linux. Dále k zakreslování myšlenek můžeme využít Xmind. V základu je zdarma, jednoduše se ovládá a je v něm možné tvořit i složitější struktury. Mindmaster je zcela online a velice jednoduchý na ovládání. Za zmínění stojí i nástroj SmartDraw. Primárně neslouží k tvoření myšlenkových map, ale celkově jde o grafické znázorňování informací, ať už se jedná o grafy, plány, časové osy nebo rodokmeny. Myšlenkové mapy se s jeho pomocí také dají tvořit, ale lepší je určitě využít některý z programů výše.

Kreativní deník
Kreativní deník není jen o kreslení a zapisování, jak by se mohlo zdát. Jde o nástroj, který nám pomáhá s kreativní i reflektivním myšlením. Je důležitý pro naši psychohygienu a podporuje tvořivost, která nám pomáhá přijít na nové způsoby řešení problémů, nebo nás motivuje k novým činnostem. Ideální je psát deník každý den, jestli budeme psát v průběhu dne nebo v nějakém vyhrazeném bloku je jen na nás. Psát každý den je ovšem velice náročné, a ne vždy se to dá zvládnout, v tomto případě je dobré si určit jiný interval třeba 2x týdně.

Jiné techniky
Známou technikou je také brainstorming, ten se ale lépe provádí ve větší skupině osob. Čím více lidí, tím více nápadů. Což ale nemusí znamenat, že jedinec si to také nemůže vyzkoušet.
Další technika může být i malování. U něj nezáleží na tom, jak dobrá je osoba v malování, nebo umí vystihnout určitý moment, ani jak bude vypadat výsledný obraz. Důležité je, jestli to bylo přínosné a člověk si z toho něco odnese.

Další faktory podporující kreativitu

Pro podporu kreativity může pomoci i menší změna prostředí nebo každodenního rituálu člověka. Nemusí se jednat o velkou změnu. Stačí když změní trasu, kterou chodí na fakultu. Například zvolí ulici, která je paralelní s tou, kterou chodil každý den.

Jako další může být prospěšné pro osobní rozvoj i poznávání nových osob. Většina lidí má tendenci bavit se pouze s lidmi se stejnými názory nebo z kruhů jim blízkých. Což může vést k menšímu stereotypu, kdy se stále budou bavit o stejných tématech, která nepřináší žádné nové informace.

Překvapivě může pomoci i menší hluk, který dostatečně rozptýlí mysl na to, aby mohla být kreativní a všímat si jiných podnětů, kterých by si za úplného ticha nevšimla.

Zajímavým příkladem toho, jak může pomoci změna prostředí a odpoutání od rutinních činností, je příběh Janet Echelman. Americká umělkyně, která měla v Indii vystavovat své obrazy, ty se ale během cesty do Indie ztratily, a tak neměla co by vystavila. Šla se projít na místní pláže, kde uviděla rybáře se sítěmi a ti ji vnukli nápad na vytvoření skulptur inspirovaných rybářskými sítěmi. V této práci nadále pokračovala a její výtvory se nyní nacházejí v mnoha městech po celém světě.

Výhody kreativního myšlení

Při kreativním myšlení využíváme pravou hemisféru našeho mozku, která podporuje a tvůrčí schopnosti, nápady, vizuální vnímání. Což nám pomáhá cvičit tuto část. Další výhodou je zjištění řešení našeho problému. Můžeme se také při této činnosti naučit novým věcem, například se zdokonalit v malování nebo ve vytváření myšlenkových map.

Nevýhody kreativního myšlení

Kreativní myšlení s sebou přináší ale také jistá rizika. Například pokud se nám pomocí některé z technik nepodaří dosáhnout určitého výsledku, může to být pro nás spíše demotivace, než abychom to zkusili znovu. Nebo že se až příliš zaměříme na tu vizuální stránku řešení problému (začneme kreslit, vybarvovat, dokreslovat detaily) až na tolik, že se zapomeneme vrátit k tématu. Popřípadě máme najednou tolik dalších nápadů a myšlenek, že nás to naprosto odvede od původní myšlenky.

Shrnutí

Zjistili jsme, co to vlastně kreativní myšlení je, k čemu jej můžeme využít. Jaké techniky můžeme použít a také že záleží pouze na lidské představivosti a naší vlastní fantazii, jak bude výsledek tvoření vypadat. A že k tomu abychom byli kreativní stačí i menší podnět nebo lidé, kteří nás navedou tím správným směrem.

Zdroje:

Creativity techniques, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Creativity_techniques

Creative thinking skills, Https://www.skillsyouneed.com/ [online]. [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://www.skillsyouneed.com/ps/creative-thinking.html

Critical thinking vs. Creative thinking [online], [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: http://thepeakperformancecenter.com/educational-learning/thinking/critical-thinking/critical-thinking-vs-creative-thinking/

CLEAR, James. Creativity: How to Unlock Your Hidden Creative Genius. In: James Clear [online]. [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://jamesclear.com/creativity

ECHELMAN, Janet. Taking imagination seriously. TED [online]. 2011 [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/janet_echelman_taking_imagination_seriously?referrer=playlist-the_creative_spark

Kreativní technika skečnoutingu: Jak kreslit na poradách?, JIC [online]. [cit. 2020–01–29]. Dostupné z: https://www.jic.cz/magazin/kreativni-technika-skecnoutingu/

LOBELL, Kylie Ora. What Is Creativity? Defining the Skill of the Future. CREATIVELIVE [online]. 2019 [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://www.creativelive.com/blog/what-is-creativity/

MAŠÍN, Ivan a Pavel JIRMAN, 2012. Metody systematické kreativity. Liberec: Technická univerzita v Liberci.
Dostupné z: http://intech2.tul.cz/dokumenty/vystupy_z_projektu/01~TUL/110_skripta_Metody_systeamticke_kreativity.pdf

Torrance Tests of Creative Thinking, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2020–01–28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Torrance_Tests_of_Creative_Thinking

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Anna Rihova

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

More From Medium

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade