Kritické myšlení: co nám uniká?

autorka: Kateřina Mahdalová s využitím AI, prostřednictvím nástroje Canva

V 21. století jsou klíčové gramotnosti a kompetence, které jsou nezbytné pro úspěch v mnoha oblastech a profesích, často nazývány jako “4C”. Tyto 4C jsou:

Kritické myšlení (Critical Thinking): Schopnost analyzovat informace, rozpoznávat logické chyby a vytvářet vlastní řešení problémů.

Komunikace (Communication): Schopnost efektivně komunikovat své myšlenky a nápady v písemné i ústní formě, včetně schopnosti naslouchat a pracovat v týmu.

Kreativita (Creativity): Schopnost přemýšlet mimo zaběhnuté vzorce a nalézat nové způsoby řešení problémů a vytvářet nové nápady.

Spolupráce (Collaboration): Schopnost pracovat v týmu, poskytovat i přijímat zpětnou vazbu a sdílet odpovědnost za výsledek.

Dalšími důležitými kompetencemi a gramotnostmi pro 21. století jsou digitální gramotnost, kritické hodnocení informací a jejich zdrojů, řešení problémů, adaptabilita, kultivovanost, leadership a podnikavost. Tyto dovednosti a schopnosti jsou klíčové pro úspěch v dnešním rychle se měnícím světě práce a budou pravděpodobně ještě důležitější v budoucnu.

Kritické myšlení: schopnost, která může zabíjet

Věděli jste, že zaměstnavatelé vyhodnotili kritické myšlení jako nejdůležitější dovednost, kterou u uchazečů o zaměstnání hledají? Tato základní dovednost je definována jako schopnost “identifikovat potřeby a reagovat na ně na základě pochopení situačního kontextu a logické analýzy relevantních informací”.

Pokud se u kritického myšlení na chvíli zastavíme, zjistíme, že toto “zaklínadlo” pro úspěch ve vzdělávání i při výkonu profese nebo v běžném životě má i své nevýhody:

1. Zpomalení rozhodovacího procesu: Kritické myšlení může vést k analýze příliš mnoha detailů a možností, což může zpomalit proces rozhodování.
2. Ztráta spontaneity: Kritické myšlení může vyžadovat přemýšlení o různých možnostech a promyšlení různých způsobů řešení problému, což může vést k tomu, že ztratíme spontaneitu.
3. Negativní myšlení: Pokud se zaměříme příliš na hledání chyb a nedostatků, může to vést k negativnímu myšlení a pocitu beznaděje.
4. Kritičnost bez řešení: Kritické myšlení může vést k zaměření se na problémy bez přinášení řešení, což může být frustrující pro ostatní.
5. Potřeba správného nastavení: Kritické myšlení vyžaduje správné nastavení a kontext, jinak může vést k neproduktivním debatám nebo dokonce k nepřátelství.

Jinými slovy musíme používat kritické myšlení vhodným způsobem a v pravý čas.

Dá se to ukázat třeba na situaci z běžného partnerského života: pokud máme různé názory na způsob trávení volného času, můžete použít kritické myšlení k tomu, abychom lépe porozuměli důvodům, proč má náš partner odlišný názor, a společně hledat řešení, které bude fungovat pro vás oba.

Neobejdeme se bez respektu a empatie ke druhému člověku. Pokud totiž kritické myšlení použijeme nevhodně nebo agresivně, může to vést k napětí a konfliktům.

A kdy že může kritické myšlení zabíjet? Kupříkladu v krizových situacích, kdy je třeba rychle jednat, může vést až k paralýze a nedostatečné reakci na situaci. Přestavte si, že jste svědky násilného trestného činu: kritické myšlení sice může být užitečné při rozhodování, jak se situaci řešit, ale když budete přemýšlet příliš dlouho o nejlepším způsobu, co vlastně podniknout, může se stát, že bude příliš pozdě a že někoho (klidně i sebe) ohrozíme na životě.

Chybujeme? No jéje!

Na závěr se pokusme shrnout, jaké jsou běžné chyby, kterých se lidé dopouštějí při kritickém myšlení:

1. Nepochopení: Lidé leckdy vůbec nechápou, co to kritické myšlení je a k čemu přesně slouží.
2. Předsudky: Lidé mohou mít tendenci rozhodovat na základě předsudků, nikoliv na základě faktů a důkazů.
3. Nepřiměřená důvěra: Někdy může být obtížné rozpoznat, kdy jsou informace nedostatečné nebo nevěrohodné, a lidé se mohou spoléhat na nesprávné zdroje nebo na své vlastní mylné přesvědčení.
4. Nedostatečné úsilí: Kritické myšlení vyžaduje úsilí a čas, a někdy mohou lidé přijímat rychlá rozhodnutí bez dostatečného přemýšlení.
5. Negativismus: Někdy mohou lidé být tak zaujati kritickým myšlením, že ignorují pozitivní aspekty situace a přehlížejí možnosti řešení.
6. Vyhýbání se riziku: Někteří lidé se bojí udělat rozhodnutí nebo podniknout kroky, protože se bojí chyb nebo selhání.

Kritické myšlení by samo o sobě nemělo vést k zásadním omylům nebo šíření fake news, naopak by mělo být užitečným nástrojem pro identifikaci a prevenci takových problémů. Nicméně, jeho chybné použití může k omylům a šíření dezinformací vést.

Kdy může kritické myšlení může selhat? Třeba vinou nedostatku informací. Pokud máme k dispozici nedostatek informací nebo máme informace chybné, může být velmi obtížné nebo dokonce nemožné dospět ke správnému závěru pomocí kritického myšlení.

Dalším důvodem, proč kritické myšlení může selhat, je nedostatečná schopnost rozlišovat mezi tím, které informace jsou pro danou situaci relevantní a které nikoli.

Další potenciální chyba v kritickém myšlení může být nadměrná důvěra v naše vlastní schopnosti. Pokud jsme příliš přesvědčeni o správnosti našeho závěru, můžeme ignorovat důkazy, které naznačují opak.

A nakonec může být samo kritické myšlení použito k manipulaci nebo šíření dezinformací. Pokud má někdo schopnost použít kritické myšlení k manipulaci s lidmi nebo ke šíření dezinformací, může to mít vážné důsledky.

Zdroje:

Cameran, M., & Campa, D. (2020). Critical thinking in today’s accounting education. A reflection note following the International Ethics Standards Board for Accountants Consultation Paper ‘Professional Skepticism–Meeting Public Expectations’. ACCOUNTING FINANCE & GOVERNANCE REVIEW, 26(1), 7–18.

Nutil, P. (2018). Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Grada Publishing as.

Paul, R., & Elder, L. (2019). A guide for educators to critical thinking competency standards: Standards, principles, performance indicators, and outcomes with a critical thinking master rubric. Rowman & Littlefield.

Petranová, D., & Hossová, M. (2016). Critical Thinking as a Key Competency. In 3d International Conference on Applied Social Science Research (ICASSR 2015) (pp. 241–245). Atlantis Press.

Terblanche, E. A. J., & De Clercq, B. (2021). A critical thinking competency framework for accounting students. Accounting Education, 30(4), 325–354.

Yelamanchili, R. K. (2018). Relationship between leader behavior and subordinate intention to remain: Mediating role of critical thinking and empowerment. Academy of Strategic Management Journal, 17(1), 1–15.