Kulturní inteligence & internacionalizace vzdělávání v kontextu zahraniční mobility

Co je to CQ? Jak ji vylepšit, a jsou k tomu vhodné programy zahraniční mobility? Přibližme si koncept kulturní inteligence a její role v kontextu mezikulturních interakcí a zahraniční mobility.

Co je kulturní inteligence?

Kulturní inteligence (označovaná zkratkou jako CQ) představuje schopnost jedince efektivně fungovat v různých kulturních kontextech. Je třeba ji odlišit od jiných konceptů inteligence, jako je emoční inteligence nebo sociální inteligence — pro CQ jsou rozhodující zejména mezikulturní situace, což pro sociální a emoční inteligencí není definující aspekt. Jako kompetence se CQ odlišuje také od osobnostních rysů, zejména svou tvárnou povahou. Určité osobní vlastnosti sice mohou vést k vyšší kulturní inteligenci, nejsou však pro ni a priori určující (Fang et al., 2018).

Čtyři dimenze CQ

Koncept kulturní inteligence mnozí autoři popisují jako multidimenzionální, což je pro jeho chápání zásadní. Jeden z nejvyužívanějších modelů představili v roce 2008 Ang a Van Dyne, přičemž jejich koncept CQ se skládá ze 4 základních dimenzí:

• Metakognitivní dimenze představuje úroveň kulturního povědomí jedince během mezikulturních interakcí. Obsahuje v sobě individuální sebepojetí a induktivní uvažování, stejně jako schopnost zpochybnit vlastní očekávání.
• Kognitivní dimenze zase zahrnuje znalosti norem, praktik a konvencí v různých kulturách, které byly získány ze vzdělávacích a osobních zkušeností.
• Motivační dimenze je popsána jako schopnost směřovat pozornost a energii k fungování v situacích, v nichž kulturní rozdíly hrají roli.
• Behaviorální dimenze se pak věnuje konkrétním typu chování: Ang a Van Dyne ji popisují jako schopnost projevovat vhodné verbální a neverbální akce při interakci s lidmi z různých kultur.

Model dle And a Van Dyne sice není jediným modelem popisujícím složky CQ, zůstává však dodnes jedním z nejvyužívanějších. Ostatní modely se od něj mírně liší, autoři jiných studií buď vylučují z konceptu některé složky (např. David C. Thomas vyjadřuje pochybnosti ohledně motivační složky) nebo využívají odlišných pojmenování (často kvůli jiným potřebám — např. v rámci bussines studies).

CQ & programy zahraniční mobility

Vzdělávání (a vzdělávací systém) v rámci kulturní inteligence hraje značnou roli. Pokud se podíváme na jednotlivé dimenze, na první pohled identifikujeme vliv na kognitivní dimenzi (vzdělávání může pomoci rozšířit povědomí o různých kulturách a jejich tradicích a získat jazykové dovednosti potřebné k efektivní komunikaci s lidmi z různých kultur). Ovlivnit však může i dimenze ostatní.

Jedním ze současných nástrojů vzdělávacích systémů pro rozvoj CQ a jejím pomyslným emblémem se staly programy zahraniční mobility, např. Erasmus+ zřizovaný EU (Evropskou unií) či AIMS od ASEAN (Asociace jihovýchodních asijských národů). Jejich působení a efektivita na poli CQ je stále zkoumána, mnohé studie např. navrhují systémové změny, které by účastníkům pomohly docílit většího impaktu mobility.

Příklady programů mezinárodní studijní mobility: Erasmus+ a AIMS

Jaké faktory ovlivňují rozvoj CQ při účasti na programu zahraniční mobility?

V rámci studií bývá uváděno několik proměnných, které mohou mít na úspěšnost programů mobility vliv. Nejčastěji bývají jmenované:

• Jazykové kompetence, jež jsou zásadním prvkem dorozumívání mezi studentem a dalšími osobami z dané země.
• Vlastnosti a schopnosti, jež daný student dokáže využívat.
• Předchozí zkušenosti. Ukazuje se, že studenti s nižší úrovní předchozí mezinárodní zkušenosti vykazují vyšší růst CQ během programu, pokud se jedná o dlouhodobý program. Pokud se jedná o program krátkodobý, pak je rozvoj nejefektivnější při střední úrovni předchozích zkušeností.
• Typ zahraničního studijního pobytu. Jak je předestřeno v předchozím bodě, rozvoj závisí rovněž na době vystavení se mezinárodnímu prostředí. V rámci vzdělávacích systému vedle sebe současně existují jak dlouhodobé výměnné pobyty (semestrální, roční), tak krátkodobé výměnné pobyty (v řádu týdnů), přičemž oba typy mají svá specifika. Z výzkumů však obecně vyplývá, že mezi délkou pobytu a kulturní inteligencí existuje jasná konexe — zejména po dvou letech se CQ jasně zvyšuje (Pásztor, 2021).
• Frekvence pobytů. Podobně i vyšší frekvence pobytů má na rozvoj CQ pozitivní vliv (Pásztor, 2021).
• Odlišnost kultur. Ukazuje se, že podstatný dopad má i odlišnost kultury, kam student putuje. Především u krátkodobých projektů se ukazuje, že nejefektivnější jsou pobyty v zemích s nízkou odlišností kultury (Iskhakova et al., 2022). Tento fenomén se nazývá paradox kulturní vzdálenosti (cultural distance paradox) a bývá vysvětlován zejména lepší schopností řešit výzvy a adresovat změny při menších kulturních proměnách.

Je současné pojetí mobility dostatečné?

Ačkoli je pozitivní vliv program mobility na rozvoj CQ zřetelný, mnohé studie na základě interpretace výzkumných dat rovněž doporučují různá vylepšení součassných programů. Mezi návrhy jsou zmíněny např. školení před výjezdem s cílem pomoci studentům rozvíjet sebeuvědomění jejich emocí a silných a slabých stránek nebo specifické orientační programy poskytující příležitosti k setkávání s místními i zahraničními kolegy (Dolce et al.).

Zdroje

Ang, S., & Van Dyne, L. (2008). Conceptualization of Cultural Intelligence: Definition, Distinctiveness, and Nomological Network. In S. Ang, & L. Van Dyne (Eds.), Handbook of Cultural Intelligence: Theory, Measurement, and Applications (pp. 3–15). Armonk, NY: M. E. Sharpe.

Dolce, V., Davoine, E., Wodociag c , Chiara Ghislieri d, S., & Ghislieri, C. (2023). The road to an international career: The “Erasmus effect” on resilience, intercultural interactions and cultural intelligence. International Journal Of Intercultural Relations, 92. https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2022.101741

Fang, F., Schei, V., & Selart, M. (2018). Hype or hope? A new look at the research on cultural intelligence. International Journal Of Intercultural Relations Volume 66, September 2018, Pages 148–171, 66, 148–171. https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2018.04.002

Hong, J. Y., Ko, H., Mesicek, L., & Song, M. B. (2019). Cultural intelligence as education contents: Exploring the pedagogical aspects of effective functioning in higher education. Concurrency And Computation: Practice And Experience, 33(2). https://doi.org/10.1002/cpe.5489

Iskhakova, M., Bradly, A., Whiting, B., & Lu, V. N. (2022). Cultural intelligence development during short-term study abroad programmes: the role of cultural distance and prior international experience. Studies In Higher Education, 47(8), 1694–1711. https://doi.org/10.1080/03075079.2021.1957811

Pásztor, J. (2021). Cultural Intelligence (CQ) and Cultural Exposure Through Mobility Programs: An Exploratory Study. Gile Journal Of Skills Development, 1(1). https://doi.org/10.52398/gjsd.2021.v1.i1.pp50-66