Kvalita otevřených vzdělávacích zdrojů
Otevřené vzdělávací zdroje (OER) mají mnohé výhody. Šetří finanční prostředky, zajišťují větší efektivitu učení, podporují neustálé zlepšování výuky a personalizovaného učení a v neposlední řadě zpřístupňují vzdělávání více lidem, což může kladně ovlivňovat další oblasti fungování společnosti [1]. K otevřeným vzdělávacím zdrojům se však nevážou pouze pozitiva, ale je s nimi spojena také řada výzev a problémů. Příkladem je problematika aktualizování zdrojů, problematika autorských práv a licencí, dostupnost materiálů v různých jazycích, jejich udržitelnost a jiné [2].
Často diskutovanou otázkou je rovněž kvalita OER, jelikož ta může představovat překážku ve využívání těchto zdrojů a může ovlivňovat celkový postoj k nim, kdy může být nahlíženo na OER ke vzdělávacím účelům s jistou nedůvěrou. Jak je to s kvalitou otevřených vzdělávacích zdrojů, které fungují na bázi MediaWiki softwaru a jak s kvalitou MOOC kurzů?
OER, které fungují na bázi MediaWiki softwaru
MediaWiki software (OER WMS) je bezplatný open source software, na kterém je postavena například Wikipedie či jiné projekty nadace Wikimedia Foundation. Otázkou kvality otevřených vzdělávacích zdrojů, které fungují na této bázi se zabývala například studie realizovaná v rámci projektu „Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat dostupné studijní materiály“ Technologické agentury ČR [3]. Výzkum se zaměřoval na využívání OER na vysokých školách, konkrétně na Karlově univerzitě. Na základě výzkumu bylo u OER WMS identifikováno několik možných kritérií kvality, a to vyznačení licence, datum vytvoření, datum poslední aktualizace, vyznačení verze stránky a historie editací, autorství, recenze, vyznačení kvality tvůrci, udržitelnost, hodnocení kvality uživateli. Dle autorů by však měla být vzhledem k proměnlivé povaze OER tato kritéria průběžně aktualizována a doplňována [4].
Výsledky jiné studie ukázaly, že studenti vnímají Wikipedii jako zdroj, který má přijatelnou kvalitu. Jako kvalitní aspekty Wikipedie považují to, že je aktualizovaná a obsahuje aktuální informace opřené o aktuální zdroje. Negativně naopak vnímají neúplnost článků [5].
MOOC kurzy
Existuje několik typů MOOC kurzů a různé MOOC kurzy mohou mít různé účely, proto není snadné najít společná kritéria kvality pro tento typ OER. Na kritéria kvality MOOC kurzů lze pohlížet z několika dimenzí, například z pohledu organizačního, technického, sociálního a pedagogického. Kritéria kvality se tedy mohou lišit také na základě tohoto pohledu. Mohou se rovněž lišit, pokud se na ně díváme z pohledu studenta, z pohledu tvůrců obsahu, učitelů nebo z pohledu procesu, kterým student prochází nebo tím, jaké mu kurz přinese výsledky [6]. Jak může vypadat model hodnocení kvality MOOC, který je vytvořen z pohledu tvůrců MOOC a expertů, lze vidět níže na obrázku. Tento model je sestaven sjednocením faktorů kvality e-learningu, MOOC kurzů a modelů jiných webových aplikací a jejich vytříděním a uspořádáním do větších dimenzí. Je založen na „7C’s MOOC Course Development Frameworku“ a modelu PDCA (plan-do-check-act) [7].
Ačkoliv přináší OER mnohé výhody a mají velký potenciál posunout oblast vzdělávání, je potřeba zaměřit se také na problematické oblasti, které s nimi souvisí, například na jejich kvalitu. Tu není vždy snadné vyhodnotit a je potřeba nahlížet na ni z různých perspektiv.
Zdroje:
[1] WELLER, Martin, Bea DE LOS ARCOS, Rob FARROW, Beck PITT a Patrick MCANDREW, 2021. The impact of OER on teaching and learning practice. Open Praxis [online]. 7(4), 351–361 [cit. 2023–03–25]. ISSN 2304–070X. Dostupné z: doi:10.5944/openpraxis.7.4.227
[2] MISHRA, Sanjaya. Open educational resources: removing barriers from within. Distance Education [online]. 2017, 38(3), 369–380 [cit. 2023–01–20]. ISSN 0158–7919. Dostupné z: doi:10.1080/01587919.2017.1369350
[3] TA ČR STARFOS, 2019. Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály. TA ČR Starfos [online]. [cit. 2023–01–20]. Dostupné z: https://starfos.tacr.cz/cs/project/TL02000013
[4] PETIŠKA, Eduard, Lucie KORHOŇOVÁ, Marie POSPÍŠILOVÁ a Jiří DLOUHÝ, 2020. Využívání a posuzování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů v kontextu vysokých škol: situace na Univerzitě Karlově. Envigogika [online]. 15(1) [cit. 2023–01–20]. ISSN 1802–3061. Dostupné z: doi:10.14712/18023061.607
[5] MESEGUER-ARTOLA, Antoni, Inma RODRÍGUEZ-ARDURA, Gisela AMMETLLER a Eva RIMBAU-GILABERT, 2019. Learning with Wikipedia in Higher Education: Academic Performance and Students’ Quality Perception. In: VISVIZI, Anna a Miltiadis D. LYTRAS, ed. Research & Innovation Forum 2019 [online]. Cham: Springer International Publishing, 2019–10–29, s. 117–124 [cit. 2023–03–29]. Springer Proceedings in Complexity. ISBN 978–3–030–30808–7. Dostupné z: doi:10.1007/978–3–030–30809–4_12
[6] STRACKE, Christian M. a Giada TRISOLINI, 2021. A Systematic Literature Review on the Quality of MOOCs. Sustainability [online]. 13(11) [cit. 2023–03–29]. ISSN 2071–1050. Dostupné z: doi:10.3390/su13115817
[7] WAN AB RAHMAN, Wan Nurhayati, Hazura ZULZALIL, Iskandar ISHAK a Ahmad Wiraputra SELAMAT. Quality Model for Massive Open Online Course (MOOC) Web Content. International Journal on Advanced Science, Engineering and Information Technology [online]. 2020, 10(1), 24–33 [cit. 2023–01–20]. ISSN 2460–6952. Dostupné z: doi:10.18517/ijaseit.10.1.10192
