Kybergogika — jak se aktivně zapojit do on-line výuky
Pojem kybergogika, anglicky Cybergogy, poprvné použili M. Wang a M. Kang v roce 2006 ve své studii „Engaged Cybergogy for Engaged“. Tímto pojmem začali označovat strategie aktivního zapojení do on-line výuky. Jedná se o adaptaci pedagogiky tak, aby vyhovovala učení, které je zprostředkováno elektronicky a většinou na dálku. V rámci on-line vzdělávání jsou studenti zapojeni různě a jejich zkušenosti ovlivňuje několik faktorů. Především se jedná o vnitřní motivaci, čas na plnění úkolů, výukové prostředí, interakce s lektorem a také výsledky práce. Wang a Kang definovali, že kybergogika zapojuje kognitivní, emoční a sociální oblasti učení. Při vzdělávání by každý student měl zapojit tyto tři oblasti a navzájem je provázat. Tím je prohlubováno jejich studium, jsou aktivně zapojeni do procesu učení a lépe se uchovávají získané znalosti.[1]
Kybergogika zdůrazňuje rozdíl mezi prezenčním a on-line vzděláváním a snaží se o návrh „vyučovacího modelu“, pomocí kterého se snaží docílit učení se zaujetím. Prvky kybergogiky se úspěšně využívají ve virtuálním vzdělávání, což může mít za následek i rozvoj vzdělávání ve virtuální realitě.[2]
Cybergogy Framework
Vzhledem k rozvoji vzdělávání, informačních systémů a komunikačních technologií bylo potřeba posunout také on-line vzdělávání. Proto bylo nutné vytvořit rámec pro vytváření smysluplných zkušeností pro distanční studenty s různorodým kulturním a jazykovým zázemím. Model „Cybergogy“ od Wang a Kang z roku 2006 je syntézou současného myšlení, konceptů a teoretických rámců o rozsahu a povaze tří domén v interakci žáků, kteří jsou on-line. Instruktoři mohou tento model využít k profilování každého žáka a následně navrhnout taktiku, aby se zapojili jednotlivci, což je proces, který autoři nazývají “personalizované zapojení”.[3]
Popis modelu[4]
Kognitivní faktory: studenti individuálně budují znalosti v rámci procesu: předchozí znalosti nebo zkušenosti (Prior knowledge/Experience), dosažení cílů (Achievement goals), výukové činnosti (Learning activity) a kognitivní/vzdělávací styl (Cognitive/learning style).
Emoční faktory by od sebe neměly být odděleny. Emoce by neměly být u výuky vnímány jako překážka a naopak by se u nových technologií mělo na emoce brát zřetel. Je tedy důležité vzbudit u studentů zvědavost, aby i nezajímavé informace měly na studenty kladný dopad. U on-line vzdělávání je důležité i jeho prostředí. Pro studenty by mělo být zajímavé a uživatelsky nenáročné do takové míry, aby ho sami mohli poznávat a učit se orientovat i v samotném výukovém prostředí.
Sociální faktor úzce souvisí s faktorem emocionálním a kognitivním. Vztahuje se na interakci s prostředím a možnosti komunikace. V on-line vzdělávání slouží především k okamžité komunikaci nebo zpětné vazbě mezi studenty nebo mezi studentem a lektorem. Vzájemná komunikace vede k vytváření vztahů, budování komunit, ale i ke sdílení znalostí.
Použité zdroje
[1] WANG, Minjuan; KANG, Myunghee. Engaged Cybergogy for Engaged. In HUNG, David; KHINE, Myint S. Engaged Learning with Emerging Technologies [online]. The Netherlands. Dondrecht. : Springer, 2006 [cit. 2011–05–24]. s. 225–254. Dostupné z: <http://books.google.cz/books?id=8gaV0GeUQVcC&pg=PA225&dq>. s. 225.
[2] SCOPES, L. J. M. Learning Archetypes as Tool of Cybergogy for a 3D Educational Landscape : A Structure for eTeaching in Second Life [online]. Southampton: University of Southampton, 2009, s. 103. Dizertační práce. University of Southampton, School of Education. Dostupné z: http://eprints.soton.ac.uk/66169/.
[3] Wang, M. J. & Kang, J. Cybergogy of engaged learning through information and communication technology: A framework for creating learner engagement. In: D. Hung & M. S. Khine (2006), Engaged learning with emerging technologies (pp. 225–253). New York: Springer Publishing.
[4] RYCHTOVÁ, Veronika. Komparace vybraných on-line světů využívaných v terciárním vzdělávání [online]. Brno, 2011 [cit. 2018–04–03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/g5o8i/.
