Kybernemoc

Mirka Barotová
Jan 12 · 6 min read

Kybernemoc je druh civilizační choroby. Jako civilizační choroby označujeme nemoci, které se pojí se životem v moderní době. Na jejich vznik má vliv výrazný rozvoj průmyslu a nezdravý styl života. Zatímco rozvoj průmyslu příliš neovlivníme, zejména pokud žijeme ve městech, na způsobu života můžeme mnohé změnit a snížit tak nebezpečí vypuknutí některé z civilizačních chorob.

Kybernemoci jsou nemoci, které vznikají s rozvojem dostupnosti různých informačních a komunikačních technologií a jejich nadměrným používáním. Objevují se nejen fyzické, ale i psychické problémy, jež řadíme do skupiny tzv. digitálních nemocí moderní doby a setkává se s nimi skoro každý uživatel digitálních technologií. Nejohroženější skupinou jsou teenageři a děti.

Mezi nejčastější kybernemoci patří tabletové rameno a esemeskový syndrom, které se projevují bolestí ramenního kloubu, krku, zad, paže, ale i bolestí hlavy. Tyto bolesti vznikají nepřirozenou pozicí těla během častého používání tabletů a telefonů. V případě prvních příznaků je potřeba omezit dobu surfování nebo dělat přestávky během kterých se doporučuje protáhnout postižená místa a hlavně změnit polohu těla.

Tak jako někdo trpí během jízdy v autě kinetózou, tak při rychlé jízdě internetem hrozí kybernevolnost. Projevuje se točením hlavy, nutkáním zvracet a malátností. Příčinou jsou rychle kmitající a blikající obrázky a texty na displeji. Pokud je někdo citlivý na světelné efekty, může sledování televize, monitoru nebo mobilu vést až k vyvolání epileptického záchvatu.

Nepamatujete si ani vlastní telefonní číslo, eventuálně datum narození nejbližších? Příčinou může být digitální amnézie, což je tendence rychle zapomínat vše, co si můžu kdykoliv najít na internetu. Kromě těchto informací, se toto zapomínání týká i dalších důležitých údajů. Pokud máme k dispozici telefon s kontakty, kalendářem či poznámkami, nemáme potřebu si toto pamatovat. Díky tomu přestáváme používat mozek a nenutíme jej pamatovat si údaje a tím hloupneme. Určitě není potřeba pamatovat si vše, pokud víme, kde to najdeme, ale je dobré si udržovat paměť v určité kondici.

O tom, že alko-holismus je závislost nikdo nepochybuje. Podobná závislost je netholismus (net-holismus), je to závislost na internetu jako na virtuálních drogách. Není to potřeba internetu jako taková, ale pokud nutkání aktivního používání internetu přejde do stádia, kdy uživatel používá internet na úkor jiných činností. Kvůli potřebě být online pak zanedbává své povinnosti, práci, školu, jídlo, pitný režim, hygienu, spánek a lidi kolem sebe. Když takový člověk není na internetu, pociťuje abstinenční příznaky: roztržitost, nervozitu, nepozornost, stavy úzkosti, bolesti hlavy. Postupně dojde ke ztrátě zájmů, koníčků a přátel v reálném světě. Většina závislostí se léčí dobrovolným opuštěním drogy, alkoholik musí začít doživotně abstinovat, jenže úplné odloučení od internetu není úplně možné. Závislý sám často svou nemoc nepozná a nepřizná, je tedy potřeba, aby na problém ukázal někdo jiný, u dětí rodiče. Během léčby je nutné omezit dobu na síti na nezbytně nutnou. Případně je vhodné poradit se s psychoterapeutem či psychologem.

Syndrom FoMO pochází z anglického „fear of missing out“, tedy strach z toho, že něco zmeškáme, propásneme. Tento syndrom se projevuje tak, že postižený touží mít ustavičně přehled o tom, co se děje, sleduje prostředí sociálních sítí, v podstatě je neustále online. Tomuto syndromu nahrává i to, že technologie se zlepšují a internet můžete mít v mobilu po ruce nonstop. Syndrom FoMO bývá spojený s přetvářkou a předváděním se. Nemocný touží být dokonalý, krásný, chytrý, úspěšný, skvělý, zábavný, vtipný, prostě být in. V případě, že to tak není a někdo jiný má více lajků, prožívá dotyčný smutek, úzkost a depresi. A jak pomoci? Je potřeba, aby postižený pochopil, že může dělat, co sám chce, a není třeba opičit se po ostatních, že může žít svůj vlastní originální život.

Lidé narození ještě před rozšířením digitálních technologií, kteří jimi nebyli obklopeni od dětství a začali se s nimi potkávat a učit až v průběhu svého života bývají často ohroženi technostresem. Technostres poprvé popsal ve své knize Technostress: The Human Cost of the Computer Revolution[1] americký psychoterapeut Craig Brod jako „moderní nemoc způsobenou neschopností jedince vyrovnat se s novými informačními a komunikačními technologiemi (ICT) psychicky zdravým nebo pozitivním způsobem“. Mezi příznaky patří zvýšená ustaranost, strach z pochybení, odmítání technologií, strach ze špatného výkonu, ze způsobení poruchy počítače či telefonu, informační přetížení a problémy s přijetím role uživatele. Pomoci můžeme především trpělivým vysvětlováním a učením práce s technologiemi, užíváním přiměřených nástrojů s funkcemi určenými uživatelům, který je schopen je zvládnout a používat.

Již před nástupem internetu byli lidé, kteří měli nadměrnou nutkavou potřebu hledat v lékařské literatuře příznaky nemocí, o kterých si mysleli, že je mají. Dnes je možné vyhledat na internetu nekonečné množství zdravotních informací, žel ne všechny jsou z klávesnice odborníků. Kyberchondrie je internetová obdoba hypochondrie. Dochází tak velmi často ke špatné samodiagnostice, což vede k permanentnímu strachu z velmi vážných nemocí a k dlouhodobému stresu. Není špatné, když se lidé zajímají o zdravotní stav svůj nebo blízkých, ale nemělo by to zajít tak daleko, aby věřili více zprávám na internetu než lékařům a výsledkům vyšetření.

Velmi nebezpečné, především pro mladistvé, jsou sexuální aktivity na internetu. Kybersex je internetová komunikace, která má za cíl sexuální vzrušení. Přes komunikační kanály lidé posílají zprávy, fotografie, obrázky, videa. S nějakou formou kybersexu se určitě setkal každý, kdo je aspoň občas na internetu. Pokud přijde email nebo zpráva se sexuálním podtextem, většinou ji ignorujeme. Jenže jsou lidé, kteří touží po vztahu a odpoví. Rizikovou skupinou jsou teenageři. Na první pohled se zdá, že jde o bezpečnou záležitost. Díky tomu, že nedojde k fyzickému kontaktu, není třeba obávat se nakažení sexuálně přenosnými nemocemi, ani nechtěného otěhotnění. Daň za toto zdánlivě neškodné chování je ovšem často veliká: narušené reálné vztahy, zastrašování, vydírání, porucha sexuality a psychické potíže. Na tento problém poukazuje dokumentární film V síti.

Díky digitálnímu světu, který jedince izoluje vzniká digitální deprese. Projevuje se úzkostí, ztrátou zájmu, motivace, sexuální promiskuitou, poruchami příjmu potravy, únavou a poruchami spánku. K depresi vedou výše uvedené nemoci a závislosti spojené zpravidla s nesprávným používáním technologii, především smartphonů. Průměrný čas strávený na internetu je téměř 7 hodin. Což je prakticky veškerý volný čas. Především teenageři s internetem usínají, v noci se budí kvůli zazvonění došlé zprávy nebo příspěvku na sociální síti a ráno po procitnutí, dříve, než vstanou, stihnou projet veškeré novinky, které se za noc staly. Celý den jsou k dispozici online. Dochází pak k pocitu prázdnoty. Jedinec zjišťuje, že jeho jednání na internetu nemá smysl a roste v něm pocit viny a nenaplnění. To vede k otupělosti a demotivovanosti. Cesta ven z této situace je velmi těžká, je potřeba mít okolo sebe dobré, ale hlavně reálné přátele, rodinu a ve vážných případech i odborného psychoterapeuta.

Závěr

Digitální technologie nám hodně pomáhají, ale mohou i vyvolat nemoc. Záleží na množství času s nimi stráveném, na práci, kterou děláme a hlavně na tom zda máme i jiné zájmy z reálného světa. Je určitě pozitivní, že toužíme po informacích, ale musíme umět rozlišit, které informace jsou užitečné a které nás jen zbytečně okrádají o čas, zatěžují až ovládají. Média nemají zájem, aby je uživatelé opouštěli, protože díky nim mají zabezpečený pravidelný příjem financí. Naopak touží vychovat si další závislé jedince. Proto se zaměřují především na děti a mladé lidi.

Je potřeba dělat osvětu a upozorňovat na daný problém ve školách a rodinách. Mnoho rodičů vážnost situace okolo online života podceňuje; je pro ně důležité, že dítě je v bezpečí domova, kde se mu „nemůže nic stát“. Existuje mnoho kvalitní literatury na toto téma, pro rodiče a učitele doporučuji knihu Dítě v síti[2]. O tom, že na internetu je mnoho nástrah a skrytých nebezpečí, jak jim předejít, jak ochránit naše děti i samy sebe to vám napoví autoři s mnohaletými zkušenostmi z prostředí online v knize Martina Kožíška Bezpečně na internetu[3].

Prevencí je, stejně jako u všech příznaků kybernemocí, redukovat používání technologických vymožeností. Občas si naplánovat mobilní půst nebo digidetox, ke kterému nabízí konkrétní nástroje k pochopení a zvládnutí digitální závislosti kniha Matěje Krejčího Digidetox[4].

Občas nic nedělejte, což je ve skutečnosti navýsost kreativní stav!

[1] Brod, Craig: Technostress: The Human Cost of the Computer Revolution. Reading, MA: Addison-Wesley, 1984

[2]DOČEKAL, Daniel. Dítě v síti : manuál pro rodiče a učitele, kteří chtějí rozumět digitálnímu světu mladé generace. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2019. 207 stran. ISBN 978–80–204–5145–3

[3]KOŽÍŠEK, Martin. Bezpečně n@ internetu : průvodce chováním ve světě online. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. 175 stran. ISBN 978–80–247–5595–3

[4] KREJČÍ, Matěj. DigiDetox: Pointa Publishing, 2019. ISBN 9788088335429.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

    Mirka Barotová

    Written by

    EDTECH KISK

    Educational Technology, KISK Masaryk University

    More From Medium

    Related reads

    Related reads

    Related reads

    Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
    Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
    Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade