LARP v knihovnách: Inovativní vzdělávací model pro 21. století

V současném dynamicky se měnícím světě čelí vzdělávací instituce značným výzvám, jak zaujmout, udržet pozornost a zároveň vzdělávat své studenty. Z tohoto důvodu se snaží implementovat inovativní metody výuky. Mezi tyto instituce patří také knihovny, které dnes fungují jako centra vzdělávání a kulturních akcí. Jedním z inovativních přístupů, které knihovny využívají, je LARP (Live Action Role-Playing), ačkoli tento koncept je v českých knihovnách a obecně ve veřejném mínění málo známý.

Co je to vlastně LARP?

Přesná a jednotná definice LARPu neexistuje, ale například Miklasová uvádí: “Ve zkratce by se dal LARP definovat jako forma divadla, v níž nehrají herci pro diváka, ale pro sebe a ostatní hráče” [1]. Od divadla se však LARP odlišuje v několika ohledech. Zásadním rozdílem je, že recipientem zážitku není divák, nýbrž samotný hráč, a hráči nemusí být profesionálové; může se jich účastnit kdokoliv. V LARPu je klíčová improvizace, což je odlišné od divadla, které postupuje podle scénáře. Přesto má LARP určitou strukturu, která je variabilní a závisí na druhu a dějové linii LARPu.

Pro účely tohoto textu budeme vycházet z toho, že LARP je specifická volnočasová aktivita založená na hraní role. Hráč ztělesňuje určitou postavu a fyzicky provádí její činy. Základem hry je interakce a konflikt, který může být fyzický nebo verbální. Typ konfliktu často určuje druh LARPu. Příběh a dějová linie jsou klíčovými aspekty hry. LARP přináší přínos v neformálním vzdělávání, rozvíjení komunikačních dovedností a sebereflexe. Přesto je hlavním cílem LARPu zábava. [2]

Druhy LARPu

LARPy lze dělit podle délky hry, počtu hráčů, obsahu nebo prostředí děje. Mezi nejčastěji organizované patří:

• Bitva: Hráči jsou rozděleni do nepřátelských stran a bojují proti sobě. Dějová linie je inspirována fantasy žánrem nebo historií. Pozornost je věnována kostýmům více než samotné bitvě.
• Družinovka: Hráči tvoří skupiny, které putují po předem stanovené trase. Hra trvá obvykle víkend a je inspirována hrami typu Dračí doupě.
• Komorní LARP: Tento typ je určen pro malý počet hráčů (5–20) a odehrává se v jedné místnosti během několika hodin. Hra je založena na řešení konfliktu a předem vytvořených postavách, které korespondují se strukturou hry.
• Městský LARP: Hra probíhá v městském prostředí, které funguje jako součást herního světa. Důraz je kladen na vývoj postavy. Hra trvá od víkendu až po několik týdnů.
• Svět: Nejvíce náročný LARP pro organizátory i hráče. Postavy existují v daném světě, který má svá pravidla. Účastní se ho stovky hráčů a trvá týden. [3]

V knihovnách se nejčastěji setkáváme s komorním LARPem nebo družinovkou. Témata LARPů čerpají z různých žánrů.

Pojmy spojené s LARPem

• Hráč a postava: Je důležité rozlišovat mezi hráčem a postavou. Hráč musí během hry oddělovat své vlastní pocity a názory od těch, které má jeho postava. Postavy se dělí na hlavní, nezbytné pro děj, a vedlejší, které mají menší dějový význam a jsou propojeny s hlavními postavami. Speciální postavy, jako Non-player Characters (NPC), nejsou ovládány hráči, ale jsou součástí herního světa a často mají specifické role. Game Master je organizátor hry, který ji kontroluje a ovlivňuje.
• Herní mechanika: Techniky využívané ve hře k simulaci určitých činností, které mohou být v reálném světě nemožné nebo pouze usnadňují hru.
• Kostýmy: Důležitost kostýmu závisí na druhu LARPu. V LARPu typu svět, kdy hráč hraje postavu týden, je kostým podstatný. V komorním LARPu není kostým nutný.

LARP a pedagogika

LARP je velmi populární v severských zemích jako Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko, kde je integrován do formálního vzdělávání. Svědčí o tom konference Knutepunk, která se koná každoročně.[4] V českém prostředí je LARP součástí neformálního vzdělávání a jeho edukační hlediska jsou často přehlížena. Přesto lze LARP zařadit do zážitkové pedagogiky, která klade důraz na aktivní zapojení studentů prostřednictvím přímého prožívání a reflexe zkušeností. Tento přístup je založen na myšlence, že učení je nejefektivnější, když je spojeno s osobními zážitky a praktickými činnostmi. [5]

Kolbova teorie učení poukazuje na to, že nejefektivnější učení nastává, když si člověk může nějakou akci prožít a poté se zamyslet nad jejím průběhem a důsledky. Mnohé z této teorie lze aplikovat na LARP. Vhodně zvolené téma může významně přispět k edukaci. Příkladem je spolupráce Městské knihovny v Břeclavi se žáky devátých tříd na základních školách, kde knihovna připravila komorní LARP na téma nacionalismu a extremistických stran ve vládě. Díky tomuto LARPu se žáci zamysleli nad důležitostí voleb a svobody projevu. [5]

LARP může také učit děti komunikaci, socializaci, práci v týmu i samostatné rozhodování, a ukazovat, že jak ve hře, tak i v životě je nutné dodržovat určitá pravidla. Pro knihovny může být LARP atraktivním prostředkem k nalákání nových čtenářů. Koncepce pro rozvoj knihoven zdůrazňuje jejich roli jako vzdělávacích center a poukazuje na důležitost spolupráce škol a knihoven, přičemž LARP je jednou z vhodných vzdělávacích aktivit. V zahraničí, například v řeckých muzeích, jsou LARPy používány k přiblížení historie návštěvníkům a rozvoji kritického myšlení. [5]

Využití LARPu ve vzdělávání

Rozvoj komunikačních dovedností: LARP nutí účastníky komunikovat efektivně a jasně, aby bylo dosaženo herních cílů, což může efektivně vést k zlepšení verbální i neverbální komunikačních schopností hráčů.

Týmová spolupráce: Většina LARPových aktivit vyžaduje spolupráci mezi hráči, což podporuje v budování týmových dovedností, řešení konfliktů a vytváření strategií.

Kritické myšlení a rozhodování: Hráči při hře musí vytvářet rozhodnutí, kdy jsou postaveni před složité problémy, které musí rychle rozhodnout.

Empatie a sociální uvědomění: LARP jim umožňuje se vžít do různých postav, které jsou na mají zcela odlišné zázemí i život, než co zná hráč, a to je vede k lepšímu porozumění a zvýšení empatie.

Historické a kulturní vzdělání: Účastnici mají možnost požít historii i tehdejší kulturu, a to interaktivním a poutavým způsobem. To následně může vést k lepšímu pochopení daných historických spojitostí.

Témata LARPu aplikovatelná pro školství

Historická rekonstrukce — Účinkování v historické události může mít za účinek lepšího pochopení historických událostí a souvislostí.

Literární a jazykové kurzy — Ztvárnění literárních postav má za cíl hlubší porozumění textu rovněž také rozvinutí jazykových dovedností.

Sociální a občanská výchova — Témata zaměřená na sociální spravedlnosti, práva či povinnosti občanů zvýší povědomí o důležitých společenských otázkách.

Přírodní vědy a ekologie — Simulace ekologických katastrof může zvýšit povědomí o ekologii a možných hrozbách.

Závěr

LARP (Live Action Role-Playing) představuje významný a inovativní přístup ve vzdělávání a kulturním rozvoji. Jako dynamická a interaktivní forma hry umožňuje hráčům ponořit se do rolí a příběhů, které nejen baví, ale také rozvíjejí jejich komunikační a sociální dovednosti. Přestože je v českém prostředí relativně neznámý, má potenciál stát se skvělým a podstatným nástrojem nejen v knihovnách, ale i v širším vzdělávacím kontextu. Integrace LARPu do vzdělávacích aktivit může obohatit formální i neformální vzdělávání, podporovat kreativitu, kritické myšlení a týmovou spolupráci.

Knihovny, jakožto centra vzdělávání a kultury, mají ideální příležitost využít LARP k přitáhnutí nových čtenářů a k posílení své role ve vzdělávacím systému. Příklady ze zahraničí, kde je LARP úspěšně integrován do formálního vzdělávání, ukazují, že tato metoda může přinést významné výsledky. Implementace LARPu v českých knihovnách a školách může nejen přispět k rozvoji dovedností studentů, ale také k vytvoření vzdělanější komunity.

Vzhledem k jeho potenciálu by měly vzdělávací instituce a knihovny v České republice zvážit širší využití LARPu jako nástroje pro podporu učení a osobního rozvoje. Díky kombinaci zábavy a vzdělávání může LARP výrazně přispět k naplnění cílů moderní pedagogiky a kultivovat nové generace studentů vybavených dovednostmi pro 21. století.

Zdroje

[1] MIKLASOVÁ, Anna. Tempus ludi, o.s. [online]. 2008 , 27.7.2008 [cit. 2024–06–12]. Dostupný z: https://www.tempusludi.cz

[2] KOPEČEK, Tomáš. Manifest M6 — komentář k prvnímu roku. In: Sborník konference Odraz Ročník 2008 [online]. 2008, s. 17 [cit. 2024-­06-­12]. Dostupné z: http://korh.cz/obrazky/ruzne/odraz08­ sbornik.pdf

[3] Typy LARPů. Pilirion o.s. [online]. 2015 [cit. 2024-­06­12]. Dostupné z: http://www.pilirionos.org/proverejnost/typy­larpua

[4] FATLAND, Eirik. Knutepunkt and Nordic Live Role­playing: A crash course. In: Dissecting Larp: Collected papers for Knutepunkt ­ 2005, the 9th annual Nordic Conference on larp [online]. 2005, s. 12 [cit. 2024–06­12]. Dostupné z: http://nordiclarp.org/w/images/9/95/2005­Dissecting.Larp.pdf

[5] ZEMENE, Viktor a Petra MALEČKOVÁ. Larp a jeho pedagogické využití. In: Odraž se dokud můžeš: Sborník larpové konference Odraz 2012 [online]. 2012, s. 56 ­ 58 [cit. 2024–06­12]. Dostupné z: http://www.larpy.cz/files/Odraz2012.pdf