Máte chuť naučit se něco nového z pohodlí domova a přitom máte hluboko do kapsy? Vyzkoušejte třeba MOOC.
Kam se obrátit, pokud bychom se rozhodli vzdělávat i jinak než jen ze školní lavice? Zkrátka pokud bychom se v něčem chtěli ve volném čase zlepšovat nebo si rozšiřovat obzory? A co víc — bezplatně nebo za směšně malý poplatek? Massive open online courses (taky známé pod zkratkou MOOC) takovou možnost nabízejí.
MOOC se řadí mezi kurzy tzn. otevřeného vzdělávání, které bude na následujících řádcích představeno. Následně bude poskytnut bližší pohled na samotné MOOC a jak je možné ho upotřebit.
Otevřené vzdělávání je s rozvojem digitalizace skvělou příležitostí, jak se průběžně a neformálně vzdělávat. Otevřená znalost svou podstatou sahá k samotnému fungování demokracie a demokratických procesů.
Ve 20. století došlo k velkému posunu, co se demokratizace přenosu znalostí týče. [2] Vznikal čím dál silnější tlak na větší otevřenost v přenosu poznatků a vznikaly zákony zaměřující se na svobodné šíření informací. [2]
Znalosti a informace se stávají snadno dostupnými a každý se k nim může za použití internetu bez problému dostat. Tím se vlastně stávají vlastnictvím celé společnosti. [2] Otevřené vzdělávání se snaží především o odstranění překážek, na které bychom během vzdělávání mohli narazit. Proto vládne snaha o zpřístupnění obsahu, znalostí a dat pro co nejvíce zájemců. [1] V prostředí otevřeného vzdělávání vlastně dochází k posunu role učitele do role spíše rádce [1], který studenta učením provází a udává mu směr. Znalosti jsou otevřené a dostupné pro jakékoli pedagogické potřeby. Aby ovšem šlo o skutečně otevřené vzdělávání, mělo by být zcela bez poplatků, tj. doslova volné pro každého všude (jen s pomocí zařízení s internetovým připojením), kdy uživatel disponuje zákonným právem k opětovnému používání, manipulaci či případné redistribuci daného zdroje. [1] Přitom se očekává, že jsou tyto vzdělávací zdroje zveřejněny pod správnou „otevřenou“ licencí. [1]
Pod termínem otevřené výukové zdroje se tedy rozumí jakékoli kurzy, studijní materiály, moduly, videa a zkrátka jakékoli nástroje, které umožňují přístup ke znalostem. [2]
Jedním ze způsobů takového otevřeného vzdělávání je využití různorodých online kurzů a právě jedním z nich jsou MOOC. V nich různé instituce (především univerzity) utvářejí své přednášky v digitální podobě a zveřejňují je na internetu. Velkou výhodou těchto kurzů je kromě snadné a bezpoplatkové přístupnosti (poplatky jsou jen v některých případech, například když by studující chtěl obdržet certifikát, navíc mnoho z nich je pouze symbolických [3]) také flexibilita, protože si student volí tempo podle svých potřeb. [3] Naopak za nevýhodu by mohlo být považováno to, že studující by během kurzu mohli ztrácet motivaci pokračovat ve vzdělávání, protože je netlačí čas v tom, aby si plnili své povinnosti. Navíc šance na kvalitní diskuzi v rámci kurzu je v případě MOOC poměrně mizivá, protože se odehrávají ve velkých skupinách a výuka není na diskuze primárně připravena. [4] Spíše se jedná o výklad ze strany učitele/mentora.
Mezi známé online platformy (nabízející některé kurzy za rozumné ceny nebo úplně zdarma) patří třeba Udemy, Edx, Alison nebo Coursera. [5] Pomocí MOOC se lze vzdělávat v ledasčem — od programování, přes design, podnikání až k hraní na nějaký hudební nástroj. Je to také šikovný pomocník při učení se nějakého cizího jazyka. Například platforma Udemy má nejvyšší počet jazykových kurzů vůbec (přes 4.000) — nejžádanější je angličtina, španělština, francouzština a čínština, naopak platforma Alison jich má k dispozici nejméně. [5] Zájem o jazykové kurzy tohoto typu se neustále navyšuje. Navyšování je podle kvantitativní studie [5] přímo úměrné výběru jazyků — čím větší výběr jazyků je k dispozici, tím vyšší účast studujících na dané platformě.
Je poměrně zajímavé, že studie [5] odhalila jazyky, které se na platformách vůbec nevyskytují — jedním z nich je polština, ukrajinština, bulharština, běloruština, arménština a tím výčet nekončí.
Jazykové MOOC kurzy se jeví jako skvělé řešení pro výuku jazyků, protože se skládají z kratších videí věnujících se jak lingvistickému aspektu, tak také tomu kulturnímu [6], což určitě zpříjemní a ozvláštní zážitek z výuky. K učení se jakéhokoli jazyka totiž neodmyslitelně patří i studium kultury. Odvrácenou stránkou jazykového MOOC je logicky absence ústního projevu v jazyce. Studující postrádají možnost „rozmluvit se“ a interagovat s rodilými mluvčími, což je největší nevýhodou tohoto druhu vzdělávání. [6] Proto by bylo vhodné zavést kurzy, které vybudují nějakou společenskou komunitu, ve které se budou studenti navzájem motivovat, komunikovat spolu a jazyk procvičovat. K tomu by byla potřebná i aktivní participace instruktora. Možností by například bylo vybudovat vzdělávací zázemí na sociálních sítích a podobně. [6]
Podobný přístup by byl určitě užitečný i u osvojování si jiných znalostí či schopností. Student se vždy může dostat do slepé uličky a možnost komunikovat s ostatními, zeptat se na rady, tipy a triky co jak dělat potřebuje čas od času každý.
Kurzy tedy nelze brát jako primární vzdělávací zdroj, se kterým se naučíme všechno na sto procent. Je ale určitě dobré dám jim šanci, protože mohou sloužit jako skvělý pomocník na naší sebevzdělávací cestě, ať už za jakýmkoliv cílem. Za vyzkoušení to určitě stojí.
Užité zdroje:
[1] Co je Otevřené vzdělávání. Otevřené vzdělávání [online]. [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://otevrenevzdelavani.cz/co-je-otevrene-vzdelavani/
[2] Otevřené vzdělávací zdroje. Czwiki [online]. [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://czwiki.cz/Lexikon/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje
[3] What is A MOOC?. Accredited schools online [online]. 2022, 27/10/2022 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://www.accreditedschoolsonline.org/resources/moocs/
[4] CREIGHTON, Kelly. Learning & Development: Pros and Cons of Encouraging Your Employees to Take MOOCs. Hrdailyadvisor.blr.com [online]. 15/1/2019 [cit. 2023–03–27]. Dostupné z: https://hrdailyadvisor.blr.com/2019/01/15/pros-and-cons-of-encouraging-your-employees-to-take-moocs/
[5] Sharova, T., Bodyk, O., Kravchenko, V., Zemlianska, A., & Nisanoglu, N. (2022). Quantitative analysis of MOOC for language training. International Journal of Information and Education Technology, 12(5), 421–429.
[6] Sallam, M. H., Martín-Monje, E., & Li, Y. (2022). Research trends in language MOOC studies: A systematic review of the published literature (2012–2018). Computer Assisted Language Learning, 35(4), 764–791.
