Místo knihy laptop. Je změna vždy dobrá?
Laptopy, tablety a čtečky se postupně staly přirozenou součástí našich životů. Naše životy v mnoha ohledech zjednodušily, o tom není pochyb. Vyhledávání kvalitních zdrojů, jejich čtení a následné citování ve vlastních pracích je snadnější než kdy jindy. Ukazuje se ale, že moderní technologie mají i své nevýhody, před nimiž se nevyplatí zavírat oči. V tomto článku se blíže podíváme, které to jsou.
V hodinách, v akademických pracích, ale i jen tak nad šálkem kávy lidé diskutují, zda je pro ně lepší číst knihy papírové, nebo digitální. Jako studentka se takovýmto konverzacím samozřejmě nevyhnu. Obvykle to končí vznikem tří skupin lidí. Ta první nedá na tištěné knihy dopustit. Té druhé je to více či méně jedno, byť řada z nich preferuje to nebo ono. Ta poslední skupina čte ze všeho nejraději z monitorů a displejů. To vyvolává důležitou otázku: Lze jednoznačně určit, zda je jedno lepší než druhé? A pokud ano, co je tedy lepší?
Metastudie Pabla Delgada a jeho spolupracovníků z roku 2018 odhaluje zajímavé souvislosti mezi zábavnou stránkou internetu a jejím vlivem na náš přístup k digitálním technologiím jako takovým. Jde o to, že čím častěji se jako uživatelé v online prostředí pohybujeme kvůli zábavě, chatování nebo okamžitým odměnám (například ve formě liků na sociálních sítích), tím více máme tendenci vnímat monitory počítačů a displeje tabletů jako podřadné a informace na nich zobrazené jako méně důležité. Tomuto jevu se nejčastěji říká inferiority effect.
Sociální sítě nebo streamovací platformy totiž po uživateli nevyžadují takovou úroveň soustředění jako čtení dlouhých textů. To má za důsledek zhoršenou schopnost koncentrace, zapamatování si klíčových informací a především porozumění. Støle pak ve svém článku Why digital natives need books: The myth of the digital native (2018) zdůrazňuje, že psaní a čtení emailů a chatování nemá vliv na úroveň čtenářských dovedností u mladé generace. Je tomu tak proto, že tyto formáty se podobají daleko více mluvenému slovu než psanému kvůli rozdílům v bohatosti slovní zásoby, kvalitě pravopisu nebo gramatické a syntaktické správnosti. Děti, které jsou před nástupem do školy častěji vystavované psanému textu jsou pak ve škole lepšími čtenáři.
Zdá se, že největší rozdíly v kvalitě porozumění jsou mezi čtení dlouhých textů z papíru a ze stolního počítače, kde je třeba scrollovat. Není ovšem jasné, proč zrovna scrollování nebo jaký z jeho aspektů tento jev zapříčiňuje. Největší propad mezi knihou a monitorem byl zaznamenán při čtení v časovém limitu. Zde měli zároveň čtenáři nejsilnější sklony své výkony nadhodnocovat. Na celé věci je přitom asi nejzajímavější, že žádný z faktorů, jakými jsou běžně věk, dosažené vzdělání, velikost zkoumaného vzorku nebo délka textu nehrály roli (Delgado, 2018).
Zdá se tedy, že čtení s porozuměním je pro řadu čtenářů více či méně vědomě náročnější než čtení tištěných textů. Dobrá zpráva ovšem je, že cesta ke zlepšení není vůbec tak náročná, jak se může na první pohled zdát. Jednoduché metody jako psaní krátkých průběžných shrnutí, poznamenávání klíčových slov, zvýrazňování nebo například podtrhávání výrazně napomáhají při porozumění čtenému textu (idem).
Delgadova metastudie dále také jasně ukázala, že děti na prvních stupních základní školy, jež se teprve učí číst, psát a rozumět textu s pomocí digitálních technologií, mají lepší výsledky než jejich spolužáci, kteří mají k dispozici pouze knihy. U starších žáků už je ale úroveň porozumění digitálnímu textu o poznání nižší. Ve skutečnosti došlo mezi léty 2000 a 2017 k takovému propadu, že je z něj jasné, že samotné vystavení moderním technologiím nestačí na samotné ovládnutí základní gramotnosti. Kdyby tomu tak totiž bylo, nevznikalo by s každým rokem takové množství akademických textů zabývajících se vztahem základní gramotnosti a digitálních technologií (idem).
Støle s tímto stanoviskem ale nesouhlasí: “The use of digital technologies versus print during this important period of reading development has received too little scholarly attention, and even less attention from educational agencies and the media. Perhaps we have been so preoccupied with the new technologies to see that there are some advantages to the old ones: the printed, stable text format?” (Støle, 2018). Z tohoto nesouhlasu je ovšem jasné, že moderní technologie a jejich kladné i záporné stránky jsou a v budoucnu ještě budou hojně diskutovaným tématem. Na kladné stránky knih by se ovšem zapomínat nemělo, protože bez ohledu na potenciál moderních technologií je stále více zřejmé, že ke správnému vývoji potřebných čtenářských kompetencí potřebujeme oboje. Na tomto se oba výzkumníci nezávisle na sobě shodli.
Zdroje:
Delgado, P., Vargas, C., Ackerman, R., & Salmerón, L. (2018). Don’t throw away your printed books: A meta-analysis on the effects of reading media on reading comprehension. Educational Research Review, 25, 23–38. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2018.09.003
Eigner, R., Kohlmeier, M. (Publikoval). (17. 5. 2019). students using a tablet computer [Fotografie]. Wikimedia Commons.
Støle, H. (2018) Why digital natives need books: The myth of the digital native. First Monday, 23 (10). Citováno 7. 4. 2022 z https://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/9422/7594