Měkce vstříc Průmyslu 4.0: jaké soft skills dláždí cestu k úspěchu?
Čtvrtá průmyslová revoluce — stejně jako její tři předchůdci — sebou přináší změny na trhu práce. Jedná se o koloběh pro společnost typický: s přechodem z jedné průmyslové revoluce do druhé některá pracovní místa zanikají, jiná modifikují svou podobu a zároveň dochází ke vzniku nových pracovních pozic. Technologie Průmyslu 4.0 dávají pracovišti podobu digitalizovaného a síťového prostředí, podporujícího interakci s algoritmy a robotikou, stejně jako interakci ve virtuálním prostředí.[1] Tato skutečnost ovšem předestírá otázku, jakých kompetencí bude pro uplatnění se v tomto proměnlivém prostředí třeba? Ačkoliv se kompetence požadované v různých oborech mohou převážně z hlediska odborných dovedností a znalostí lišit, nabízí se společný průsečík: soft skills, neboli měkké dovednosti, přenositelné a uplatnitelné napříč obory.
Soft skills
Dovednosti můžeme dělit na tzv. „hard skills“, v překladu tvrdé dovednosti a výše zmiňované „soft skills“, tedy měkké dovednosti. Hard skills představují odborné dovednosti jedince, nabyté prostřednictvím vzdělání a praktického tréninku — jedná se v podstatě o odborné „know how“, jehož úroveň je ve většině případů dobře měřitelná.[2] Soft skills, označované také jako interpersonální dovednosti, nejsou závislé na konkrétní odbornosti, vychází z komplexních schopností konkrétního člověka:
„As a “cluster of skills and personal capabilities” soft skills describe the attitude of each of us, our compatibility with others and how we manage social interactions mostly in professional environement.“[3]
Soft skills jsou uznávány jako průřezové kompetence, nacházející se na pomezí profesionálních a sociálních dovedností. Jsou uplatnitelné napříč obory, ovšem oproti hard skills lze mluvit o jejich obtížné měřitelnosti a rozvoji u jedince.[4] Trochu uchopitelněji: je zkrátka jednoduší u člověka určit jeho úroveň v programování, nebo znalosti cizího jazyka, nežli definovat úroveň jeho flexibility. Zároveň je řada edukačních možností, umožňujících osvojení a rozvoj zmiňovaných dvou dovedností, ovšem kurz flexibility není zrovna běžným jevem.
Kompetence 4.0
Centrální databáze kompetencí (CDK) je systém poskytující ucelený a strukturovaný souhrn kompetencí, spravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Dle kompetenčního modelu Národní soustavy povolání jsou zde rozlišeny tři základní skupiny kompetencí: měkké kompetence, obecné dovednosti a odborné kompetence.[4] Databázi však čekají úpravy v důsledku měnících se požadavků na trhu práce v kontextu Průmyslu 4.0 — bude se jednat o jeden z výsledků projektu Kompetence 4.0, který v současnosti pod záštitou ministerstva probíhá.
V aktuální verzi databáze lze najít 15 základních měkkých kompetencí, v rámci projektu řazených dle příbuznosti do čtyř klastrů[4]:
Osobnostní kompetence
· Celoživotní učení
· Flexibilita
· Kreativita
· Zvládání stresu a zátěže
Interpersonální kompetence
· Efektivní komunikace
· Kooperace
· Orientace na zákazníka
· Ovlivňování ostatních
· Vedení lidí (leadership)
Kognitivní kompetence
· Objevování a orientace v informacích
Výkonové pracovní kompetence
· Aktivní přístup
· Plánování a organizace práce
· Řešení problémů
· Samostatnost
· Výkonnost
Nové měkké kompetence v podání CDK
Seskupení měkkých kompetencí do klastrů však není jedinou novinkou — na základě hloubkové analýzy v souvislosti se změnami na trhu práce, k nimž dochází v rámci čtvrté průmyslové revoluce, bylo identifikováno pět zcela nových měkkých kompetencí:
Interpersonální kompetence
· Rozvíjení ostatních
Tato kompetence představuje záměr učit ostatní nebo přispívat k rozvoji ostatních lidí.[4] Podstata této kompetence tkví v zájmu rozvíjet ostatní v profesních dovednostech a v oblasti osobního rozvoje. Jedinec tedy musí mít skutečný zájem o rozvoj ostatních a musí být schopen provést analýzu potřeb jak jednotlivců, tak týmu, spolu s analýzou jejich kapacit a možností.
· Sebepoznání a porozumění druhým
Schopnost rozumět chování a emocím druhých a pracovat s nimi v běžné sociální interakci.[4] Sebepoznání tkví ve schopnosti nahlížet na sebe realisticky — na své prožívání, chování, jednání, povahu, pracovní výkon, uvědomovat si příčiny své motivace a postojů, stejně jako své aktuální emoce a potřeby. Tato schopnost jedinci umožňuje pochopení druhých: jejich chování, dlouhodobých postojů a zájmů. K tomu se váže i schopnost empatie: vcítit se do druhých, do jejich nálady a pocitů.
Kognitivní kompetence
· Analytické myšlení
Jedná se o schopnost analyzovat jednoduché i složité problémy/situace, rozkládat je na dílčí části a s nimi mentálně pracovat, tj. vyhodnocovat, simulovat varianty, porovnávat je, nahlížet na argumenty objektivně a kriticky, posuzovat validitu argumentů a dat, hledat příčinné vztahy a vnímat vliv změn na ně.[4] Kompetence zahrnuje také schopnost syntézy dílčích části v model. Jedinec je zároveň schopen rozlišovat mezi vlastnostmi/chováním celého modelu a jeho částí v čase, či v důsledku konkrétních změn.
· Koncepční myšlení
Jedná se o schopnost vytvářet teorie a systémy, hypotézy a dosahovat optimálních výstupů nebo řešení.[4] Jedinec oplývá schopností vidět celkový obraz věci, stejně jako vztahy a propojení mezi jednotlivými věcmi. Je schopen si představovat modely, systémy a řešení v jiném, než obvyklém, či stávajícím kontextu. Vidí věci v širších souvislostech.
Výkonové pracovní kompetence
· Podnikavost
Kompetence zahrnuje schopnost jedince vnímat své pracovní či podnikatelské prostředí a umění nalézt a využít příležitostí, které nabízí, s cílem uspět na trhu. Základem podnikavosti je vnitřní motivace k samostatné práci a zisku z ní, tvořivost při produkci podnikatelských nápadů, ale také odhodlání a vytrvalost při jejich realizaci.[4]Tato kompetence se pojí primárně s odvahou jedince k podnikání, ovšem může se projevovat a rozvíjet také u firemních zaměstnanců, pokud je jim k tomu firmou poskytován prostor.
Slovo závěrem…
Stále více studií, pojednávajících u uplatnění v Průmyslu 4.0, zdůrazňuje nejen důležitost odborných znalostí a dovedností, ale také měkkých kompetencí. Krom výše uvedených soft skills vyzdvihují autoři v kontextu Průmyslu 4.0 také roli kreativity, emoční inteligence, proaktivního myšlení, sebevzdělávání, či flexibility.[1]
Tvrdé dovednosti mohou člověku pomoci práci získat, měkké jsou nezbytné pro její udržení a dosažení profesního naplnění.[3]
[1] MAISIRI, W., H. DARWISH a L. VAN DYK. AN INVESTIGATION OF INDUSTRY 4.0 SKILLS REQUIREMENTS. South African Journal of Industrial Engineering [online]. 2019, 30(3), 90–105 [cit. 2021–03–23]. ISSN 1012277X. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/337327291_An_Investigation_of_Industry_40_Skills_Requirements
[2] KARABA, Matěj a Tomáš HÁJNÝ. Dovednosti tvrdé. KULHAVÝ, Viktor, Eva LYSOŇKOVÁ, Jakub PROCHÁZKA a Adriana WYROBKOVÁ. Slovník vybraných pojmů z oblasti řízení lidských zdrojů [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2021–03–24]. ISBN 978–80–210–6729–5. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/esf/js14/slovnik_rlz/web/pages/slovnik.html
[3] Assessment procedure for the soft skills requested by Industry 4.0. MATEC Web of Conferences [online]. 2017, 121, 07005–7005 [cit. 2021–03–24]. ISSN 2261236X. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/319020329_Assessment_procedure_for_the_soft_skills_requested_by_Industry_40 , str. 3
[4]Metodika mapování budoucích kompetencí trhu práce [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2021 [cit. 2021–03–24]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/kompetence, str. 44, str. 45, str. 46
