Městská knihovna jako součást edukačního procesu dětí a mládeže

Knihovna, jak byla chápána dříve, se pomalu stává minulostí. Není již mnoho knihoven, které by si vystačily s prostým půjčováním knih. Očekávání veřejnosti (ale i zřizovatelů) jsou mnohem vyšší. Zvláště městské knihovny se staly významnou kulturní institucí v obcích, kde působí. Zpravidla organizují přednáškové akce či besedy se zajímavými osobnostmi, případně s odborníky na vybraná témata — ať už z daného regionu nebo širší oblasti. Staly se tak významným prostředkem k rozvíjení potenciálu místních obyvatel a zároveň důležitým centrem umožňujícím vznik a následné setkávání místní komunity. Této role, které je plně v souladu s aktuální Koncepcí rozvoje knihoven, si je velká většina knihoven vědoma a v závislosti na osobním nasazení svých pracovníků ji lépe či hůře naplňuje.

S touto oblastí úzce souvisí možnost celoživotního vzdělávání dospělých, které je v knihovnách zpravidla realizováno prostřednictvím třetích osob, do knihovny pozvaných právě za tímto účelem. Nejsou však výjimkou ani knihovny, které organizují vzdělávací lekce pro dospělé pomocí vlastních zdrojů, tedy se zapojením svých zaměstnanců, kteří jsou schopni vybrané téma vhodně uchopit a přiblížit ho veřejnosti. Realizace podobných akcí však může být závislá na technickém vybavení knihovny, často se totiž jedná o lekce zaměřené na práci s počítačem a podobně.

Pro účely tohoto textu si trochu zúžíme záběr a nadále se budeme věnovat pouze vzdělávání dětí a mládeže.

S narůstajícím množstvím kompetencí vyžadovaných pro život ve 21. století se knihovnám nabízí nové pole působnosti. Dle rámcového vzdělávacího plánu by měly školy rozvíjet následující kompetence: ke spolupráci, k učení, k řešení problému, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní, digitální.[1] Podobná formulace je však velmi obecná. Pokud bychom chtěli být konkrétnější a vyzdvihnout některé oblasti, v nichž by se měli žáci nebo studenti zdokonalovat, můžeme si pohled zúžit na jednotlivé gramotnosti. Škola by měla rozvíjet gramotnost informační, mediální, digitální, finanční… Děti by měly být vedeny ke kritickému myšlení a ochotě přicházet s vlastními nápady, o nichž budou schopny efektivně komunikovat. Přestože jsou výše uvedené kompetence vyžadovány prostřednictvím RVP, přeneseně pak i ŠVP, nemají školní instituce často dostatek prostoru se jim v požadované míře věnovat a není výjimkou, že je rozvíjení některých z nich realizováno jen na papíře. Jelikož se jedná o průřezová témata úzce související s informační gramotností, zapojení knihovníků coby informačních pracovníků je nasnadě.

Vazba škol a knihovny

Ideální je stav, kdy už je nějaká spolupráce škol a knihoven nastolena. V mnoha městských knihovnách bývají v pravidelných intervalech organizovány exkurze pro žáky a studenty, případně opakovaně probíhají lekce informační gramotnosti (tzv. knihovnická minima), jichž se postupně účastní všechny ročníky základních škol. Pokud je však spolupráce omezena na podobný základ, není možné mluvit o rozvíjení informační gramotnosti v pravém slova smyslu. Navštíví-li žák či student jednou ročně knihovnu, pravděpodobně bude hlavním efektem odbourání jeho stresu z neznámého prostředí a v ideálním případě nabude dojmu, že knihovna je tu pro něj a může ji využívat. Navzdory snaze se tedy řeší spíše jen psychologický aspekt užívání knihovny. [2]. Jen stěží však můžeme podobnou spolupráci škol a knihovny označit za systematický edukační proces (ačkoliv i v podobném pojetí panuje jistá snaha o zachování kontinuity a jednotlivé lekce na sebe volně navazují — efektivita je však přinejmenším sporná, když děti přicházejí v ročních intervalech).

V závislosti na personálních možnostech je dobré spolupráci se školními zařízeními vhodně rozšířit, aby se z institucí mohli stát skuteční partneři v oblasti vzdělávání.

UČÍCÍ KNIHOVNÍK

Rozhodne-li se knihovna rozšířit nastolenou spolupráci se základními, potenciálně i středními školami a stát se jim oporou v naplňování rámcového vzdělávacího plánu, zcela klíčovým se stává pracovník, který má pomoci tento cíl naplňovat, a jeho kompetence (znalostní i charakterové). V posledních letech se ustálilo pojmenování této konkrétní pracovní pozice coby učícího knihovníka.

Pokud však má knihovník vystupovat jako odborník na práci s informacemi, zcela klíčovou se stává otázka jeho vlastní informační gramotnosti. Jsou knihovníci těmi pravými osobami, které se dokážou ve snaze rozvíjet vzdělanost společnosti uplatnit? V roce 2019 byla provedená komparativní analýza, která se snažila zmapovat informační gramotnost knihovníků v přímých službách. Dotazník s 20 otázkami byl rozeslán náhodně vybraným knihovnám v obcích s více než 5000 obyvateli. Nejlépe z tohoto srovnání vyšli knihovníci z krajských knihoven. V případě městských knihoven vykazovali lepší výsledky knihovníci z měst nad 40 000 obyvatel, což je pravděpodobně způsobeno vyšší koncentrací studentů a učitelů v těchto místech, takže nároky na knihovníky jsou vyšší, čímž se zvyšuje i jejich motivace dále se vzdělávat. [3] Celoživotní rozšiřování znalostí a vědomostí je pro knihovníky zcela klíčové. Možnostem, které v tomto směru mají, se budeme věnovat níže.

Požadované kompetence učícího knihovníka

Dokument Roles and strengths of teaching librarians předkládá výčet rolí, které by měl učící knihovník být schopen zastat. Patří mezi ně schopnost obhájit důležitost vlastní činnosti (tedy kontextuální zasazení informační gramotnosti do života cílových skupin). Také musí být schopen koordinovat a udržovat v chodu program informační gramotnosti, který se knihovna rozhodla realizovat. Veškerá spolupráce by měla probíhat s respektem k očekáváním všech zúčastněných stran. Existují také požadavky na knihovníkovu schopnost designovat výuku, ať už se jedná o využití a tvorbu vhodných výukových materiálů nebo odpovídající přizpůsobení výukového prostoru. Učící knihovník by se měl rovněž identifikovat jako „celoživotní student“ a cíleně vyhledávat možnosti, jak se profesně rozvíjet a inovovat svůj způsob výuky. Předpokládají se také určité vůdčí schopnosti a ochota spolupracovat s dalšími odborníky za účelem zvyšování kvality realizovaných lekcí. A zcela zásadní je knihovníkova role učitele, který podněcuje studenty k vlastní aktivitě a ochotě diskutovat. [4]

Velmi nápomocnými se mohou stát (zejména při plánování konkrétních lekcí, ale i obecně v rámci zamyšlení nad svou pozicí) i návodné otázky obsažené v textu Jessicy Kohout-Taylor: Feminist Pedagogy and Information Literacy Instruction: The Hero(ine)’s Journey. Uveďme si několik příkladů:

· Jaká je má pozice a proč informační gramotnost vyučuji? Jaké mám v oblasti informační gramotnosti limitace? Jaká je moje role v edukačním procesu?

· Jakou roli by měly hrát knihovny v životě studentů?

· Kdo vytvořil tento materiál? Čí hlas je vynechán? Jak se moje osobní zkušenost liší od výkladu?

· S jakými odborníky mohu na realizaci svých plánů spolupracovat? [5]

Limity práce učících knihovníků

Knihovník, který se rozhodne realizovat se na poli edukace, se dostává do specifické situace, protože naplnit výše uvedené požadavky nemusí být snadné. Existují různé způsoby, jak se s těmito limity vyrovnat nebo jak je kompenzovat. Zpravidla může být problémem absence pedagogického vzdělání. To je možné řešit ve spolupráci s pedagogickými odborníky, v ideálním případě navázanými na místní akční skupiny věnující se rozvoji vzdělávání v dané oblasti. Dalším možným řešením, které se nabízí, je knihovníkovo sebevzdělávání, jímž si doplní alespoň pedagogické minimum.

Dalším limitem v práci učícího knihovníka může být nedostatečná finanční motivace. Není žádným tajemstvím, že otázka mzdy není v knihovnách příliš optimistická. Tuto situaci je možné řešit ve spolupráci se zřizovatelem prostřednictvím dodatečných odměn, případně za pomoci místní akční skupiny, která může mít k dispozici potřebné dotační tituly a na financování platu učícího knihovníka se částečně podílet.

Bariérou může být i případná neochota škol ke spolupráci. Velmi záleží, jakým způsobem knihovny k nabídce této své služby přistoupí a jak dokážou směrem ke školám komunikovat. Školy by neměly účast na lekcích v knihovnách vnímat jako svou další povinnost, která jim ubírá čas potřebný pro výuku, ale naopak jako oporu a možnost prohloubit znalosti a schopnosti žáků, které se snaží rozvíjet v souladu s RVP. Je nutné, aby se činnost knihovny stala pro školy přínosnou (a proto i žádanou) službou. Učící knihovník by měl být zdatným diplomatem, který dokáže veškeré benefity spolupráce mezi knihovnou a školou vhodně odprezentovat.

Knihovny na to nejsou samy!

Knihovny se ve své snaze zapojit se do vzdělávání nemusí spoléhat jen samy na sebe. Existuje několik organizací nebo i konkrétních projektů, které jim mohou být na jejich cestě výraznou oporou. Pro ilustraci si jich několik představíme (výčet samozřejmě nebude kompletní). Mnohé z nich zároveň slouží jako možnost profesního sebevzdělávání.

· Co nebylo v učebnici — projekt věnovaný spolupráci knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století

Realizace projektu (podpořeného Evropskou unií) sice skončila v dubnu 2021, výstupy z rozsáhlé práce jsou však pro zájemce dostupné a je možno na nich dále stavět.

· Jeden svět na školách

Jedná se o jeden ze vzdělávacích projektů organizace Člověk v tísni, který se snaží podporovat kritický přístup k informacím, ale zároveň i vlastní zapojení do dění (snaha potírat lhostejnost). Na webu Člověka v tísni je k dispozici mnoho výukových materiálů, ale i metodických pokynů.

· Projekt CEINVE — Informační vzdělávání (nejen) pro studenty na Masarykově univerzitě

Jedná se o projekt zaměřený na optimalizaci informační gramotnosti studentů, akademických i neakademických pracovníků univerzity. K dispozici jsou e-learninvové kurzy, webináře nebo prezenční semináře. Ačkoliv je projekt primárně zacílen na Masarykovu univerzitu, mnohé z poznatků a zkušeností mohou být užitečné i pro veřejné knihovny, jejichž zapojení je podporováno.

· Demagog — projekt zaměřený na fakt-checking může být užitečný zejména v rámci rozvíjení mediální gramotnosti.

· Infogram — portál pro podporu informační gramotnosti

Ačkoliv se tento portál primárně zaměřuje na studenty vysokých škol, mnohé z materiálů a poznatků obecně jsou využitelné i pro práci se studenty středních škol a žáky škol základních.

Vzdělávání dětí a mladistvých se kromě běžných vzdělávacích institucí věnuje i řada neziskových organizací nebo jejich konkrétních projektů. Je velmi žádoucí, aby knihovna, která se rozhodla do edukačního procesu zapojit, měla tyto aktivity zmapované a byla schopná čerpat ze zkušeností konkrétních jedinců, případně s nimi navázat úzkou spolupráci. Naprostým základem je spolupráce s institucemi působícími v konkrétní obci.

Popis situace v Městské knihovně Jaroměř

Městská knihovna Jaroměř je příspěvkovou organizací zřizovanou městem Jaroměř. Oficiálně tedy spadá pod městský Odbor školství, kultury a tělovýchovy, jemuž se zodpovídá z veškerého svého fungování. Spolupráce s tímto odborem však aktuálně probíhá spíše na formální úrovni, míra invence ze strany města je minimální. Knihovna má nastaveny své vnitřní postupy, které se v průběhu let průběžně mění, aby vyhovovaly aktuálním požadavkům — veřejným i interním. Spolupráce se školami má svou ustálenou formu. Knihovna má tři provozovny, každou v jiné části města. Hlavní budovou knihovny je vila Vojtěcha Probošta nedaleko městského centra. Další pobočky jsou v městské části Josefov (dříve samostatná pevnost) a na Zavadilce. Níže bude popsána spolupráce jednotlivých pracovišť s příslušnými školními institucemi.

Hlavní budova

V budově se nachází dvě oddělení — pro děti a pro dospělé. Knihovnice z oddělení pro dospělé zajišťuje pravidelná knihovnická minima pro ZŠ Na Ostrově. Průběžně se zde vystřídají všechny třídy této školy, přičemž děti z 1. stupně vždy přicházejí na 2 vyučovací hodiny, zatímco děti z druhého stupně pouze na jednu vyučovací hodinu. 1 vyučovací hodina je zcela nedostačující, nicméně zatím se knihovně nepodařilo prosadit časové navýšení (ze školy je to odmítáno kvůli potenciálním problémům s rozvrhem hodin). Dříve byly navíc příležitostně pořádány besedy pro Střední školu řemeslnou, zpravidla byl tématem zdejší region, nebo se lekce zaměřovaly na mediální gramotnost.

Knihovnice z dětského oddělení podobným způsobem obsluhuje ZŠ Boženy Němcové, rozdílem je pouze skutečnost, že z této základní školy dochází i děti z druhého stupně na 2 vyučovací hodiny, což se ukázalo jako velmi přínosný postup. Když se totiž z jedné vyučovací hodiny odečte ještě čas na přesun tam a zpět a jistou aklimatizaci, reálně na práci v knihovně zbyde maximálně 30 minut (a to ještě při nemístném optimismu, výjimkou nebývalo ani 20 minut).

Obsahem lekcí bývá zejména práce s knihou, vyhledávání v online katalogu, orientace v rejstřících, základy citování a podobně.

Kromě výše uvedených „knihovnických minim“ probíhají na dětském oddělení pravidelné besedy pro děti z družiny a pro děti ze dvou poboček mateřské školy. Tyto lekce bývají zaměřeny především na rozvoj čtenářské gramotnosti.

Pobočka v Josefově podobným způsobem obsluhuje ZŠ a MŠ Josefov.

Pobočka na Zavadilce má na starosti besedy pro tamější MŠ.

Nastínění budoucího vývoje

Doposud realizovaná spolupráce mezi jaroměřskou knihovnou a zdejšími školami měla standardní charakter. Od října 2023 však naše město čeká změna — byl totiž schválen vznik nové pozice v knihovně. Pozice učícího knihovníka. Ten bude mít na starosti širokou podporu škol v jejich snaze naplňovat rámcový vzdělávací plán a pomůže jim zejména v rozvíjení informační gramotnosti jako takové. Knihovna si vytvoří online katalog nabízených lekcí, z nichž budou moci školy vybírat, o co mají zájem. Lekce budou realizovány buď přímo v knihovně, nebo po předchozí domluvě i v budově školy, aby se co nejvíce snížila logistická zátěž celého projektu a školy byly motivovány k vyšší účasti. Veškeré lekce budou průběžně aktualizovány tak, aby odpovídaly nejnovějším poznatkům z pedagogiky a informačních věd. Jelikož je možné mnohé z požadovaných gramotností rozvíjet na konkrétním tématu, bude nabídnuta i možnost vytvořit lekci na míru. Kritické myšlení se dá trénovat i v rámci fyziky nebo přírodopisu.

Zřizovatelem byl pozitivně kvitován i záměr některé z lekcí následně upravit pro dospělé účastníky, zejména pak pro seniory (v Jaroměři funguje klub seniorů, který by byl pro určitá témata ideální cílovou skupinou). Jako vhodná témata se v tomto ohledu jeví například mediální gramotnost nebo kyberbezpečnost.

Možná úskalí projektu

Jelikož jde v našem městě o naprostou novinku, počítá knihovna s jistou mírou skepse a předpokládá, že navazování širší spolupráce bude alespoň zpočátku probíhat pozvolna. Dle průzkumu provedeného v roce 2019 knihovny nejvíce spolupracují se základními a mateřskými školami, o něco nižší statistiky pak vykazuje spolupráce s gymnázii. Nejméně rozšířená je spolupráce se středními odbornými školami a středními odbornými učilišti. [6] Jaroměřská knihovna se v tomto ohledu mírně vymyká. Nejvýraznější spolupráce sice probíhá se základními a mateřskými školami, zatím se nám však nepodařilo navázat užší spolupráci s místním gymnáziem. To doposud dávalo přednost návštěvám vzdálenější Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a bude nutné vynaložit jisté úsilí, abychom je přesvědčili, že i naše knihovna jim má co nabídnout a že naše služby odpovídají požadované úrovni. Naproti tomu s místní Střední školou řemeslnou spolupráce v omezené míře funguje již léta, takže bude možné na ni dobře navázat. Několik konkrétních pedagogů z této školy je spolupráci mezi institucemi silně nakloněno (jelikož byli spokojeni s dříve realizovanými lekcemi), což považuji za skvělou výchozí pozici pro další rozvoj.

Alespoň zpočátku bude celý projekt zcela závislý na jedné konkrétní osobě. Nicméně vize současné ředitelky knihovny je taková, že v návaznosti na tuto novou pozici se bude knihovna účastnit většího množství školení a kurzů (nebo si nechá ve spolupráci s odborníky připravit něco přímo pro sebe), takže výhledově by se mohly zvýšit potřebné kompetence u dalších zaměstnanců a docílilo by se alespoň částečné zastupitelnosti (například u konkrétních témat).

Limitující je také prostor knihovny, jelikož zde zcela chybí besední místnost. Do budoucna je v úmyslu rekonstrukce sklepních prostor, nicméně v současné době musí pro výuku stačit prostor v oddělení pro dospělé, který se vždy přizpůsobí pro konkrétní lekci. Výhodou je využitelnost dataprojektoru, který je zde zabudován, a možnost libovolného rozmístění židlí. V případě potřeby je však k dispozici i přednáškový sál v nedalekém muzeu. Na vybraných tématech by bylo možné spolupracovat i s tamější edukátorkou, a tím posílit vzájemnou spolupráci a dobré vztahy mezi městskými institucemi.

Věřím, že i přes nastíněná rizika bude jaroměřská knihovna ve svém úsilí úspěšná a že se podaří spolupráci s místními školami vhodně rozšířit ke spokojenosti všech zapojených stran.

Zdroje:

1) Klíčové kompetence v základním vzdělávání [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007 [cit. 2023–05–30]. ISBN 978–80–87000–07–6. Dostupné z: file:///C:/Users/Terka/Downloads/klicove_kompetence_ZV%20(1).pdf

2) ONWUEGBUZIE, Anthony J., Qun G. JIAO a Sharon L. BOSTICK. Library anxiety: theory, research, and applications / Anthony J. Onwuegbuzie, Qun G. Jiao, Sharon L. Bostick. 2004. ISBN 0810849550

3) KRŮČKOVÁ, Jana. Informační gramotnost zaměstnanců různých typů knihoven: komparativní analýza [online]. Brno, 2016 [cit. 2023–05–30]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/sevbe/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Iva ZADRAŽILOVÁ.

4) Roles and strengths of teaching librarians: Approved by the ACRL Board of Directors, April 2017. College [online]. 2017, 78(7), 364–370 [cit. 2023–05–27]. ISSN 00990086.

5) KOHOUT-TAILOR, Jessica. Feminist Pedagogy and Information Literacy Instruction: The Hero(ine)’s Journey. Publications [online]. Clemson University: TigerPrints, 2021, 166–193 [cit. 2023–05–29]. Dostupné z: https://tigerprints.clemson.edu/lib_pubs/196.

6) PILLEROVÁ, Vladana, Pavlína MAZÁČOVÁ a Vít RICHTER. Současný stav spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami: Výsledky celostátního průzkumu 2019 [online]. 2019. Praha [cit. 2023–05–30]. ISBN ISBN 978–80–7050–720–9. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/copy_of_ZPRAVA_PRZKUM_KOLY_2019.pdf

Národní knihovna ČR (NK ČR). (2017). Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. https://2068755e50.cbaul-cdnwnd.com/67bd2728db0b5c8a6f88109d50862d9a/200000226-bbd23bcca2/Koncepce.pdf

Národní knihovna ČR (NK ČR). (2020). Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030: knihovny — pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce-rozvoje-knihoven-2021-2027

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2020 [cit. 2023–05–30]. ISBN 978–80–87601–47–1. Dostupné z: https://www.msmt.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf

Pillerová, V., Richter, V., Mazáčová P. (2019). Současný stav spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami. Praha 2019. ISBN 978–80–7050–720–9. https://ipk.nkp.cz/docs/copy_of_ZPRAVA_PRZKUM_KOLY_2019.pdf

Centrum rozvojových aktivit Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. (n. d.) Co nebylo v učebnici. http://www.conebylovucebnici.cz

Jeden svět na školách [online]. [cit. 2023–05–30]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/

MAZÁČOVÁ, Pavlína. Projekt CEINVE — Informační vzdělávání (nejen) pro studenty na Masarykově univerzitě. ITlib: Informačné technologie a knižnice. Bratislava: Centrum VTI SR, 2013, vol. 2013, No 2, p. “nestránkováno”, 3 pp. ISSN 1336–0779.

Demagog [online]. [cit. 2023–05–30]. Dostupné z: https://demagog.cz/

TAPPENBECK, Inka a Fabian FRANKE. Qualifikationsprofil „Teaching Librarian’: Anforderungen und Schwerpunkte einer praxisbezogenen Qualifikation für die Vermittlung von Informationskompetenz. O-bib. Das offene Bibliotheksjournal [online]. 2017, 4(4), 52–62 [cit. 2023–05–30]. ISSN 23639814. Dostupné z: doi:10.5282/o-bib/2017H4S52–62

OUŘADA, Martin, Hana LANDOVÁ a Radka ŘÍMANOVÁ. Kompetence učícího knihovníka ; Teaching Librarian Competencies [online]. 2021 [cit. 2023–05–30]. ISSN edsbas.

LANDOVÁ, Hana. Vzdĕlávací aspekty informační vĕdy a informační profese. Knihovna [online]. 2010, 21(2), 82–92 [cit. 2023–05–30]. ISSN 18013252.

LANGEROVÁ, Monika. Vzdělávání v knihovnách. In: WikiKnihovna [online]. [cit. 2023–05–30]. Dostupné z: https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch