Můžou za to ty vaše internety aneb temná strana EdTechu
Digitální technologie jsou již neodmyslitelnou součástí našich životů a schopnost s nimi pracovat je považována za jednu z nejdůležitějších kompetencí pro život v 21. století. Umožňují nám získávat přístup k nepřebernému množství informací (Alhumaid, 2019).
Vzdělávací technologie (EdTech) označují přístup, při kterém se ve vzdělávání a školení využívají technologie (CFI Team, 2022).
Popularita vzdělávacích technologií narůstá a proměňují výuku. Na běžné bázi se setkáváme primárně se vzdělávacími nástroji a aplikacemi, využívá se ale i virtuální realita. Učitelům umožňují výuku více personalizovat a věnovat více individuálního času těm, kteří jej potřebují (Daley, 2022).
Vzdělávací technologie nepochybně přináší více benefitů než jen inkluzi, personalizaci a více prostoru pro individuální potřeby jedinců. Tyto výhody jsou předmětem řešení mnohých výzkumů, jak poukazuje i Alhumaid. Autorka dále upozorňuje, že naopak dopadům, které mohou vzdělávací technologie mít, se mnoho výzkumníků nevěnuje.
Co se tedy skrývá na temné straně EdTechu?
Alhumaid ve svém výzkumu Four Ways Technology Has Negatively Changed Education popisuje čtyři oblasti, ve kterých došlo k negativním změnám. Jedná se o tyto oblasti či dopady:
- Zhoršení kompetencí žáků v oblasti čtení, psaní a počítání
S nárůstem využívání technologií při výuce také narůstá počet studentů, kteří si zapisují do počítačů a ubývá těch, kteří zůstávají věrní ručnímu poznámkování. To zapříčiňuje, že u studentů dochází ke zhoršení rukopisu a poznámky jsou zpracovány více povrchně. To souvisí i s nárůstem psaní zpráv skrze instant messaging platformy, kdy studenti dbají spíše na rychlost než na formulaci a gramatiku.
Povrchnost není jen v samotném psaní ale také ve čtení. Z textu v digitální podobě si toho studenti zapamatují méně než v jeho tištěné formě. Klesá i porozumění textu.
Ostatně i rozšíření kalkulaček do matematik vedlo ke zhoršení konceptuálního myšlení a schopnosti řešit problémy.
- Odlidšťující vliv technologií
Využívání technologií do jisté míry vede k dehumanizaci. V případě online výuky, kdy učitelé přednáší na dálku, komunikují studenti spíše s počítači než s lidmi. Kemp a kol. tuto skutečnost popisují dokonce následovně
“teaching has been ripped from the realm of human endeavours and morphed into a technological leviathan that is slowly usurping the soul of the profession.”
(Kemp a kol., 2015, str. 4)
K tomuto odlidštění však dochází i v klasické fyzické výuce. Vlivem využívání technologií se snižuje samotný kontakt učitele se studenty, což může vést k narušení sociálních vztahů a ke zhoršení vzájemné komunikace.
- Vliv technologií na izolovanost studentů
Ačkoliv jeden z benefitů technologií je jejich možnost propojovat, mají schopnost i odpojovat, izolovat. K osobní výuce neodmyslitelně patří kolektivismus a spolupráce, zatímco při využívání vzdělávacích technologií se setkáváme spíše s individualizací až izolací. Pocit izolace pak může vést k pocitu osamělosti. Setkáváme se i s případy, kdy se studenti necítí bezpečně, pokud nemají tu svou technologii, např. mobil, na dosah. Závislost na technologiích mění sociální interakce, a to jak ve vztahu učitel-student, tak i ve vztazích napříč studenty.
- Vliv technologií na rozdíly napříč vrstvami společnosti
Digitální propast v kontextu používání vzdělávacích technologií chápeme jednak napříč vyspělými a rozvojovými zeměmi, jednak v rámci jedné země.
V prvním případě je markantní rozdíl, mezi schopnostmi pracovat s technologiemi, u studenta z vyspělé země a u studenta z rozvojové země, který pravděpodobně doma nemá počítač, tablet ani mobil. Nejspíš ale není jediný a je to tak u většiny jeho spolužáků. Nemají tedy stejné zázemí a podmínky, pro uspění na globálním trhu, narozdíl od studentů z vyspělých zemí.
Ve druhém případě pak digitální propast spočívá v tom, že jsou velké rozdíly mezi studenty, kteří pochází z různých sociálních podmínek. Sociálně slabší studenti mají přístup k technologiím ve škole, ale doma mají např. jeden počítač, o který se dělí celá rodina. To pak může ovlivňovat jejich studijní výsledky, jelikož mají méně možností se vzdělávat za pomoci technologií mimo školní prostředí.
Aha, takže se máme vrátit k hliněným destičkám?
Technologie se neustále mění, vyvíjí, zastarávají. V dnešní době je nepředstavitelné se učit bez digitálních technologií. Je však nutné, aby byla přijata opatření, která by zajistila, že nebudou vzdělávací technologie nadužívány.
Jak upozorňuje Ahn,
„přílišná závislost na multimediálním obsahu a smyslových podnětech často poškozuje rozsah, posloupnost a vyváženost školního kurikula a takové otupení školní výuky negativně ovlivňuje rozvoj základních dovedností žáků, jako je čtenářská a matematická gramotnost.“
(Ahn, 2022, s. 12)
Pedagogové by měli být při využívání EdTechu více obezřetní a měli by se vždy zamyslet, nad potenciálními riziky a vyvažovat používání digitálních technologií aktivitami bez obrazovky (Ahn, 2022).
Použité zdroje
Alhumaid, K. (2019). Four Ways Technology Has Negatively Changed Education. Journal of Educational and Social Research, 9(4), 10–20. https://doi.org/10.2478/jesr-2019-0049
Ahn, J. (2022). Exploring the Negative and Gap-Widening Effects of EdTech on Young Children’s Learning Achievement: Evidence from a Longitudinal Dataset of Children in American K–3 Classrooms. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(9), 5430. https://doi.org/10.3390/ijerph19095430
Daley, S. (2022). Education Technology: What Is Edtech? A Guide. | Built In. Získáno 2. dubna 2023, z https://builtin.com/edtech
CFI Team (2022). EdTech. Corporate Finance Institute. Získáno 2. dubna 2023, z https://corporatefinanceinstitute.com/resources/valuation/edtech/
Kemp, A., Preston, J., Page, C., Harper, R., Dillard, B., Flynn, J., & Yamaguchi, M. (2015). Technology and teaching: A conversation among faculty regarding the pros and cons of technology. Qualitative Report, 19(3), 1–23.
