Mapování mysli aneb jak nám tvorba myšlenkových map pomáhá s rozvojem kreativity a paměti

Kristýna Světnicová
Feb 2 · 8 min read

Myšlenkové procesy v našem mozku

Z úvodního obrázku jste si mohli všimnout jisté podobnosti této ukázkové mapy s vnitřní strukturou našeho mozku, poněvadž náš mozek skutečně funguje jako jedna velká myšlenková mapa, jejíž větve znázorňují neurony, kterými protékají pomocí synapsemi různorodé asociace. Nyní si to blíže přiblížíme.

Jak praví jeden citát

„Lidský mozek je kouzelný tkací stav, ve kterém miliony člunků tkají složitý, vždy smysluplný vzor, který se rychle proměňuje v harmonii menších vzorců. Je to jako kdyby se Mléčná dráha přidala k nějakému vesmírnému tanci.“

Sir Charles Sherrington

My samy nemáme ani tušení, jaký úžasný potenciál má náš mozek, jakým způsobem dokáže zpracovávat informace bez toho, aniž bychom se museli biflovat informace nazpaměť díky naší vrozené kreativitě, kterou dávno před námi využívali géniové jako Albert Einstein nebo Charles Darwin, kteří už pracovali se svými poznámkami formou myšlenkové mapy.

Tvorba mentálních map

Zárodek pro myšlenkové mapy začíná zde, jak je vidět na obrázku vlevo u ukázky neuronu, který je součástí mozkové buňky zpracovávající informace. V Našem mozku je takových buněk několik miliard, které mezi sebou navzájem komunikují pomocí elektrických impulsů, kterými prochází chemické látky pro přenos informace z jednoho neuronu k dalšímu. Jak vůbec probíhá takový přenos? Na tuto otázku si zodpovíme následujícím stručným popisem neuronu. Jak víme z hodin biologie, tak se každý neuron skládá z jádra nazvaným jako dendrit s dendritickými váčky a z hlavní větve axon se synaptickými výběžky, se kterými se spojí s ostatními neurony, kde probíhá přenos informace. Takovým způsobem jak se mezi sebou přenáší informace, se vytváří biochemické elektromagnetické paměťové stopy, které tvoří veškeré naše vzpomínky a myšlenky. Jak se říká opakování je matka moudrosti, tak u mentálních procesů v našem mozku to platí dvojnásob, protože každá produkce nové myšlenky v mozku přináší jistý elektromagnetický odpor a čím častěji opakujeme jednotlivé vzorce myšlenek, tím ten odpor bude čím dál menší.

Potenciál naší mysli

My si ani neuvědomujeme, jakou cenu má náš mozek a jakým způsobem dokáže propojovat mezi sebou informace. Neurony mezi sebou dokážou navázat nespočet spojení a můžeme o našem mozku říct, že je neomezený, jen my ho samy limitujeme a nevyužíváme plně jeho potenciál, ačkoli máme na to vrozené schopnosti, jen se vymlouváme. Jen géniové jako Albert Enstein či Charles Darwin, o kterých jsem se již zmínila, dokázali naplno využívat svůj mozek tím, že používali obě hemisféry. Jen my jako většina lidí upřednostňuje pouze levou či pravou hemisféru.

Obecně řečeno se mozek skládá z pravé a levé hemisféry. Pravou hemisféru většinou využívají umělci, poněvadž obsahuje smysl pro rytmus, barvy, a tvary. Obecně se jedná o představivost. Řadíme sem i myšlenkové mapy. Naproti tomu levá hemisféra je spíše analytická, kterou využívají spíše vědci. Obsahuje čísla, verbální vyjádření a seznamy. Obecně se jedná o lineární myšlení. Máme v povědomí, že využíváme pouze jednu hemisféru a s tím souvisí i naše jednání, kterému tomu přizpůsobujeme. I já sama jsem většinou využívala také jen jednu a to pravou hemisféru, protože mám jistý cit pro výtvarné a hudební umění a při činnostech jako hraní na hudební nástroj nebo při malování do nich vkládám své srdce. Díky tomu dávám do pozadí svou levou hemisféru, u které jsem si už na střední škole uvědomila, že je to špatně. Zjistila jsem to při přípravě na státní maturitu z matematiky, kdy jsem se hluboce uchýlila k levé hemisféře a úspěšně se mi to osvědčilo tím, že jsem maturitu zvládla, ačkoliv nejsem matematicky založený člověk. Tento svůj příklad považuji za ukázkový případ, že jsme schopní využívat obě hemisféry. Podstatným důvodem proč je nepoužíváme, je strach a víc nejistota, že na to zkrátka nemáme a tím velmi omezujeme náš potenciál.

Tvorba myšlenkových map

Nyní z našich mentálních procesů přejdeme na myšlenkové mapy, jejich vznik a z jakých částí jsou složeny. Na úvod opět začneme jedním výrokem od zakladatele myšlenkových map.

„Stejně jako svaly, i mozek potřebuje trénink k tomu, aby nabyl sílu. Myšlenková mapa je dokonalým cvičením pro vaši hlavu, které vylepší schopnost myslet, tvořit a pamatovat si. Stejně jako u každého jiného tréninku platí, že čím více času jím strávíte, tím víc se zlepšíte.“

Tony Buzan

To bylo něco pro motivaci k tomuto čtení. Hned na začátek položím úvodní otázku, proč jsou myšlenkové mapy tak efektivní na paměť? Může za to náš mozek, který umožňuje přírodními procesy organizovat a strukturalizovat podobně jako myšlenková mapa pomocí větvení. Přesněji se jedná o speciální typ myšlení, které se nazývá paprskovité. Takové paprskovité myšlení přímo symbolizuje podobu myšlenkové mapy, které podporuje vizuální vnímání. Jak nám již napovídá název, tak se bude jednat o tvar slunce s jednotlivými vycházejícími paprsky. Základ tvoří středobod, z něhož vychází několik linek, které jsou se středobodem spojené svým tématem.

Jako příklad paprskovitého myšlení je zde na obrázku vlevo ilustrace připomínající již zmíněný tvar slunce, který znázorňuje charakteristiku myšlenkové mapy v podobě myšlenkové mapy. Ta nám popisuje středobod jako téma, z něhož vychází jednotlivé větve hierarchicky uspořádané.

Hlavní větve tvoří kategorie neboli klíčová slova k tématu a na uvedeném obrázku znázorňují strukturu, papír, použití, linky a styl. Z kategorií pak vychází jednotlivá související slova. Takovým stylem myšlení si dokážeme po sléze snáze zapamatovat jakoukoliv informaci, poněvadž náš mozek je orientovaný na takové vizuální vnímání. K tomuto stylu se výrazně podobá tzv. sketchnoting, který se taktéž zaměřuje na vizuální vnímání díky svým barvitým kresbám při psaní poznámek. My totiž při tvorbě myšlenkových map nemusíme jen psát slovy jednotlivé asociace k tématu, ale i kreslit a to platí pro všechny i pro ty, kdo si myslí, že neumí kreslit. A právě obrázky si člověk nejvíce vštěpí do paměti. Téměř většina z nás si říká, že nedokáže nic kloudného nakreslit, že by to spíš připomínalo nějakou dětskou malůvku. Není to pravda. Opět zde platí tvrzení, že si to jen sami vsugerováváme, ale přitom se každý z nás může naučit kreslit na úrovni dobré umělecké školy.

Jako ukázku myšlenkové mapy je zde má tvorba obrázkové myšlenkové mapy, jejíž téma je domov, jak si já představuji svůj ideální domov. Některé obrázky jsou více abstraktní, jiné zase detailnější. To záleží na náročnosti provedení z hlediska času apod. Na této myšlenkové mapě je pak vidět, že můžeme používat jakékoli symboly, různé označení pro různé věci a využíváme přitom, ačkoli si to mnohdy ani neuvědomíme naší vrozenou představivost a čím více takhle trénujeme naší vizuální vnímavost, tím se zlepšuje i naše celková kreativita.

Kreativní myšlení

„Kreativně myslet znamená zkrátka uvědomit si, že není žádnou ctností dělat věci přesně tak, jak se dělají vždycky.“

Rudolf Flesch

Tato podkapitola zahrnuje část, které je pro celé téma klíčové při tvorbě myšlenkových map, jehož základem je tvůrčí myšlení. Nutným předpokladem pro takové myšlení je flexibilita, od které se odvíjí jednotlivé faktory.

Prvním faktorem je schopnost vytvářet stále nové asociace, kombinovat různé prvky, spojovat již existující nápady a přehodnocovat či transformovat staré myšlenky. Se spojováním nápadů do větví myšlenkové mapy se pojí prvek zvaný gestalt, což je naše přirozená tendence, která nám umožňuje zcela nevědomě a intuitivně doplňovat další asociace.

Hlavním posláním myšlenkových map je hlavně kreativita sama o sobě a všechny zmíněné tvůrčí schopnosti myšlenkové mapy zahrnují. Když tvoříme jakoukoli myšlenkovou mapu, tak zapojujeme kreativitu při hledání nových nápadů slovními asociacemi či kresbami. Nejsme svázány žádnými předsudky ani pravidly, jen dáváme volný průběh našim myšlenkovým tokům. Z vlastní zkušenosti vím, že tvorba myšlenkových map napomáhá k očištění mysli a pomáhá nám vytvářet nové koncepty a taktéž pomáhá k většímu porozumění jakékoli studijní látky, protože nám tím přináší jistý nadhled do dané problematiky.

Využití myšlenkových map

Myšlenkové mapy se dají využít při jakékoli činnosti, ať se jedná o plánování svých denních či životních cílů nebo při řešení nějakého problému. My se zvláště zaměříme na její využití ke studiu, aby se naše studium stalo tím efektivnější a dosahovali jsme lepších výsledků.

Většinou upřednostňujeme tradiční lineární typ psaní poznámek, při kterém spotřebujeme několik listů papíru a pak když se z toho máme učit, tak nám sklouzávají z očí jednotlivá slova a my marně doufáme, kdy bude konec. To je ten nejhorší možný způsob, u kterého si těžko něco snáz zapamatujeme. Jak jsme si již dříve vysvětlili, tak lidský mozek potřebuje nějaké vizuální zpestření, abychom si dané informace mohli představit. Například když budeme mít dostupné informace nahuštěné více pohromadě a ne po několika stránkách, tak tím získáme větší nadhled do problematiky a najednou nám to se vším bude souviset a dávat větší smysl. Myšlenkovými mapami budeme mít najednou daleko strukturovanější zápisky a lépe se v tom budeme orientovat. Myšlenkové mapy jsou doposud největší motivací, abychom si informace, které jsme získaly během přednášky, mohly propojit s našimi vlastními nápady.

Digitální myšlenkové mapy

Proč je dobré tvořit myšlenkové mapy na počítači či jiných elektronických zařízení?

Odpověď na tuto otázku zní, že žijeme v době, kdy se téměř už veškeré lidské činnosti provádějí digitálně a proč? Je to z důvodu toho, že nám to přináší nové a efektivnější možnosti. Jedna z důležitých stanovisek proč je tvorba digitálních map užitečná, je otázka rychlosti, která exponenciálně roste spolu s efektivitou celkové práce a nás tato digitální doba právě nutí pracovat mnohem rychleji.

Nové možnosti, které přináší tyto myšlenkové mapy a výrazně napomáhají k vyšší efektivitě, je především plná automatizace k veškerým úpravám, způsoby editování s možností post úprav, sledování jednoho projektu od začátku až do konce, odkazování na další zdroje a především velké možnosti sdílení s různými formáty pro snazší dostupnost. A co se týká mé zkušenosti s tvorbou digitálních map, tak se s ní zatím postupně seznamuji. Svou první digitální mapu jsem vytvořila teprve ve třetím semestru v předmětu Blok expertů při tvorbě digitálních artefaktů, kde jsem používala aplikaci MindMeister. Tato aplikace zrovna nebyla úplně ideální, poněvadž obsahovala plno funkcí, které byly placené, ale jak zní jedno moudré pravidlo, tak chybami se člověk učí a nyní bych si už zvolila jinou platformu např. aplikace Ayoa nebo Coggle, které jsou dostupné i na zařízeních se systémem Android nebo na počítači. Osobně doporučuji je používat buď na notebooku, nebo nejlépe na tabletu s digitální tužkou. Pokud někomu z vás není sympatická angličtina, tak existuje ještě česká aplikace také dostupná na zařízeních se systémem Android, která se jmenuje miMind, ale trvá delší dobu než se v ní člověk zorientuje.

Tvorba myšlenkových map, ať se jedná o tradiční či digitální formu, mě zaujala natolik, že je budu využívat daleko častěji při psaní poznámek a využívat je jak ke studiu, tak k osobním účelům a k tomuhle kroku mi byla velmi nápomocná publikace Myšlenkové mapy od Tonyho Buzana, která mi byla pro napsání této eseje velkou inspirací.

Použitá literatura a zdroje

BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: Probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 2.vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978–80–265–0030–8.

The thinking business: How to mind map [online]. [cit. 2020–02–02]. Dostupné z: https://www.thethinkingbusiness.com/mind-mapping/mind-map-gallery

EPFL: Blue Brain and the Allen Institute created virtual neurons [online]. [cit. 2020–02–02]. Dostupné z: https://actu.epfl.ch/news/blue-brain-and-the-allen-institute-created-virtual/

STACY, Brenda. Pinterest: Goals [online]. [cit. 2020–02–02]. Dostupné z: https://www.pinterest.ca/brendastacy/goals/

Lifehack: How to Mind Map: Visualize Your Cluttered Thoughts in 3 Simple Steps [online]. [cit. 2020–02–02]. Dostupné z: https://www.lifehack.org/articles/work/how-to-mind-map-in-three-small-steps.html

EDTECH KISK

Kristýna Světnicová

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade