Mediální gramotnost a výchova — důvěryhodnost informací z médií

Radek Kašpar
Dec 1, 2017 · 7 min read
Word Cloud znázorňující důležité pojmy.

Žijeme v době, ve které jsou informace hlavní komoditou a nástrojem moci. Informace, ať už zpravodajského či jiného charakteru, jsou zprostředkovávány různými médii — převážně elektronickými, které výrazně zrychlují a usnadňují informační toky. Nastává ovšem problém nadbytečnosti informací, s čímž souvisí i kolísavá míra jejich věrohodnosti, navíc ne každý je natolik informačně a mediálně vzdělaný, aby si předložené poznatky ověřil z dalších zdrojů. Proto je společně s technologickým vývojem a narůstajícím množstvím sdělení velice důležité brát ohled na mediální gramotnost populace a snažit se o implementaci mediální výchovy do moderního školství.

Koncept mediální gramotnosti je v době dezinformace a zároveň informačního boomu jedním ze základních stavebních kamenů informační gramotnosti jako celku. Schopnost pracovat s informacemi přicházejícími z médií se dnes stává výhodnou dovedností, která pomáhá kriticky nahlížet i na jiné aspekty lidské komunikace. Mediálně gramotný jedinec by si měl uvědomovat, proč a jak média používá, co mu přinášejí, jaká je jejich struktura a role ve společnosti. Měl by také rozpoznat podstatné a pravdivé informace a sám jasně formulovat a tvořit své myšlenky.

Ilustrace č. 1

Směrnice č. 2010/13/EU o Audiovizuálních medi­álních službách uvádí, že mediální gramotnost „… se týká dovedností, znalostí a porozumění, které spotřebitelům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Mediálně gramotní lidé by měli být schopni provádět informovanou volbu, chápat povahu obsahu a služeb a být schopni využívat celé šíře příležitostí, které nabízejí nové komunikační technologie. Měli by být schopni lépe chránit sebe a své rodiny před škodlivým nebo urážlivým obsahem. Proto je třeba rozvoj mediální gramotnosti ve všech oblastech společnosti podporovat a pečlivě sledovat její pokrok.“ [1] Z pozice informačních pracovníků a knihovníků je tedy naším cílem pomáhat občanům s orientací v médiích a informačních technologiích a snažit se o osvětu pomocí mediální výchovy.

V českém prostředí už se v posledních letech míra mediální gramotnosti částečně zvyšuje a povědomí dětí a mládeže o bezpečnosti na internetu, důvěryhodnosti mediálních sdělení nebo interpretaci získaných poznatků a správném používání informačních a komunikačních technologií je též na vzestupu. Avšak neustále je potřeba doplňovat toto vzdělání u starších ročníků a seniorů, kteří se mohou cítit vyčleněni právě kvůli těmto chybějícím dovednostem, čímž se prohlubuje digitální propast.

Graf č. 1 znázorňující média, ze kterých lidé v Česku získávají zpravodajské informace. [2]

Jak je již zmíněno výše, součástí mediální gramotnosti je i vyhodnocování legitimity a relevance informací. Na počátku ale stojí prvotní zájem o informace a jejich vyhledávání. Nejlépe tento fakt můžeme ukázat na informacích ze zpravodajství, ať už o dění doma či ve světě. Z grafu č. 1 můžeme vyčíst důležitý poznatek — mládež ve věku 15–17 let o zpravodajství nejeví zájem. Možnost „Zpravodajství nesleduji“ uvedlo 55 % dotázaných.

Další zajímavý a předem odhadnutelný trend lze pozorovat u části populace ve věku 60–70 let. Ti sice projevují zájem o informace znatelně více než mladá generace, ale k jejich získání využívají především televizi a noviny. Na internetu vyhledává zprávy pouze 11 % dotázaných z této věkové skupiny.

Jak tedy pomoci seniorům začít využívat informační a komunikační technologie a u mladistvých vzbudit zájem o zpravodajství a naučit je třídit zpravodajství na důvěryhodné a pochybné? V obou případech se o toto snaží na principech mediální gramotnosti založená mediální výchova.

Předmětem mediální výchovy je předat jedinci základní povědomí o mediální gramotnosti, aby byl poté sám schopen provádět tyto úkony:

  • získat a uplatnit základní poznatky o fungování a roli médií ve společnosti
  • poučeně a aktivně se zapojit do mediální komunikace
  • orientovat se v nabídce mediálních produktů
  • získat kritický odstup od médií
  • využívat potenciál médií jako zdroje informací, vzdělávání i naplnění volného času [3]

Zde je důležité zdůraznit, že koncepce mediální výchovy není pouze teoretická, ale i z velké části praktická — jedinec by neměl být pouze poučen o pravidlech mediální gramotnosti, ale především by měl umět je využívat v každodenním životě ve svůj prospěch.

Třetí bod se týká již zmíněné kategorie seniorů. V dnešní době plné klamavé reklamy a irelevantního zpravodajství je třeba jim podat pomocnou ruku a představit jim způsoby, jak rozlišovat informace a orientovat se v nových médiích.

Poslední bod se naopak obrací k mladistvým. Z předchozího grafu víme, že média primárně využívají k jiným činnostem než získávání informací ze zpravodajství, ale i tento aspekt lidské společnosti je důležitý ve výchově mládeže a neměl by být opomíjen. Proto je zapotřebí ukázat této věkové kategorii, jak využívat média efektivně a účelně.

Ilustrace č. 2

Školský systém v Česku se už od devadesátých let snaží o implementaci mediální a komunikační výchovy do výukových osnov. Mediální výchova má v našem prostředí určitou strukturu, která je ale velmi individuální a každý vzdělávací institut si ji dodatečně upravuje dle svého uvážení. Uveďme si tedy základní strukturu mediální výchovy v podobě průřezového tématu vytvořeného a redigovaného odborníky ze společnosti SCIO, která dává studentům ucelený pohled na mediální společnost a snaží se o vzdělání nejen v rovině teorie, ale nabízí i možnost praktického využití získaných vědomostí.

Průřezové téma se dělí na těchto 7 okruhů: [4]

1. Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení — podněcuje ke čtení textů a k jejich porozumění a vzájemnému porovnávání, zabývá se relevancí informací (problematika gatekeepingu) a polopravdami a lží v médiích.

2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality — ukazuje, jak novináři pracují s realitou, techniky bulváru, poplašné zprávy a product placement v médiích a v praktické části učí studenty tvořit vlastní periodikum

3. Stavba mediálních sdělení — poučuje studenty o existujících novinářských žánrech, zpracování článku a míře jeho důležitosti, zmiňuje se o grafických úpravách článků a celého periodika (celkový layout, grafika, zpracování fotografií), praktickou částí je interaktivní ztvárnění tiskové konference

4. Vnímání autora mediálních sdělení — zabývá se kritickým čtením zpráv, rozlišováním komerční informace od jednoduchého sdělení a poukazuje na běžné mediální stereotypy

5. Fungování a vliv médií ve společnosti — zaměřuje se především na reklamní postupy a seznamuje studenty s historií médií

6. Tvorba mediálních sdělení — uvádí informace o elektronických médiích, reklamních kampaních a studenti sami si osvojí základy psaní recenzí

7. Práce v realizačním týmu — studenti jsou vedeni ke tvorbě vlastního časopisu a filmu

Zde ale hovoříme o výuce mediální gramotnosti u mladistvých. Již několikrát zmiňovaní senioři, v Čechách především, také nejsou dostatečně mediálně ani počítačově gramotní, což má v dnešní době velké sekundární dopady na jejich život a mohou se cítit vyčleněni z dnešní technologicky založené společnosti. Proto i češti senioři projevují zájem o mediální výchovu, jelikož se potřebují integrovat — chtějí porozumět základům Internetu a získat přehled o nových médiích, která k nim přicházejí ze všech stran a představují pro ně určitou překážku. V roce 2012 v Pardubickém kraji vzniklo pásmo kurzů s názvem „Mediální gramotnost aneb jak sledovat sdělovací prostředky reálnýma očima a zachovat si zdravý rozum.“

„V sérii přednášek doplněných filmy se senioři učili chápat rozdíl mezi realitou a jejím mediálním obrazem, nahlédli do světa reklamy, práce žurnalistů, zabývali se tématy jako je manipulace v komunikaci nebo vliv médií na lidskou kulturu. Seznámili se s výhodami i úskalími prostředí internetu i se zahraničními trendy v této oblasti. Vytvořili si svůj mediální profil podle typu médií, která každodenně využívají.“ [5]

Tato iniciativa se u seniorů setkala s pozitivními ohlasy a zároveň otevřela možnost pro informační pracovníky a knihovníky pořádat více těchto kurzů a přednášek zaměřených na starší občany.

Mediální gramotnost je stále velkým tématem nejen v Česku, ale i po celém světě. V době vlády informačních technologií nacházíme pravdivé, důležité a ověřitelné informace velmi stěží, přestože tyto technologie byly původně vytvářeny pro zlepšení komunikace a přenosu informací. Jsme zahlceni spoustou nepotřebného materiálu a musíme se snažit orientovat v této záplavě. V tom nám je nápomocna mediální výchova, která je dnes již součástí našeho vzdělávacího systému a v poslední době je brán ohled i na starší občany, pro které vznikají nové výukové programy. Dlouhodobě ale nelze nic predikovat. Nevíme, jaké technologie se objeví za několik let. Nevíme, zda kurzy mediální výchovy budou dostatečně efektivní. Nevíme, jak moc vzroste počet lidstvem vyprodukovaných dat a informací. V tuto chvíli je hlavní se zaměřit na současný problém, např. usilovat o sjednocení kurikula předmětu mediální výchovy na školách a vytvářet nové výukové programy pro seniory a snažit se tak zamezit zvětšování digitální propasti.

Na úplný závěr můžeme uvést TED Talk vedený formou rozhovoru s britskou novinářkou a televizní moderátorkou Christiane Amanpour, která komentuje moderní zpravodajství a fake news v dnešním světě. Předkládá také svůj názor na aféru týkající se Donaldu Trumpa, který se vyjádřil nevhodným způsobem na účet novinářů a žurnalistů.

Video č. 1: Christiane Amanpour — How to seek truth in the era of fake news

Reference

Úvodní obrázek:
Media literacy: Word cloud. In: LibGuides at Furman University [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/libapps/accounts/57994/images/like.png

Ilustrace č. 1:
Media Literacy: Illustration. In: ELA: Grade 8 [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: https://eladolinski.weebly.com/uploads/4/5/6/1/4561490/8662143.jpg?389

Ilustrace č. 2:
Ilustrační obrázek. In: Nová učebnice mediální výchovy upozorňuje na rizika internetu — Mediamania.cz [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: https://mediamania.tyden.cz/obrazek/201303/51496886695ca/crop-372967-internet_600x288.jpg

Video č. 1:
AMANPOUR, Christiane. How to seek truth in the era of fake news: TED Talk. In: TED.com [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/christiane_amanpour_how_to_seek_truth_in_the_era_of_fake_news/transcript#t-768638

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/ЕU ze dne 10. března 2012 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (kodifikované znění). In: Úřední věstník, [online] L 95, 15. 4. 2010, s. 6. [cit. 30.11.2017] Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:095:0001:0024:CS:PDF

[2] CEBE, Jan et al. Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let [online]. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, 2011 [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf

[3] PASTOROVÁ, Markéta. Mediální výchova — ukázka zpracování. Metodický portál RVP [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/2108/medialni-vychova---ukazka-zpracovani.html/

[4] Mediální výchova. PRUT — Průřezová témata [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: http://www.prurezovatemata.cz/Metodikav%C3%BDukypr%C5%AF%C5%99ezov%C3%BDcht%C3%A9mat/Medi%C3%A1ln%C3%ADv%C3%BDchova.aspx

[5] KROUŽELOVÁ, Dana. Zájem o mediální výchovu projevují i čeští senioři. Mediasetbox.cz [online]. [cit. 2017–12–01]. Dostupné z: http://www.mediasetbox.cz/data/_text/000003/seniori-a-media.pdf

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Radek Kašpar

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University