Mediální gramotnost v Česku a ve Finsku
Mediální gramotnost, informační gramotnost a digitální gramotnost jsou tři nejvíce převládající koncepty, které se zaměřují na kritický přístup k mediálním zprávám. S příchodem digitálních technologií získává povědomí o médiích čím dál větší význam (Koltay, 2011). Důležitost mediální gramotnosti jako jedné z klíčových kompetencí pro 21. století si uvědomuje i české ministerstvo školství, které ji zařadilo do RVP (MŠMT).
V lednu 2021 vznikla také srovnávací studie Parlamentního institutu, která se zabývala mediální výchovou v EU (PS ČR, 2021). V tomto textu bych ráda porovnala mediální výchovu v ČR a ve Finsku, které se řadí na vrchol evropského indexu mediální gramotnosti (OSF).
Ve Finsku neexistuje samostatný předmět mediální výchovy, toto téma se však prolíná více předměty jako průřezové. Co je oproti Česku velkým rozdílem, ve Finsku si můžete vybrat na střední škole mediální výchovu jako vaši maturitní specializaci (studie). Mediální výchova je navíc i součástí vzdělávání pedagogů na všech pedagogických fakultách (21). Jednou z nevladních organizací, která se ve Finsku mediální gramotnosti věnuje, je factcheckingový projekt Factabaari.
Ta prostřednictvím metody ověřování faktů vzdělává v kritickém myšlení nejen žáky, ale i učitele (Fakescape, 2020). Finsko tak reaguje na velké množství dezinformací především z Ruska. „První obrannou linií je učitel ve školce,“ říká v reportáži CNN Jussi Toivanen, hlavní komunikační specialista pro kancelář předsedy vlády.
Klíčová dovednost
Ani Česko ale nezaostává, přestože skončilo v indexu OSF na 21. místě. Velkou snahu vyvíjejí zejména nevládní organizace, které se snaží na poli mediální výchovy působit. Mezi nimi lze zmínit třeba Jeden svět na školách, Fakescape, Zvol si info nebo iniciativu Michala Kaderky Svět médií.
Strategický dokument MŠMT Strategie 2030+ označuje schopnost orientace v mediálním prostoru za jednu z klíčových dovedností absolventů základních škol.
Důležité ale bude, jak tyto dovednosti v závěru dokáží předat samotní učitelé na školách.
Zdroje:
Koltay, T. (2011). The media and the literacies: Media literacy, information literacy, digital literacy. Media, Culture & Society, 33(2), 211–221.
Fínsko ako inšpirácia pre české a slovenské školstvo, ale aj ako vzor k boji s dezinformáciami | Fakescape!. Fakescape! [online]. Copyright © Fakescape 2020 [cit. 01.05.2021]. Dostupné z: https://www.fakescape.cz/blog/finsko-boj-s-dezinformacemi
Rámcové vzdělávací programy, Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání). Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání) [online]. Copyright © [cit. 01.05.2021]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp
OSIS.BG | Open Society Institute — Sofia [online]. Copyright © [cit. 01.05.2021]. Dostupné z: https://osis.bg/wp-content/uploads/2019/11/MediaLiteracyIndex2019_-ENG.pdf
Finland is winning the war on fake news. Other nations want the blueprint. CNN International — Breaking News, US News, World News and Video [online]. Copyright © [cit. 01.05.2021]. Dostupné z: https://edition.cnn.com/interactive/2019/05/europe/finland-fake-news-intl/
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, MŠMT ČR. MŠMT ČR [online]. Copyright ©2013 [cit. 01.05.2021]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
Parlamentní institut PSP ČR (2021). Mediální výchova ve vybraných zemích EU. Srovnávací studie č. 5.401.
