Mentální modely — jak chápeme svět
Mentální modely popisují jak věci fungují a ve větším měřítku potom udávají, jak chápeme svět. Jejich pomocí si vysvětlujeme jak přemýšlíme, které informace k sobě spojujeme a jak. Komplexní problémy zjednodušujeme na jednoduché principy, které jsme schopní běžně používat a jednoduše chápat.
Příkladem mentálního modelu je třeba Paretův princip, který říká že 20 % podnětů může za 80 % výsledku. Tento ital si všiml, že 80 % půdy je vlastněno 20 % obyvatel a následně zjistil, že podobný poměr je častý. Dalším běžně chápaným mentálním modelem je gravitace, ta nám zase vysvětluje proč jablko spadne ze stromu na zem. Případně to může být třeba model akce/reakce, který říká že každá akce vyvolá stejně silnou reakci. A sice je to model původně popsaný ve fyzice, nachází své paralely i v lidském chování. Jak už tušíte, nejedná se jen o jeden model, a běžně jich používáme 80 až 90.
Mentální modely nejsou ani zdaleko perfektní, protože fungují pouze ve specifických případech. Přesto jsou vysoce užitečné, umožňují nám spojovat si vědomosti a vytvářet mosty v myšlenkách, které by jsme bez nich nebyli schopní pochopit. Díky jejich použití jsme schopní se rozhodovat rychlej a efektivněj.
“Scientists generally agree that no theory is 100 percent correct. Thus, the real test of knowledge is not truth, but utility.”
Yuval Noah Harari, Historian
Při učení se mentálních modelů je důležité nastavit si jasné cíle a očekávání. V různých doménách fungují jiné mentální modely a přestože právě spojením několika modelů může dojít k záblesku kreativity a vytvoření nového chápání, obecně je důležité uvědomit si zda je cílem mít obecné pochopení světa, nebo konkrétní domény.
Bohužel není jeden model, který funguje všude a tak ho nemůžu doporučit ani pro učení se nových dovedností. Kvalita našeho myšlení však roste s počtem mentálních modelů, které ovládáme a používáme. Proto přidávám seznam 113 běžných mentálních modelů, které si můžete připomenout.
