Mezigenerační učení a jejich potenciál v prostředí knihoven
Mezigenerační učení je oblast neformálního či informálního vzdělávání, jenž se zaměřuje na vzájemné předávání informací mezi lidmi různého věku. V akademickém prostředí se tomuto trendu věnují tzv. mezigenerační studia.
V rámci mezigeneračního učení dochází k rozvoji a prohloubení znalostí, které přináší formální vzdělávání, ale zároveň i prohlubování sociálních dovedností či utváření názorů na základě sdílení rozličných zkušeností mezi jednotlivými generacemi.
Mezigenerační učení lze zařadit nejen do celoživotního učení, tj. že se učení odehrává ve všech životních fázích, ale také do tzv. všeživotního učení, tzn. že k tomuto vzdělávání dochází ve všech oblastech lidského života.
Do mezigeneračního učení lze v rámci neformálního vzdělávání zařadit např.počítačové kurzy pro seniory vedení žáky základních škol, společné lekce pro rodiče a děti (např. v oblasti výtvarné či estetické výchovy) nebo akce, kdy senioři čtou dětem školního či předškolního věku. V případě informálního vzdělávání se pak jedná o běžné situace z rodinného života — např. poznávací výlety, spolupráce na domácích úkolech nebo “jen” společné trávení společného času s dalšími členy rodiny.
Zájem o mezigenerační učení není zcela globálně rozšířen, profesorka Rabušicová ve svém článku Mezigenerační učení v rámci programů a kurzů neformálního vzdělávání pro děti, rodiče a prarodiče (vydáno v roce 2009), rozděluje svět na dvě oblasti — USA a některé státy západní Evropy (např. Německo, Španělsko, Velká Británie, …), kde se tomuto tématu věnuje značná pozornost i podpora ze strany státu, a oproti tomu např. Česká republika. U nás je mezigenerační učení stále považováno za nový obor, kterému se na akademické půdě nevěnuje přílišná pozornost, i když poněkud lepší situace je v prostředí aplikace v rámci neformálního vzdělávání začíná dostávat značná pozornost.
Domnívám se, že prostředí knihoven v sobě skrývá značný potenciál v aktivitách zaměřených na mezigenerační učení. Knihovna, jako komunitní prostor lokality nabízí přirozené místo, kde se mohou setkávat zástupci jednotlivých generací, např. v rámci projektu Babička a dědeček do školky, který je prezentován na stránkách Celé česko čte dětem. V rámci tohoto projektu chodí senioři do partnerských mateřských škol, v nichž přečtou dětem pohádku a zároveň se následně zapojí i do dalších činností skupiny. Další možnost aplikace mezigeneračního učení v knihovnách lze vidět např. v rozvoji počítačové gramotnosti u seniorů, které kurzem provedou děti či studenti, v nejrůznějších tvořivých dílnách, v nichž senioři mohou seznámit mladé lidi s řemesly, tématické procházky s pamětníky atd.
Použité zdroje:
- Rabušicová, M., Klusáčková, M., & Kamanová, L. (2009). Mezigenerační učení v rámci programů a kurzů neformálního vzdělávání pro děti, rodiče a prarodiče. Studia Paedagogica, 14(2), 131–154. Retrieved from http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/88
- Rabušičová, M., Kamanová, L., & Pevná, K. (2012). Mezigenerační učení: učit se mezi sebou v rodině. Studia Paedagogica, 17(1), 163–182. doi:http://dx.doi.org/10.5817/SP2012-1-10
- Hrdinová, S. (2015). Vztahy mezi generacemi a význam mezigeneračního učení v současné české společnosti. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín. Retrieved from http://hdl.handle.net/10563/37222
