Mezigenerační učení v rodinách
“V perspektivě informační společnosti a nároků, které klade tato společnost na život jedince, je mezigenerační učení jedním ze současných transdisciplinárních aspektů informačních věd.”[1]
Mezigenerační učení je fenoménem, který u nás nebyl do nedávna příliš známý oproti zahraničí.[2] V tomto článku bych se ráda zaměřila na to, co mezigenerační učení je, jak se projevuje a jak může fungovat v rámci rodin. Mezigenerační učení můžeme chápat jako soubor znalostí a aktivit, které mají vytvářet přínos v rámci mezigenerační interakce.[3] Toto učení může kromě rodinného kruhu probíhat v různých vzdělávacích střediscích či dalších institucích — volnočasová centra, knihovny, domovy mládeže apod.
Jak to funguje v rodině?
Tento způsob učení můžeme pozorovat také v rodině — mezigenerační interakci můžeme nalézt v rámci učení mezi dětmi, rodiči a prarodiči. Mezigenerační učení může být přínosné jak pro děti a vnoučata, která od rodičů či prarodičů mohou získat znalosti a zkušenosti prověřené časem a naopak i starší generace se mohou přiučit záležitostem z moderního světa — například ze světa technologií, internetu, sociálních sítí, … Konkrétním typům mezigeneračního učení bude věnována pozornost níže.
Čím je mezigenerační učení v rodině ovlivněno?
Mezigenerační učení v rodině ovlivňuje hned několik faktorů — interakce, komunikace a kvalita vztahů v rodině. Pokud jsou tyto faktory vlivu pozitivní, má mezigenerační učení v rodině dobrou úrodnou půdu. Rodiny, které spolu dobře vychází a umí spolu komunikovat jsou ve větší míře vystavovány vzájemnému učení se a nevyhledávají tak jiné komunity pro vzdělávání se.[4]
Jaké druhy mezigeneračního učení známe?
V publikaci Mezigenerační učení : teorie, výzkum, praxe[5] můžeme nahlédnout do soupisu, který rozděluje mezigenerační učení. Osobně si dokážu představit, že mezigenerační učení v rodině lze zařadit do každé níže uvedené kategorie:
- Genealogické učení jeden od druhého — běžné mezigenerační učení v rodinách
- Genealogické učení společně — rodina se učí společně nové věci
- Genealogické učení jeden o druhém — učení se o druhé generaci
- Pedagogické učení jeden od druhého — mentorování staršího jedince mladším jedincem: např. v používání mobilního telefonu nebo naopak učení mladšího jedince starším jedincem, např. jak se plete pomlázka, háčkuje, …
- Pedagogické učení společně — mezigenerační učení o společném tématu: např. sledování historického dokumentu
- Pedagogické jeden o druhém — předávání biografických a historických zkušeností: např. prarodič vykládá vnoučeti o zážitcích na vojně atp.
- Historicko-sociologické učení jeden od druhého — sdílení generační identity v rámci historického a společenského kontextu: např. prarodič líčí, jaký byl život za komunismu v dané lokalitě atp.
- Historicko-sociologické učení společně — debata o společném tématu z generačních pohledů: např. debata o důležitosti svazku manželského za mladých let prarodičů versus dnešní proměna vztahů ve společnosti na straně druhé
- Historicko-sociologické učení o druhém — procházení dokumentů určité historické fáze dřívější generace: např. společné procházení starých rodinných fotografií
Pozitivní faktory v rámci mezigeneračního učení
Proč je tedy mezigenerační učení v rámci rodin přínosné? Co se týče generace prarodičů a vnoučat, jedná se o vzájemné obohacování a výměnu poznatků. Prarodiče hrají prim při předávání kulturních a jazykových poznatků a také rodinné historie, vnoučata mohou v kontrastu nabídnout znalosti cizích jazyků či ICT dovedností. Trávit tedy čas se svými prarodiči je přínosné i v běžných denních situacích — v rámci procházek, procházení fotografií, společné práci na zahradě apod.[6]
[1] MAZÁČOVÁ, Pavlína a Kateřina HANUŠOVÁ. Perspektivy rozvoje předčtenářské gramotnosti na platformě mezigeneračního učení: případová studie. Knihovna: knihovnická revue [online]. 2017, 28(2), s. 39 [cit. 2021–03–17]. ISSN 1801–3252. Dostupné z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/dokumenty/2017-2/mazacova.pdf
[2] RABUŠICOVÁ, Milada, Markéta KLUSÁČKOVÁ a Lenka KAMANOVÁ. Mezigenerační učení v rámci programů a kurzů neformálního vzdělávání pro děti, rodiče a prarodiče. Studia paedagogica [online]. 2009, 14(2), s. 132 [cit. 2021–03–17]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/115390/1_StudiaPaedagogica_14-2009-2_11.pdf?sequence=1
[3] RABUŠICOVÁ, Milada, Lenka KAMANOVÁ a Kateřina PEVNÁ. Mezigenerační učení: učit se mezi sebou v rodině. Studia paedagogica [online]. 2012, 17(1), s. 167 [cit. 2021–03–17]. Dostupné z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/311/429
[4] JELENC KRAŠOVEC, Sabina a Sonja KUMP. Intergenerational Learning in the Family. Paper presented at: [the Annual Meeting of the Bulgarian Comparative Education Society; 10th, Kyustendil, Bulgaria, Jun 12–15, 2012]
[5] RABUŠICOVÁ, Milada, Karla BRÜCKNEROVÁ, Lenka KAMANOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Kateřina PEVNÁ a Zuzana VAŘEJKOVÁ. Mezigenerační učení: teorie, výzkum, praxe. Brno: Masarykova univerzita, 2016. s. 20. ISBN 9788021084605.
[6] KAMANOVÁ, Lenka. Mezigenerační učení mezi matkou a dcerou. Studia paedagogica [online]. 2010, 15(1), s. 180 [cit. 2021–03–17]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/115351/1_StudiaPaedagogica_15-2010-1_12.pdf?sequence=1
