Michalův podzim 2020 #kiskpodzim

Původně jsem chtěl reflektovat celý rok 2020, ale tím, že už jsem popsal v květnu reflexi části jarního semestru, tak bych se rád soustředil na čas od května do prosince. Tak jako u všech ostatních lidí na planetě do letošního roku i mě silně vstoupil COVID-19, nikoliv snad tím, že bych byl sám nemocný, ale velkým množstvím akcí a aktivit, změněných procesů, zrušených konferencí, neexistujících porad a mnohým dalším.

Možná bych si zde dovolil shrnout některé body, které v souvislosti s COVID-19 zasáhly asi nejzajímavěji:

• Bylo to ekologické — měl jsem naplánováno několik akcí, na které jsem měl letět nebo dále dojíždět a nyní se vše zvládlo online. Sice to asi nebylo ono, ale ekologičnost je jedno z témat, které si budeme muset v příštím roku ještě více reflektovat.
• Bylo to rychlé — tím, že se necestovalo, odpadla docela velká režie spojená s tím, že máte někde seminář nebo přednášku.
• Bylo to sociálně depresivní — mám pocit, že sice ubylo mnoho neproduktivních porad, ale současně mám pocit docela silné ztráty sociálního kapitálu, ale i pocitu patření do některých komunit.
• Největší změny nejsou vidět — myslím, že to je něco, co se špatně popisuje, ale faktem je, že svět nebude nikdy takový, jaký byl v roce 2019. Změny budou hluboké, strukturní a myslím, že zasáhnou mnohem více oblastí, procesů a aktivit, než na první pohled bylo možné předpokládat.

Struktura reflexe je následující: výuka — projekty — konference — publikace — drobnosti.

Výuka a studenti

Pokud jde o výuku, přiznám se, že jsem měl volnější semestr, než na jaký jsem běžně zvyklý, ale byl jsem za to rád, vybírám je některé zajímavé kousky:

• Vzdělávací technologie — pro mne docela překvapivý předmět v tom, že se v něm potkává deset studentů KISKu a tři z CŽV. Zcela jsem změnil koncept přednášek, s Kristýnou Kalmarovou jsme předělali takécvičení (ta dělá ona) a mám pocit, že výstupy i atmosférou je to nejlepší kurz za poslední roky, který udělal velký krok kupředu. I obsah se konečně dostal do podoby, která odpovídá aktuálním trendům dle Educase.
• Od údivu k poznání ­– asi nejsložitější kurzna výuku, protože jde vlastně o interpretační seminář, což není vůbec snadné v online prostředí zajistit, všechno trvá dlouho, dynamika je menší, ale přesto mám pocit, že se studenti na hodiny docela těší, že většina zvládá docela těžké texty (Dewey, Heidegger, Pentrouse, Sokol, …) a i já se na hodiny vždycky těším.
• Transdisciplinární komeniologický seminář — je věcí, která mi udělala radost; na MU doposud chyběl systematičtější kurz věnující se Komenskému neliterárního střihu, a právě o toto se s Pavlínou Mazáčovou, která učí polovinu kurzu snažíme. Ukazujeme Komenského jako filosofa, politika, pedagoga, přírodovědce, literáta, teologa.
• Online vzdělávání: od designu k praxi — před semestrální kurz se třemi dny online komunikace. Bloková výuka v kurzu, kde jsem se vždy snažil nadchnout a síťovat, což se nakonec snad docela povedlo. I když zde byla řada dětských nemocí, myslím, že celková zpětná vazba nebyla úplně špatná.
• Filozofické aspekty sociálních věd a Psychologické aspekty socio-kulturně odlišných prostředí jsou dva kurzy, které učíme jako čtyřhodinové bloky s Františkem Traplem a Miroslavem Bielikem na PedF. Museli jsme hodně změnit koncepci předmětu, opustit některá velká téma a objevili nová. Snažíme se, aby šlo o hlavní teoretický předmět na NMgr. stupni u sociální pedagogiky, který může sledovat široké perspektivy filozofie a psychologie vstupující do světa učící se společnosti.

A pak mám kurzy, ve kterých jsem třeba udělal obsah a budu je spolu-zkoušet, ale do jejich vlastního běhu moc nevstupuji — Kurz rozvoje digitálních kompetencí (tutoruje Vojtěch Hamerský); Pedagogická psychologie pro informační specialisty (presenční setkání učí Pavlína Mazáčová, tutoruje Jana Krůčková); Laboratoř vzdělávacích technologií (tu učí většinově letos Hana Tulinská, já mám jen dva své studenty); Reading Seminar: Educational Technology and Learning Society (učím celé, ale jen dvě studentky),…

Velkou radost mi dělají diplomanti, kterých je letos skutečně hodně, ale myslím, že jsou současně velice zajímavý a šikovní. Z úspěšných svých studentů za letní semestr 2020 musím zmínit alespoň magisterské studenty, tři byli hodnoceni stupněm A a jeden B, což ukazuje, že jde skutečně o „výběr z hroznů“ a velkou kvalitu jednotlivých osobností, které texty připravovaly:

• Iva Prášková: Vliv automatizace na pracovní aktivity zaměstnanců vybrané brněnské organizace
• Michal Karkaš: Modely osobního vzdělávacího prostředí
• Jindřich Mašek: Neúspěch jako přirozená součást designového procesu
• Monika Faltová: Competency models of data analyst and their usage in practice

Projekty

Mimo běžnou výuku jsem zapojený v několika projektech:

• Humanitní vědy dokořán — velký projekt z MZK, ve kterém se snažíme vytvářet digitální vzdělávací objekty, které pracují s digitalizovaným kulturním dědictvím. S Pavlínou Mazáčovou, Petrem Škyříkem, Kristýnou Kalmárovou, Monikou Martonovou, Janem Štěpánkem a dalšími. Na první prototypy je možné se podívat.
• TIGUP — TAČR jehož jsem řešitelem. Museli jsme překopat skoro vše, ale výsledkem je velice zajímavý, postupně se zlepšující web, s podcasty, kvízovou aplikací nebo třeba videi a chatboty. Web se současně postupně zvětšuje a zlepšuje. Na projektu je úvazkově mimo mě ještě Hana Tulinská, která má na výsledku velký podíl a speciální díky patří i studentům, kteří se zde snad něco naučí a současně nám moc pomáhají. Velké díky vám!
• Vzdělávání v kolaborativní imerzivní virtuální realitě je projekt jehož řešitelem je Čeněk Šašinka (a září v něm Alžeba Šašinková) a má velké publikační ambice. Skvělé na něm je to, že dokáže integrovat lidi z KISKu, psychologie, anglistiky, pedagogiky nebo informatiky a kartografie. Špičková metodologie, výborné výsledky a inovativní cesta vpřed.
• Komplexní systém hodnocení — projekt ČŠI, kde vyvíjím nástroje pro měření kompetencí v oblasti ICT, hlavně na I. stupni ZŠ. Dělám zde úlohy, které by mohli pomoci s lepší prací s digitálními kompetencemi. Primárně s Lucií Rohlíkovou.
• Rozvoj systému dalšího vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti digitálních kompetencí — na MPSV je zajímavý projekt, kde pracuji jako odborný konzultant a tvůrce e-learningu, ale také třeba návrhář dalších výzkumných kurzů a rozšiřujících aktivit. Asi největší projekt u nás, který řeší DigComp.
• INOVACE KURZU „Jak pracuje věda“ — tvorba učebních materiálů, výuka. FRMU projekt na maličkou část času. S Jindřiškou Svobodovou a Janem Novotným. Natočil jsem nějaká vida, napsal kapitolu do monografie a nachystal pár pracovních listů.

Konference, workshopy a jiné radosti

• Zvané workshopy pro akademiky na VŠE: Kreativita při práci s informacemi, Co nového v informačním vzdělávání, Jak aktivizovat studenty v online výuce.
• Digitální data perspektivou humanitního vědce: poster (spolu s kolegy s Humanitních věd) Od digitalizovaného kulturního dědictví ke vzdělávacím objektům
• Zvaná přednáška na Katedře speciální pedagogiky MU: Kompetence pro 21. století.
• V rámci workshopu Kombinovaná forma studia na moravských a slezských VŠ: bariery a příležitosti jsem měl zvanou přednášku Zahraniční zkušenosti s online výukou v době koronaviru a jejich využití v české praxi?.
• Workshop pro Knihovnu na přírodovědecké fakultě Jak na konference a konferenční vystoupení
• OpenAlt 2020: příspěvek na téma Pravděpodobně většinu času žijeme onlife
• Proměny pedagogických fakult a univerzit pro XXI. století; příspěvek na téma Éra digitalizace, využití technologií ve vzdělávání, technologie a plagiátorství a Tvůrčí činnost akademických pracovníků a doktorandů — kvalita a perspektiva.
• EduTech Africa 2020 účast v diskusním panelu ke kvalitě online vzdělávání.
• UčitelIn 2020; příspěvek na téma K čemu může být učiteli Google Analytics a co z nich (ne)lze vyčíst.
• Humain — člen programového výboru.
• Edulearn 2020; příspěvek na téma Participatory design in an online information literacy course for high schools.
• Disco 2020; příspěvek na téma Participatory curriculum design using an example of an open online information literacy course for high schools.
• Diskusní panel Realita a sci-fi scénáře digitální revoluce.
• Doctoral Studies Current Situation and Challenges; příspěvek na téma The creative activity of doctoral students.

Ceny a ocenění

Během tohoto období se mi dostalo několika zajímavých cen nebo nominací:

• Kniha Život onlife byla zařazena do letošního katalogu Nejlepší knihy dětem, konkrétně mezi dvě nejlepší pro děti nad 15 let s doporučením, že jde i o publikaci pro jejich rodiče. Jde asi o první knih z MuniPressu, která se do tohoto žebříčku dostala.
• Život onlife se objevila také mezi Knihami roku Lidových novin pro rok 2020, v rámci MuniPressu se stejnému ocenění dostalo i výborné monografii prof. Váchy.
• Získal jsem CADUV Award 2020 za svůj kurz Digitální kompetence, jde o pravděpodobně nejprestižnější cenu udílenou mezinárodní odbornou porotou za online kurzy.
• Obdržel jsem šest ocenění Tým RVP.cz doporučuje za své články pro metodický portál.
• Od letos (od ledna) jsem získal 12 citací ve WoS a 34 dalších v odborných textech mimo něj.

Publikace

Pokud jde o publikace za druhou polovinu roku, pak jde především o knihu pro učitele, kterou vydal Národní pedagogický institut o Webinářích a o Život onlife, který vyšel v rámci edice Munice a je popularizační presentací toho, co děláme na univerzitě pro širší veřejnost. Tak jako loni jsem si pro radost vydal sbírku esejů v Nové formě.

V článcích bych rád akcentoval jasný důraz na filozofii výchovy a její vztah k filosofii informace, což je téma, kterému se snažím dlouhodobě věnovat. Tak snad bude mít s četby laskavý návštěvník potěšení či užitek.

Knihy:

• Černý, M. (2020). Webináře (nejen) ve škole: teorie, praxe, zkušenosti. Praha: NPI ČR. URL.
• Černý, M. (2020). Život onlife: lekce z informační vědy. Brno: Masarykova univerzita.
• Černý, M. (2020). Hledání tekuté rovnováhy: Úvahy k problémům modernity. Týn nad Vltavou: Nová Forma.

Recenzované články:

• Černý, M. (2020) Onlife jako epistemické východisko překonávající dualitu online a offline prostoru. Proinflow. 12(2). s. 106–130. Dostupné z https://doi.org/10.5817/ProIn2020-2-6.
• Černý, M. (2020). Nové pojetí multikulturality jako klíče k bytí “onlife”. Sociální pedagogika/Social Education, 8(2), 10–28. https://doi.org/10.7441/soced.2020.08.02.01
• Černý, M. (2020). Connectivism in phenomenological-pragmatist tradition. E-Pedagogium, 20(2), 7–24. https://doi.org/10.5507/epd.2020.017
• Černý, M. (2020). Reflexe evropského rámce digitálních kompetencí studenty (především) Filozofické fakulty MU optikou kvalitativního výzkumu. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání. 4(1). pp. 43–62. URL.
• Černý, M. (2020) Modely digitálních kompetencí. Journal of Technology and Information Education. pp. 1–27. URL.
• Černý, M. (2020). Kdo je digitálně kompetentní člověk? Empirická studie výroků studentů (převážně) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Journal of Technology and Information Education. 1(12). URL.

Příspěvky ve sborníku:

• Černý, M. (2020). Participatory design in an online information literacy course for high schools. In L. Gómez Chova, A. López Martínez, I. Candel Torres. EDULEARN20 Proceedings. Mallorca: IATED Academy, 2020. pp. 381–390.

Nerecenzované příspěvky:

• Černý, M. (2020) Fenomenologicko-pragmatistická interpretace filosofie informace jako pokus o nedualistický přístup. Proinflow. 12(2). s. 131–142. Dostupné z https://doi.org/10.5817/ProIn2020-2-7.
• Černý, M. (2020) Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost. Pedagogická orientace. 30(2). s. 287–295. URL.
• Černý, M. (2020) Prokop. D. (2019). Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Pedagogická orientace, 30 (1). Dostupné z: https://journals.muni.cz/pedor/article/view/13781/11622
• Černý, M. & Kalmárová, K. (2020). Kurátorství digitálního obsahu na příkladech zajímavých projektů českých i světových knihoven. ITlib. Informačné technológie a knižnice, 24. 2. pp. 40–51.

Další:

• Na Christnetu mi vyšla řada esejů o současné katolické církvi a její roli ve světě.
• Na Digiareně mi stále vycházejí fotografie týdne.
• Na Metodickém portále RVP mi vyšlo od května 12 článků (recenzovaných i nerecenzovaný), které se točily okolo tvorby online vzdělávacích objektů a kurzu práce s informacemi. Velmi mne potěšilo, že jsem měl možnost popsat základní témata z informační gramotnosti způsobem, který bude dostupný pro středoškolské učitele.
• A v rámci Inspiromatu pro učitelky mateřské školy dva metodické listy s experimenty na před-přírodovědeckou gramotnost.

Další

Měl jsem nějaký čas na čtení, takže zde nabízím spíše několik inspirací z toho, co mne čtenářsky ovlivnilo a zaujalo:

• Bauman, Z. (2002). Tekutá modernost. Praha: Mladá fronta. — kniha, ze které jsem dříve četl nějaké pasáže mne zaujala velmi tím, jak dokáže popsat rozdíl mezi industriální a postindustriální skutečností právě v úrovni pevných a tekutých forem.
• Bauman, Z. (2004). Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Sociologické nakladatelství. Byl jsem nalákaný tekutou modernitou a trochu zklamaný malou dávkou inovativnosti a možná představivosti. Na textu je vidět, že Bauman zůstává v nepočítačové věku se svým myšlením. Ale — je skvělý vypravěč, což se v takové knize náramně hodí.
• Patočka, J. (1996). Komeniologické studie I. Praha: Oikoymenh a Patočka, J. (1998). Komeniologické studie II. Praha: Oikoymenh. — Tyto dvě knihy Jana Patočky se od sebe moc nedají oddělit, ale jsou neskutečně zajímavým vnořením se do moderní komeniologie, ukázkou toho, že Komenský myslí v jistém kontextu a systému, analýzou vybraných částí jeho díla s nesmírnou hloubkou a pečlivostí. Jen pak člověk s kroucením hlavy čte texty o Komenském od lidí, kteří mu nerozumějí, ale píší o něm, protože už Komenský…
• Altrichter, M. (2017). Hledání jakosti. Olomouc: Refugium. Tuto knihu jsem četl už potřetí, ale stále mě fascinuje. Ne že bych dokázal se vším souhlasit, ale Altrichter dokáže nesmírně zajímavě pracovat s jazykem, vidí věci ostře a umí je nesmírně jasně pojmenovat. Problémy světa na něj září jako drahokamy, o kterých je třeba společně přemýšlet, brousit je.
• Špidlík, T. (2010). Řehoř Naziánský: Úvod ke studiu jeho duchovní nauky. Olomouc: Refugium. Přiznám se, že mám přečtenou skoro celou „bílou řadu“ od Tomáše Špidlíka, ale tuto knihu jsem dočetl do poloviny a před mnoha lety odložil. A protože se knihy mají dočítat, získal jsem zajímavý náhled z odstupu — na výborný jazykový styl, schopnost zjednodušit, zaostřit na důležitý problém a současně špičkově pracovat s prameny. O pozdních dílech Špidlíka se někdy říkalo, že jsou málo „vědecká“ a moc „spirituální“, ale takový přístup v jeho případě neznamená „esoteriku“, ale chápání celku.
• Kahneman, D. (2012). Myšlení, rychlé a pomalé. Jan Melvil Publishing. — celou knížku jsem se rozhodl přečíst až v létě, v době, kdy už to nebylo in a jsem trochu zklamaný; Kahneman má pár tezí, které dokola opakuje, hezky vypráví, ale témata, která by mi přišla důležitá zůstávají ležet někde stranou. Asi jedna z mála knih, které mi přijdou podstatně lepší na čtení úryvků než na soustavnou reflexi.

Drobnosti na závěr:

• Pro Západočeskou univerzitu v Plzni s Kristýnou Kalmárovou chystáme kurz o OpenAccess ve vysokoškolském prostředí, což mi přijde také jako zajímavé téma, kterému bych se v budoucnu trochu více rád věnoval.
• Pro různé projekty jsem dělal větší a menší konzultace.
• Volně spolupracuji na GAČR Radima Šípa o inklusi, kde s kolegy chystáme zajímavý článek, který bychom snad mohly začátkem února odevzdat.
• Radost mi dělají i projekty nebo články, které mohu čas od času hodnotit. Ať již jde o TAČR Éta, JTIE nebo třeba v Journal of Educators Online.
• V lednu snad výjdou skripta k tvorbě digitálních vzdělávacích objektů a nějaké další, opožděné články. :)
• V létě jsem absoloval online letní školu na University of Pécs.