Microlearning a všudypřítomné učení skrze chytré telefony
Právě v prostoru digitálních technologií, zejména se vzestupem internetu, sociálních sítí a big data, se v současnosti hovoří o zkracování rozsahu pozornosti (Leong et al., 2021). Zkracování rozsahu pozornosti bývá jevem často spojovaným s mobilními zařízeními, přijímáním a zpracováváním informací, udržováním pozornosti a schopností se učit.
Ačkoliv je microlearnign novým fenoménem, který ještě není plně zmapován a proto nemá standardy a aplikace, proces samotný využívá jak tradiční instuktážní metody, jako je demonstrace, gamifikace, kladení otázek a odpovídání, a je užíván nejen k získávání znalostí, ale také dovedností, budování sebevědomí, používání vědomostí (Taylor & Hung, 2022).
Všudypřítomná chytrá mobilní zařízení nám umožňují se kdykoliv dostávat k digitálnímu vzdělávacímu obsahu. Běžně vídáme informační videa, vizualizace dat, infografiky a další kusy informací, ne vždy si však musí nutně uživatel uvědomit, že se právě učí. Učení bývá často spojováno s formálním vzděláváním, ale mnoho obsahu, se kterým se setkáváme, nás může obohatit aniž bychom si uvědomovali, že se učíme. Jednou z prominentních cest pro publikování a šíření takového obsahu jsou právě sociální sítě.
Sociální sítě jsou velmi pevně svázané s mobilními zařízeními, push upozornění nás neustále upozorňují na novinky. Obsah sociálních sítích je ovlivněn trendem minimalizace, často je preferována jednoduchost a jasnost. Microlearning a microcontent je obvykle takový vzdělávací proces, kde se soustředíme na jeden jasný problém, často ne déle než 15 minut (Leong et al., 2021). Existují však jak zkracující se formáty, jako např. krátká videa (pro která vytvářejí platformu většina mainstreamových sociálních sítí, jako TikTok, Facebook, Instagram nebo YouTube), tak prodlužující se formáty, zejména videoeseje a podcasty. Sociální sítě umožňují vybrat si obsah jak formou, tak tématem, a to pomocí svých doporučovacích algoritmů.
Sociální sítě ale nejsou jediná forma microlearningu, které mobilní zařízení umožňují. Chceme rychlou krátkou odpověď na otázku? Zamíříme na Google, kam otázku napíšeme a chytrý vyhledávač nejen že nám nabídne odkazy s odpovědí na otázku, navíc sám na otázku vytáhne z odkazů odpověď — nemusíme se tedy nikam proklikávat. Navíc nám ještě nabízí odpovědi na podobné otázky, aby pokryl odpověď na příbuzné, podobné a doplňující otázky. I toto je otázka mikrolearningu, dostáváme se k rychlým a jasným informacím týkajících se našich rychlých otázek.
Další formu microlearningu můžeme nalézt v aplikacích na našem mobilním zařízení, od aplikacích určených k identifikaci rostlin, objektů na noční obloze nebo gamifikovaných aplikací určených k výuce jazyků, kterým nemusíme věnovat víc, než pár minut denně. Tyto aplikace bych řadila právě do microlearningu, protože se jedná o krátké aktivity, kterým se věnujeme narazíme-li na problém — a pro každý problém dnes můžeme nalézt aplikaci na naše chytré zařízení.
Použitá literatura:
- Leong, K., Sung, A., Au, D. H., & Blanchard, C. (2021). A review of the trend of microlearning. Journal of Work-Applied Management, 13(1), 88–102. https://doi.org/10.1108/jwam-10-2020-0044
- Taylor, A., & Hung, W. (2022). The Effects of Microlearning: A Scoping Review. Educational Technology Research and Development. https://doi.org/10.1007/s11423-022-10084-1
Tento článek byl vypracován jako příprava (5/5) k předmětu ISKM06 Učící se společnost, přednáška 6. ([14.4.] Technologie ve vzdělávání, vzdělávání v technologiích — jak technologie mění obsahy i formy vzdělávání).
