Microlearning: otazník a pár vykřičníků

Marek Štvrtňa
EDTECH KISK
Published in
5 min readMar 17, 2022

Po významu personalizace není třeba se s potem pídit. Zkusme si spíše minci otočit a podívat se na její antonymum. Standardizace stojí na předpokladu; pracuje totiž s představou (vzhledem k cílové skupině vzdělávacího obsahu) průměrné osoby se zprůměrovaným intelektem, možnostmi, zájmem, energií a v neposlední řadě taktéž s časem.

Zdroj: Unsplash — Patrick Fore

Zejména tedy s ve výčtu posledním problematickým aspektem je možné něco dělat metodou microlearningu. Pod pojmem si představme přístup ke strukturování obsahu, kdy je tento fragmentován na jednoduchá, jasně ohraničená témata, a převeden do krátké formy, již je možno konzumovat kdekoliv a kdykoliv [1]. Alternativními názvy mohou být bite-size learning nebo just-in-time knowledge. Krátké video na youtube, sada flash kartiček na quizletu, kratičký podcast - víme na čem jsme. Nuže, nabízí se ale otázka, zda je tato metoda k čemu dobrá a na co si dát tak trochu pozor.

Kontext metody

Microlearning neřeší pouze nedostatek času z důvodu nabitého kalendáře. Je zakotven v socio-technickém kontextu 21. století. Řeč je nezřídka o specifických způsobech konzumace informací mileniálů a následujících generací a jejich hluboké sepjetí s informačními technologiemi (viz pojmy digital native/digital born). Rychlé svajpování, ad hoc nápověda velkého strýce (google), memes rule the day a v neposlední řadě zkracující se doba soustředění. [2] Vlivem těchto změn a vstupu jmenovaných generací na pracovní trh potažmo do organizací se tradiční výukové metody stávají méně efektivními. [3]

Socio-technický kontext zdůrazňuje i Ereshchenko [4], která zařazuje microlearning mezi nejefektivnější moderní technologie a metody ve vzdělávání spolu s laboratorními projekty, hackatony či co-workingem. Jejich význam není pouze v tréninku potřebných profesních schopností, ale implementací metod je student nucen zlepšit své schopnosti sebeorganizace a kritickým okem hodnotit svou vlastní vzdělávací trať. Nadějí zároveň je, že dokážou tyto inovativní metody aplikovat v budoucnu i v jiných sférách života.

Je to efektivní?

Ereshchenko nám konkrétní empirický podklad pro efektivitu micro-learningu neposkytuje, můžeme ji ale vidět ve studii od Mohammeda a kolektivu [5]. Metodu testoval na základní škole experimentálním designem s kontrolní skupinou. Zatímco ta prošla pětitýdenním vzdělávacím procesem v pěti předmětech tradičním stylem, druhá skupina využívala i microlearningové aktivity. Zkoušky z předmětů po uplynutí kurzů ukázaly úspěšnost kontrolní skupiny v 64 % a experimentální v 82 %. Zdá se, že efektivita je značná, ovšem v textu se lze dočíst o nadšení dětí z nové metody. Mohly být vyšší procenta ovlivněny spíše nadšením a motivací než samotným vzdělávacím potenciálem metody?

Přehledovou studií formou přehledu rozsahu (scope review) efektivitu podpořil Taylor a Hung následujícími daty. Ze třinácti vybraných studií jich osm reportovalo pozitivní výsledek v provádění specifického úkonu, což je 62 %.[6] Pět z těchto osmi studií, 63 %, zjistilo pozitivní skóre měřící získávání znalostí. Otázka efektivity se očividně zdá mít odpověď kladného ač opatrného přitakání.

Ona efektivita micro-learningu pak stojí na poznatku z neurovědy, že učení rozložené do delšího časového rámce je efektivnější než jednorázové a intenzivní učební bloky, zřejmě kvůli rozdílům v důrazu na dlouhodobou a krátkodobou paměť. [7] Vskutku, výše zmíněná přehledová studie podkládá daty i tento jev: výsledky tři ze studií indikují, formou post-testů a delayed testů, lepší zapamatování naučené látky měsíc po skončení seancí. [6] Předpokládá se ovšem opakované a konzistentní využívání mikrolekcí. K dalším benefitům lze navíc zařadit i nízké náklady či rychlost, se kterou lze k látce přistupovat a opakovat si ji.

Na co si dát pozor?

Microlearning je ovšem tak trochu batole a jako metoda postrádá jakoukoliv standardizaci a na téma v reálu existuje pomálu empirických studií. [2] Přes slibné výsledky těch dosud citovaných je potřeba, jak říká klasik, “krotit hajp” a podívat se na potenciální vykřičníky.

  1. Microlearning je ve své esenci podpůrná metoda, která nejlépe funguje v kombinaci s e-learningovým kurzem, přednáškou, workshopem, seminářem, nebo jinou formou makroedukační struktury. Programy, které používaly výlučně microlearning zaregistrovaly nižší spokojenost účastníků. [6]
  2. Ruku v ruce s časově minimalizovanou formou jde skutečnost, že se nejedná o metodu vhodnou k výuce náročných konceptů a informačně husté či systematické a strukturně komplexní látky. Taylor a Hung užívají milého pojmu just-in-time refreshers. [6] Spíše slovíčka, nežli vysvětlování použití časů, spíše konkrétní metody, nežli vysvětlování objektů v Pythonu, spíše měkce malý septakord, nežli vysvětlování stavby harmonických kadencí a spíše data z Memexu, nežli Capurrovo trilema.
  3. V návaznosti na předchozí dva body je nutné si dát pozor na přílišnou fragmentací vzdělávacího procesu. [8] Je-li absentní jakákoliv domovská platforma a trávíme příliš času s krátkými videi na youtube, může se stát, že se octneme v jakési mlze a zmizí nám z horizontu onen účel a vyšší smysl celého procesu.
  4. A poslední důležitý vykřičník, mějme na mušce kvalitu! [9] S absencí standardizace a s očekáváním typického use-case takové seance coby v časovém presu vyhledaného a rozkliknutého prvního odkazu pod sponzorovanými příspěvky je nutné kriticky hodnotit zdroje, autora a formu. Očekávat překotný nárůst mikropříspěvků se jistě dá, ale na každou kvalitní seanci bude připadat několik zcela zbytečně vyplýtvaných datových paket.

Takže?

Nebojme se vůbec nahradit scrollování sociálních sítí v mezičase malým opakováním či drilem, mějme však na paměti širší kontext a pravidelně se zamýšlejme, kteroupak mozaiku nám tyto malé střípky mají ve výsledku dát.

Dívejme se na microlearning jako na koření, ne samotný steak.

Zdroje:

[1] SALINAS, Jesus a Victoria I. MARIN. Past, present and future of microlearning as a strategy for professional development. Campus virtuales. [online]. 2014, 3(2), 46-61 [cit. 2022–03–16]. ISSN: 2255–1514. Dostupné z: https://www.webofscience.com/wos/woscc/full-record/WOS:000216105400005

[2] DOLASINSKI, Mary Jo a Joel REYNOLDS. Microlearning: A New Learning Model. Journal of Hospitality & Tourism Research [online]. 2020, 44(3), 551–561 [cit. 2022–03–16]. ISSN: 1096–3480. Dostupné z: doi:10.1177/1096348020901579

[3] LAU, Kung Wong, LEE, Pui Yuen a Yan Yi CHUNG. A collective organizational learning model for organizational development. Leadership & Organization Development Journal [online]. 2019, 40(1), 107–123 [cit. 2022–03–16]. ISSN 0143–7739. Dostupné z: doi:10.1108/LODJ-06–2018–0228

[4] ERESHCHENKO, Margarita Vl., ZUBAREVA, Elena G. , ZUBAREVA, Svetlana S. , ABAKUMOVA, I.V. a E.V. VOROBYOVA. Multimodal Training as the Strategy of Human Resources Development in Conditions for Digital Transformation. SHS Web of Conferences [online]. 2019, 70 [cit. 2022–03–16]. ISSN 2261–2424. Dostupné z: doi:10.1051/shsconf/20197003003

[5] MOHAMMED, G.S., WAKIL, K. a S.S. NAWROLY. The Effectiveness of Microlearning to Improve Students’ Learning Ability. International Journal of Educational Research Review [online]. 2018, 3(3), 32–38 [cit. 2022–03–16]. Dostupné z: https://dergipark.org.tr/en/download/article-file/458672

[6] TAYLOR, Ai-dung a Woei HUNG. The Effects of Microlearning: A Scoping Review. Educational technology research and development [online]. 2022 [cit. 2022–03–16]. ISSN 1042–1629. Dostupné z: doi:10.1007/s11423–022–10084–1

[7] WIMMER, G. Elliott, LI, Jamie K. , GORGOLEWSKI, Krzysztof J. a Russell A. POLDRACK. Reward Learning over Weeks Versus Minutes Increases the Neural Representation of Value in the Human Brain. The Journal of Neuroscience [online]. 2018, 38(35), 7649–7666 [cit. 2022–03–16]. ISSN 0270–6474. Dostupné z: doi:10.1523/JNEUROSCI.0075–18.2018

[8] PAPPAS, Christopher. Microlearning In Online Training: 5 Advantages And 3 Disadvantages. In: eLearning Industry [online]. 15.3.2016 [cit. 2022–03–16]. Dostupné z: https://elearningindustry.com/microlearning-in-online-training-5-advantages-and-3-disadvantages

[9] CREIGHTON, Kelly. 4 Limits to Microlearning to Consider. In: HR Daily Advisor [online]. 18.10.2018 [cit. 2022–03–16]. Dostupné z: https://hrdailyadvisor.blr.com/2018/10/18/4-limits-to-microlearning-to-consider/

--

--