Mikrocertifikáty a mikrokredity
Společnost se rychle mění stejně tak pracovní trh. Je proto stále více žádoucí, aby si jedinci dále doplňovali a zlepšovali znalosti, dovednosti
a kompetence. Dávno pryč je doba, kdy by nám stačily, pro výkon povolání, pouze znalosti, dovednosti a kompetence získané formálním vzděláváním na školách, a se kterými bychom si vystačili po zbytek svého života. „Rekvalifikace a posilování kvalifikace budou pro pracovníky i organizace
i nadále zcela nezbytné, protože jednotlivé profese vyžadují stále vyšší kompetence. 58 % zaměstnanců bude potřebovat nové kompetence, aby mohli vykonávat svou práci. Nejvíce žádané jsou jak technické, tak měkké dovednosti.“[1] Pokud tedy chceme vést úspěšný pracovní i osobní život musíme se celoživotně vzdělávat.
S celoživotním vzděláváním se pojí i tzv. mikrocertifikáty
Co to jsou mikrocertifikáty?
Mikrocertifikáty „umožňují cílené, flexibilní získávání znalostí, dovedností
a kompetencí s cílem uspokojit nové a vznikající potřeby ve společnosti a na trhu práce a jednotlivcům umožňují reagovat na nedostatky v oblasti dovedností, které potřebují k dosažení úspěchu v rychle se měnícím prostředí, přičemž nenahrazují tradiční kvalifikace.“[2]
Jak to funguje v praxi?
Například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí některé ze svých vzdělávacích programů v rámci celoživotního vzdělání s možností získání mikrocertifikátu.
Kurzy, za které je možné mikrocertifikáty získat jsou určitou zkrácenou nebo upravenou verzí běžných kurzů, předmětů či studijních oborů. Tyto kurzy mohou být realizovány online nebo mohou probíhat i v prezenční podobě. Jednotlivé kurzy jsou koncipovány do modulů. Za každý úspěšně absolvovaný modul lze získat určitý počet mikrokreditů. Čím více modulů člověk absolvuje tím více mikrokreditů získá a tím zvyšuje i svoji odbornost.[3]
Na stále větší oblíbenost mikrocertifikátů reagovala i Rada Evropské unie, která dne 16. června 2022 přijala doporučení o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost. Jeden
z důvodů, proč se k tomuto kroku Rada Evropské unie odhodlala byl ten, že navzdory rostoucímu využívání mikrocertifikátů neexistovala v Evropě pro mikrocertifikáty žádná společná definice ani společné normy. To dle Rady Evropské unie omezovalo pochopení mikrocertifikátů a zájem o ně, a tím
i jejich potenciál usnadňovat flexibilní učení a profesní dráhy.
Cílem doporučení tedy bylo podpořit budování důvěry v mikrocertifikáty napříč institucemi, podniky, odvětvími v celé Evropě.[4]
[1] Co nás čeká v budoucnu na trhu práce?. Národní pedagogický institut České republiky [online]. 2022, 22.6.2022 [cit. 2023–02–27]. Dostupné z: https://www.npi.cz/aktuality/7772-budouci-trh prace?highlight=WyJtaWtyb2tyZWRpdHkiXQ==
[2] Návrh doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost [online]. Brusel: Rada Evropské unie, 2022 [cit. 2023–02–27]. Dostupné z: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9237-2022-INIT/cs/pdf
[3] Celoživotní vzdělávání: Mikrocertifikáty. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [online]. Zlín [cit. 2023–02–27]. Dostupné z: https://www.utb.cz/uchazec/celozivotni-vzdelavani/mikrokredity/
[4] Návrh doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost [online]. Brusel: Rada Evropské unie, 2022 [cit. 2023–02–27]. Dostupné z: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9237-2022-INIT/cs/pdf
