Možnosti pro Barborku

Kateřina Beranová
Sep 6, 2017 · 10 min read

Má teď již devíti-letá sestra je velice bystrá a kamarádská, má možná lehkou poruchu pozornosti, ale jaké dítě ji dnes nemá, zajímá se o vše kolem sebe, baví ji matematika, a tak by člověk řekl, že se školou nebude mít problémy. A z jednoho pohledu ani nemá, nosí domu samé jedničky, úkoly dělá od první třídy sama, nepotřebuje poradit, jako jediná ve třídě odevzdala pololetní písemku z matematiky bez jediné chyby. Přes to, se do školy netěší a z ní chodí utrápená, stěžuje si, že paní učitelka nemá čas se jim věnovat, že ji učivo nebaví, je pro ni moc jednoduché. A právě to bylo v naší rodině důvodem diskuze o nějaké alternativě ke klasické základní škole. Rodiče nechtějí v sestře zabíjet chuť se učit, a tak začali hledat. Já jako starý konzervativec, jsem se zaměřila na školy, které jsou sice označování jako alternativní, ale i přes to již mají nějakou tradici. A právě těmto se budu v práci věnovat.

Jaký je rozdíl mezi školou klasickou a školou alternativní?

Odpůrci klasického vzdělávání by možná k jejímu popisu mohli použít citaci z knihy Jak se dítě učí od Johana Holta — „Vzdělávání je pro mnohé chození na místo, kterému se říká škola, a kde je někdo nutí naučit se něco, co se moc učit nechtějí, pod hrozbou, že se stane něco zlého, když to neudělají — spousta lidí takové hry nemá ráda a ukončuje je co nejdřív. Někdy děti nemají školu rády proto, že je zajímá spousta věcí, na které jim nikdo neodpoví, protože nejsou ve školním rozvrhu.“ [1] Tím však výtky odpůrců klasické základní školy nekončí. Často se mluví o tom, že škola v dětech zabíjí kreativitu, podceňuje je a klasické známkování je stresuje. Tomu jak i chválení může být kontraproduktivní a o důležitosti zpětné vazby, velice zajímavě mluví například česká psycholožka PhDr. Jana Nováčková, CSc. v rozhovoru pro DVTV. (Dotýká se zde také výzkumů, americké psycholožka Carol Dweck. Velice doporučuji její knihu Nastavení mysli, která se věnuje fixnímu a růstovému nastavení mysli) Výtek proti klasickým školám v posledních letech stále přibývá, a tak na druhé straně přibývá i alternativ, které mohou rodiče pro své děti zvolit.

Alternativní školy se dají shrnout jako školy, které se nějakým způsobem odlišují od hlavního proudu běžných a převažujících škol a to především v organizaci výuky a školy života, obsahu výuky, prostředí, hodnocení a nebo také vztahem mezi školou a rodiči.

Často se opakující znaky alternativních škol u nás:
* snaha neudusit přirozenou touhu poznávat nové věci a jevy
* přátelský vztah mezi učitelem a dítětem, ochota a schopnost učitele pozitivně děti motivovat, podporovat jejich kvality i originalitu a respektovat vývojové zvláštnosti (chyba je stupeň učení, ne přestupek)
* spolupráce s rodinou dítěte (učitel zná možnosti pedagogiky, vy nejlépe znáte své děti)
* co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, podpora spolupráce a rozvoj komunikace
* pěstování odpovědnosti spoluúčastí dětí na rozhodování
* propojování předmětů (k pochopení souvislostí a využitelnosti poznatků)
* prostředí uzpůsobeno dětem (pomůcky snadno přístupné v nízkých policích, dětská výzdoba)
* vyučování bez zvonění, ale podle momentálního zaujetí či únavy dětí (proč končit uprostřed zajímavé činnosti a proč nedopřát oddech tam, kde je třeba)
* slovní hodnocení
[2]

Nabídka alternativních škol

Jak už jsem zmínila, alternativní školství začíná být stále více v kurzu a s poptávkou zákonitě přichází i nabídka. Rodiče tedy nemohou říct, že by neměli na výběr, spíš naopak, může být složité si z velkého množství škol vybrat. Shrňme si nejdřív jak se alternativní školy rozdělují.

Průcha ve své práci Alternativní školy a inovace ve vzdělávání dělí školy na 3 skupiny.

1. Klasické reformní

Klasické reformní školy vznikaly v 1. polovině 20. století a vycházely z děl autorů: Roussea , Tolstoje, Spencra, Ellen Keyové, Marie Montessori a dalších. Jejím cílem bylo změnit roli učitele tak, aby nezasahoval do přirozeného vývoje dětí, přizpůsobení se zájmům a možnostem jedince.

· Waldorfská škola
· Montessori škola
· Jenská škola
· Daltonská škola

2. Církevní (konfesijní) školy

Církevní školy mohou být zřizovány státem uznanou církví a jejich učební plány musí schválit MŠMT. Jejich alternativnost je dána kurikulem (náboženství, latina, cizí jazyky se učí dříve a více), principy křesťanství (kultur. tradice, křest. etika) a také tím, že připravují pro profese, které následovně nepokrývají standardní školy (charitativní, zdravotní a nábož. činnost, restaurátorství, pečovatelství, sbormistři, administrátor v círk. úřadech)

3. Moderní alternativní školy

Ty Průcha definuje jako všechny současné typy alternativních škol, které nejsou přímo odvozovány od koncepcí reformní pedagogiky (klasické reformní školy) a nejsou zřizovány církvemi nábož. Společenstvími. Tyto školy jsou zakládány od 70. let 20. století a vznikají často tzv. zezdola — ze snah rodičů a učitelů. I ty se opírají se o určitou filozofii či ideový proud. Přejímají něco z klasické reformní pedagogiky avšak, často ji uplatňují radikálněji.

· Škola hrou
· Začít spolu
· Integrovaná tematická výuka
· Zdravá škola
· Lesní/přírodní škola

Volím si klasiku a reformu zároveň

Když se toto téma začalo řešit u nás doma, byla jsem trochu dotčená. Proč se mě nedostalo alternativního vzdělání? Proč já jsem mohla chodit do třídy s 30 žáky a dostávat klasické známky? Jen ať si má sestra taky vychodí základku. Záviděla jsem. Jak by mě alternativní škola poznamenala, co by ze mě bylo? Samostatná, trochu víc sebevědomá bytost s chutí a taky schopností učit se stále něco nového? Kdo ví. Hlavní je, že i já bych si pro své dítě zvolila školu alternativní. Ne, že bych si připadala klasickým školstvím nějak moc poznamenána, spíš proto, že teprve teď vnímám nové možnosti. Ale i přesto zůstávám konzervativním skeptikem. Mám ráda, věci, u kterých vím, že funguji, čtu recenze a zkušenosti. Proto, jsou mi bližší i alternativní reformní školy. Protože, vím že již fungují pár desítek let a jejich absolventi žijí mezi námi. Ne, že by na modernějších alternativních školách bylo něco špatného, jejich vize jsou mi sympatické a souhlasím s nimi. Jde spíš o to, že většina z jejich žáků ještě pořád nedosáhla dospělosti. Z čeho bych tedy vybírala já?

1. Waldorfská škola

Zakladatelem waldorfské školy je dr. Rudolf Steiner. První waldorfská škola vznikla v roce 1919 ve Stuttgartu pro děti pracovníků továrny Astoria — Waldorf — odtud název školy. Od té doby se počet waldorfských škol ve světě rozrůstal. Rozvoj waldorfských škol, byl v nacionalisticky orientovaných zemích zastaven pouze během druhé světové války. Do českých zemí začala waldorfská pedagogika pronikat po roce 1989. První mateřské školy vznikly v roce 1991, základní školy pak o rok později. Nyní je po světě již přes 1000 Waldorfských škol.

Na rozdíl od Montessori škol, mají Waldorfské školy třídy rozdělené podle věku a učitel třídy s ní zůstává z pravidla po dobu 7 let. Metoda Steinera vyžaduje tři stupně vzdělávání, které vycházejí z přirozeného růstu a vývojových stádií dítěte. Stejně jako u většiny alternativních škole je vše zaměřeno na děti, které jsou ve Waldorfských školách učitelem pouze vedeny. Waldorf se spoléhá na to, že studenti rozvíjejí své představy vytvářením vlastních materiálů. Učební plán klade také důraz na umění a vývoj dětských představ. Hudba a výtvarná výuka jsou začleněny do každé hodiny. Cílem waldorfské pedagogiky je „být školou současnosti, a přitom vychovávat pro budoucnost.“

V České Republice můžeme najít kolem padesáti Waldosrfských školek, škol základních a středních nebo speciálních, po celé republice. (mapa a výčet škol) Co mě však zajímalo, byla existence školného. Na většině webových stránek škol, jsem se k žádné částce nedobrala. Výjimkou je Waldorfská základní škola Dobromysl o.p.s. v Plzni, která na svých stránkách uvádí částku 1000,- Kč měsíčně. Školné Waldorfské školy Olomouc, je však o něco vyšší. Za pololetí, zde rodiče zaplatí 8–10 tisíc korun. Zde má od letošního podzimu začít unikátní výstavba nového vzdělávacího areálu za 180 milionů korun.

2. Montesori škola

Montessori pedagogika je pojmenovaná po slavné Italské vědkyni Marii Montessori. Ta navzdory tomu, že byla v roce 1896 jako první žena v Itálii promována doktorkou medicíny, nejvíce tíhla k výchově a vzdělávání. Roku 1907 otevřela Dům dětí a začala zjišťovat, jak smyslové cvičení a cvičení pro běžný život může být užitečné. Marie Montessori zanechala všech svých činností a začala se plně věnovat právě pedagogice Montessori, psaní knih a experimentování. Známá je například její publikace Tajuplné dětství či Moc slabých. Montessori metoda se nyní uplatňuje jak v mateřských, tak na základních školách a gymnáziích. Jenom v Americe se mluví o 8000 Montesori Školách.

“Montessori pomáhá dětem zvládnout praktický život, zkoumat, jak věci fungují, psát příběhy, počítat až do nekonečna a rozumět řádu věcí kolem sebe.” [3] Americká asociace Montessori na svých stránkách píše: třídy navštěvují žáci různého věku a učitel se pohybuje pouze na okraji, pozoruje, pomáhá a řídí proces učení. Učitel, dítě a životní prostředí zde vytvářejí jakýsi učební trojúhelník. Učebna je připravena učitelem k podpoře nezávislosti, svobody v mezích a pocitu pořádku. Dítě prostřednictvím individuální volby využívá toho, co prostředí nabízí, aby se vyvíjelo a komunikovalo s učitelem, když potřebuje podporu nebo vedení. Montessori je také založeno na speciálních učebních pomůckách. Ty jsou v učebně uspořádány přístupně na nízkých otevřených pultech, děti si mohou vybrat materiály, které chtějí používat, a mohou s nimi pracovat tak dlouho, dokud o to mají zájem. Když jsou hotové vrátí je do police, ze které pocházejí.

I na stránkách Českého Montessori lze najít přehlednou mapu se školami a školkami v České Republice a výběr těchto zařízení je široký. I zde jsem hledala výši školného. To například v brněnské Základní škole Sluníčko činní 2500,- Kč měsíčně, v ZŠ Perlička, rodiče za měsíc zaplatí 3900,- Kč. V Praze však školné například v ZŠ z Kouzelné Školy dosahuje 8000,- Kč za měsíc.

3. Jenská Škola

Jenská škola bývá označována jako škola experimentální školu. Založil ji roku 1923 v Jeně (v Německu) univerzitní profesor pedagogiky Peter Petersen. Ten školu koncipoval jako učení ve společenství. Místo klasických ročníků zde vznikají smíšené kmenové skupiny, které posilují spolupráci mladších a starších dětí (nižší 1.-3. třída, střední 4.-6. třída, vyšší 7. a 8. třída, mladistvých 9.-10. třída)

Škola je specifická rodinnou atmosférou, přirozeným a podnětným prostředím pro svobodný rozvoj dítěte. Jedna ze dvou Českých škol, postavených na Jenském plánu ZŠ Hučák, na svých stránkách uvádí 20 principů, jimiž je škola formována. Z těch, co se týkají výuky bych citovala tyto: školní kurikulum vychází z dětského pohledu na svět, z vnitřních zkušeností a z kulturních zdrojů, které naše společnost považuje za důležité pro rozvoj osobnosti, učení ve škole má podobu pravidelného střídání dialogu, hry, práce a oslav a ve škole zaujímají důležité místo objevy, otázky a kooperativní práce ve skupinách.

Zatímco v Holandsku, Německu či Belgii jsou školy s Jenským plánem hojně rozšířené u nás v této době existují jen 2. Jednou z nich je již zmiňovaná ZŠ Hučák v Hradci Králové a od roku 2016 ZŠ Kairos v Dobřišovicích u Prahy. A zatímco v Hradci je měsíční školné 3500,- Kč měsíčně v Praze se pohybuje mezi 7200–8500,- Kč za měsíc.

4. Daltonská Škola

Daltonská škola, dříve Dětská univerzitní škola, byla založena roku 1919 žákyní Marie Montessori, Helen Parkhurstovou po experimentech s jednopokojovou školou návštěvě několika tehdejších pokrokových škol, v Massachusetts a ještě téhož roku byla přesunuta do New Yorku, kde funguje do teď.

Daltonský výuka probíhá ve třídách, kde by uspořádání lavic mělo umožňovat pohyb po třídě, stejně jako skupinovou i samostatnou práci. Studenti Daltonu začínají používat Daltonův plán již od velmi mladého věku. Již na začátku mají děti příležitost zvolit si svůj vlastní učební plán. Absolventi prý často mluví o tom, že byli dobře připraveni na vysokou školu, protože byli vedeni k tomu, jak si sami plánovat svůj čas a určit si svůj další studijní postup.

V českých školách platí, že Daltonský plán je uplatňován pouze v menších blocích, např. dvakrát týdně po dvou vyučovacích hodinách (v nižších třídách méně, ve vyšších více). Zde si děti po vzoru plánu vybírají, kterému předmětu se budou v konkrétním bloku věnovat a poté plní úkoly z příslušného pracovního listu. Tyto školy u nás sdružuje od roku 1996 Asociace českých daltonských škol. V Brně je Daltonským plánem známá hlavně ZŠ Křídlovická. Zajímavé je, že naprostá většina škol s Daltonským plánem se vyskytuje na Moravě. V Praze a Čechách jich je podstatně méně.

Správná volba

Pro mnohé by v tuto chvíli nastala rozhodovací paralýza. Možností je moc. Důležité ale je si uvědomit, že správně dělá člověk už ve chvíli, kdy si uvědomí, že chce pro své dítě to nejlepší a začne vyhledávat informace. Co mě dělalo dřív ohledně alternativních škol největší starosti byla budoucnost jejich studentů. Co se s nimi stane, až odejdou z toho ideálního prostředí, na klasickou střední nebo vysokou školu, do světa “venku”? Odpovědí mi byl záznam ze setkání absolventů alternativních škol, které se uskutečnilo 10. března 2015. Od absolventů se zde můžete dozvědět co jim alternativní vzdělání přineslo — lepší vztah ke škole a vzdělávání, sebevědomí, kritický vztah k autoritám, schopnost organizovat si sám svůj čas, dělat se zaujetím to, co mě opravdu zajímá — a hlavně rozlišit, co pro mě v životě je a není prospěšné. To zní sice ideálně ale odpověď na otázku, kde měli problém a čím je alternativní škola nevybavila, podle očekávání zmiňovali nereálná očekávání od škol, do nichž nastoupili, a světa vůbec. Bohužel, ne všude na ně čekalo zajímavé a podnětné prostředí s komunikativními lidmi.

Taková je realita. Avšak já osobně nezoufám a naopak doufám, že až budou z dnešních studentů alternativních škol absolventi, bude k nim okolí přívětivější. A právě proto zapomínám na svoji žárlivost a přeji své devítileté sestře, školu, která jí dá maximum, po kterém ona touží a zaslouží si ho.

Citace:

[1] HOLT, John Caldwell. Jak se děti učí. Praha: Strom, 1995. ISBN 80–901662–7-x.

[2] Alternativní školy v ČR. Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školství [online]. [cit. 2017–06–15]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/

[3] Základní principy. Montessori [online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: http://www.montessoricr.cz/objevte-montessori/zakladni-principy

Zdroje:

Alternativní školy v ČR. Alternativní školy: Povídání o alternativních školách a školství [online]. [cit. 2017–06–15]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/

GRECMANOVÁ, H.; URBANOVSKÁ, E. Waldorfská škola. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1996. 145 s. ISBN 80–85753–09–6.

HOLT, John Caldwell. Jak se děti učí. Praha: Strom, 1995. ISBN 80–901662–7-x.

Introduction to Montessori Method. American Montessori Society [online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori

KENNEDY, Robert. 5 Facts About Waldorf Schools. In: Private School Review[online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: https://www.privateschoolreview.com/blog/5-facts-about-waldorf-schools

MONTESSORI, Maria. Tajuplné dětství. 1. české vyd. Praha: Nakladatelství světových pedagogických směrů, 1998, 131 s. ISBN 80–861–8900–7.

O nás. Czech Dalton [online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: http://www.czechdalton.cz/o-nas/

PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001. Pedagogická praxe. ISBN 80–7178584–9.

Škola života — Jak obstojí absolventi alternativních škol v životě? YOUTUBE [online]. [cit. 2017–01–06]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=LoYHgTqeLEw&feature=youtu.be

The Dalton Plan. The Dalton School [online]. New York [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: https://www.dalton.org/page/about/the-dalton-plan

V Hejčíně má vyrůst originální komplex Waldorfské školy. Olomouck deník.cz [online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/v-hejcine-ma-vyrust-originalni-komplex-waldorfske-skoly-20170208.html

ZÁKLADNÍ PRINCIPY JENSKÉHO PLÁNU. Hučák: Základní Škola Hradec Králové [online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: http://hucak.cz/o-skole/jensky-plan/zakladni-principy-jenskeho-planu/

Základní principy. Montessori [online]. [cit. 2017–06–16]. Dostupné z: http://www.montessoricr.cz/objevte-montessori/zakladni-principy

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Kateřina Beranová

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University