Modely procesu vyhledávání informací

Vyhledávání informací jako prvek digitální gramotnosti

Jan Vokral

Published in

EDTECH KISK

9 min readNov 21, 2017

Abstrakt:

Ve světě digitálních technologií je potřeba se vyznat pro efektivní zapojení do dění okolo sebe. Úvodní část textu se věnuje vymezení termínů vyhledávání informací, digitální gramotnost, informatizace. Poté jsou popsány vybrané modely procesů vyhledávání informací. Pochopení modelů vyhledávání je jedním z kroků, jak chápat dnešní svět informací.

Abstract:

In the world of digital technology is required to know for effective engaging in events around you. Introduction part is dedicated to defining terms like information searching, digital literacy, informatization. Then, selected models of information searching processes are described. Understanding search models is one of the ways to understand today’s world of information.

Klíčová slova:

Vyhledávání informací, digitální kompetence, ISP, procesy vyhledávání

Key terms:

Infomration searching, digital literacy, ISP, processes of searching

1. ÚVOD — Co je digitální gramotnost a jak s ní souvisí vyhledávání informací?

V dnešním světě se nachází podstatná část informací v tzv. kyberprostoru, jehož důležitost se rozprostřela následkem informatizace. Přehlednou definici informatizace nabízí Jiří Cejpek ve své knize Informace, komunikace a myšlení, kde informatizaci definuje takto:

Proces pronikání informační techniky do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti.[1]

Není tedy třeba zdůrazňovat důležitost digitálních kompetencí, které se vážou k digitální gramotnosti, definované jako:

Digitální gramotnost je soubor postojů, vědomostí a dovedností potřebných k efektivnímu nalézání, komunikování a používání informací prostřednictvím různých médií a v různých formátech.[2]

Počítač je prvním téměř univerzálním strojem v lidských dějinách.[3] Stal se každodenním prostředkem pro získávání informací, aby však informace byli získány je potřeba je umět vyhledat. Tímto se dostáváme k hlavnímu tématu tohoto textu. Vyhledávání informací z perspektivy informační vědy patří do oblasti informačního chování a lze ho dle T. D. Wilsona definovat takto:

Vyhledávání informací je mikro-úroveň chování vykonávaného hledači v interakci s informačními systémy jakéhokoli druhu. Skládá se ze všech interakcí s informačním systémem, ať se jedná o interakci člověk-počítač (např: použití myši a klikání na linky) nebo o intelektuální úroveň (např: adoptování Booleovské vyhledávací strategie nebo určení kritérii pro rozhodnutí, která ze dvou knih vybraných z knihovny je užitečnější), jež zahrnuje také duševní jednání, jako například posouzení relevance dat nebo získaných informací.[4] (aut. překlad)

Je důležité zmínit, že tématem textu je vyhledávání informací v digitální oblasti především představované možnostmi internetu a jeho služeb. V následující kapitole se budu věnovat modelům procesů vyhledávání informací.

2. MODELY — Některé modely procesu vyhledávání informací.

Modely se snaží zachytit obraz složité reality v pochopitelné formě. Vyhledávání informací (nalezení určité specifické informace v nějakém informačním systému[5]) je dle Wilsonova ložiskového modelu[6], zachyceno jako součást informačního chování, přesněji řečeno je zahrnuto v informačním hledání (information seeking, což je záměrná snaha o nalezení informací naplňujících potřebu, řešících problém nebo umožňujících lepší porozumění[7]), které pak podléhá informačnímu chování.

Samotné vyhledávání informací je pak zobrazeno hned několika modely s různou mírou podrobností. Pro účely tohoto textu jsem se rozhodl představit dva modely. Jeden model vytvořený akademickou knihovnou ve finském Jakobstadu, který představuje kruhový způsob zobrazování procesu vyhledávání, druhý model, jenž zahrnuje ve větší míře kognici „hledače“, pochází pak od americké informační vědkyně Carol Collier Kuhlthau.

2.1 Tritonia Academic Library

Prvním modelem procesu vyhledávání, který popíšu, je model akademické knihovny ve finském Jakobstadu.[8] Jedná se o kruhový typ modelu (viz. obr 2).

A. Na začátku vyhledávacího procesu je důležité definovat si předmět zájmu a informační potřebu, jenž chci nalezením předmětu vyřešit. Položit si otázky typu: Co chci vlastně hledat? Co budu dělat z nalezou informací? V jakém jazyce? Co je oblastí mého vyhledávání?
B. Toho docílím vhodnou volbou klíčových slov-vyhledávacích termínů (slova, která popisují můj předmět hledání, jenž má vyřešit moji potřebu informací). Zde je vhodné využívat terminologická pravidla, dodržovat odborné termíny pro přesnější vyhledávání zvláště důvěryhodných informací.
C. Když mám upřesněné, co chci hledat a jak to popíšu, může se pustit do výběru informačního zdroje (kniha, článek, web, databáze atd.) Právě výběr informačního zdroje je zásadní pro úspěšné vyhledávání, přičemž cílová informace se může samozřejmě nalézat ve více zdrojích současně (kniha, článek, webová stránka).
D. Jakmile vyberu informační zdroj (např. online katalog, databáze), mohu se zamyslet nad vyhledávací technikou (tedy jakým způsobem reprezentovat daný dotaz v konkrétním informačním zdroji). V odborných databázích například můžeme použít Booleovské operátory (AND, OR, NOT…), krácení termínů (knihovn*, vyhledává termíny knihovna, knihovník, knihovnice, knihovnický…), zadání fráze („pes a kočka“, nalezne soubory, které obsahují právě toto spojení slov) či použití předmětových termínů (vyhledávání dle autora, roku vydání…).
E. Dle nalezených výsledků mohou nastat dvě situace. První situace nastane, když mi dotaz vrátí příliš mnoho výsledů, pak je potřeba konkretizovat (popsat předmět hledání přesněji, např. zvolit jiné vyhledávací termíny). Druhá situace nastává při vrácení málo či žádných výsledků (jako v předchozím případu se musíme zamyslet nad volbou termínů, používaných zdrojů, vyhledávacích operátorů…).
F. Posledním prvek modelu procesu vyhledávání je vyhodnocení nalezených výsledků. Jsou nalezené informace pro můj předmět hledání relevantní? Jsou užitečné pro řešení mé informační potřeby? Jak jsou informace staré? Jsou důvěryhodné? Mohu si dostat k plnému textu? Uvedl jsem jen malé množství z celku všech otázek, které bych si měl položit. Další možnosti si jistě umíte představit sami.

Je důležité zmínit, že bodem F vyhledávání končit nemusí. Není to lineární model, jak lze vydedukovat z obr. 1, ale jedná se o kruhovitou vazbu neboli v momentě vyhodnocení výsledků můžeme dojít k závěru, že je potřeba znovu si stanovit vyhledávací termíny či zvolit jiný předmět hledání pro uspokojení informační potřeby. Pak se celý či část procesu vyhledávání opakuje.

2.2 Information Search Process (Kuhlthau)

Information Search Process zkráceně ISP[9] americké informační vědkyně Kuhlthau je model, který zachycuje proces vyhledávání informací s důrazem na kognitivní a emoční stránku hledače. Tento model se začal utvářet již v polovině 80. let, zachycuje zobecněné hledání informací (information seeking, model byl aplikován například v prostředí knihoven), je ale aplikovatelný i na digitální prostředí. Důvod, proč jsem ho vybral pro tento text, je i citovanost modelu a jeho dlouhodobé utváření (cca 20 let). Přestože, jak jsem zmínil výše, jedná se o model hledání informací a ne přímou interakci s vyhledávacím nástrojem-prostředím (vyhledávání informací, information searching), je pro pochopení procesu vyhledávání užitečný. Žijeme v době, kdy je potřeba designovat nástroje v digitálním prostředí tak, aby byli jednoduše pochopitelné a využitelné uživateli, a ne aby způsobovali frustraci a zvyšovali entropii v níž se uživatel nachází a kterou chce pomocí využití prostředků digitálního světa snížit. Model ISP nám pak může osvětlit principy, jak navrhovat systémy pro vyhledávání právě takovým způsobem, aby byly pro uživatele pohodlné a užitečné.

ISP model je popisován takto:

Model ISP popisuje uživatelovu zkušenost v procesu hledání informací jako sérii myšlenek, pocitů a jednání. Myšlenky, na začátku nejisté, vágní a nejednoznačné, se v procesu vyjasňují, více zaměřují a specifikují, jak probíhá proces vyhledávání. Pocity úzkostí a pochybností se mění na pocity sebevědomí a jistoty. Prostřednictvím svých akcí v počátečních fázích vyhledávacího procesu vyhledávají lidé relevantní informace k obecnému tématu, informace vztahující se k tématu a zaměřené na jeho vyřešení. Formulace zaměření nebo osobní perspektivy k tématu je stěžejním bodem ve vyhledávacím procesu. V tomto bodě se pocity posouvají z nejistoty k sebevědomí, vágní myšlenky se vyjasňují a zájem stoupá.[10] (aut. překlad)

Model se skládá ze šesti fází[11]:

Iniciace (zahájení) — nastává, když člověk objeví nedostatek ve svých znalostech nebo porozumění, v této fázi jsou pocity nejistot a obav běžné.
Selekce (výběr) — oblast, téma či problém je identifikován, počáteční nejistota dává přednost chvilkovému pocitu optimismu a připravenosti začít hledat.
Explorace (průzkum) — v této fázi se začínají vyskytovat nekonzistentní, neslučitelné informace a nejistota, zmatek a pochybnosti se často zvyšují, dochází k poklesu sebejistoty.
Formulace — vytváří se zaměřená perspektiva[12] a nejistota se snižuje s nárůstem důvěry.
Kolekce (sběr) — shromažďují se informace při zaměřování perspektivy, přičemž nejistota klesá, protože se prohlubuje zájem a zapojení.
Prezentace (představení) — vyhledávání je dokončeno, dochází k novému porozumění umožňující člověku vysvětlit či předat své poznatky ostatním nebo dojde k rozpačitosti, pokud se hledání nepovedlo.

V pomyslné „sedmé“ fázi, jenž už se neřadí mezi přímé fáze ISP, avšak je v modelu zmíněna, pak dochází k sebeuvědomění a sebeúctě hledače. V článku jsou dále podrobněji rozebírány jednotlivé fáze ISP, dopad tohoto modelu na problematiku informačního hledání, je vysvětlen pojem nejistoty, rozebírá se užitečnost modelu pro informační služby a systémy. Pro holistické pochopení problematiky odkazuji čtenáře na zdrojový text.

Přehledné video pro pochopení ISP:

Video 1

3. ZÁVĚR — Základní vlastnost moderního člověka.

Nemusíme být uctívači technologických vynálezů, abychom uznávali schopnosti, které souvisí s odpovědným a etickým nakládáním s informacemi. Střetávání s digitálním světem probíhá dnes a denně na nespočetně místech světa. Miliardy bitů informace se rojí v každé vteřině a vyznat se v tomto prostředí není jednoduché, a proto je třeba mít digitální kompetence na odpovídající úrovni, tedy minimálně zvládat řídit informace o vlastní osobě. Avšak v době, kdy jsou počítače všudypřítomné, měli bychom se snažit o co největší míru zapojení ve smyslu navyšování svých znalostí o digitálním prostředí. Vyhledávání informací je jedním z klíčových prvků dnešní gramotnosti tedy gramotnosti digitálního věku. V tomto textu jsem se snažil vnést pohled na vyhledávání informací z pohledu disciplíny informačního profesionála kterým se, co nevidět bude muset stát každý z nás, jenž se chce smysluplně a nemanipulativně účastnit dění kolem sebe.

Poznámky:

[1] CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy, s. 105.

[2] BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. S. 372.

[3] Záznam 1, s. 85.

[4] WILSON, Thomas Daniel. Human Information Behavior, s. 49.

Originál: Information Searching Behavior is the ‘micro-level’ of behavior employed by the searcher in interacting with information systems of all kinds. It consists of all the interactions with the system, whether at the level of human computer interaction (for example, use of the mouse and clicks on links) or at the intellectual level (for example, adopting a Boolean search strategy or determining the criteria for deciding which of two books selected from adjacent places on a library shelf is most useful), which will also involve mental acts, such as judging the relevance of data or information retrieved.

[5] Záznam 2, s 253.

[6] Tamtéž.

[7] Tamtéž.

[8] Searching Information: The information search process. Tritonia [online]. Tritonia, c2014–2017 [cit. 2017–11–06]. Dostupné z: https://uva.libguides.com/searching_information

[9] Information Search Process | Carol Kuhlthau. Rutgers: School of Communication and Information [online]. The State University of New Jersey: Rutgers, 2017 [cit. 2017–11–08]. Dostupné z: http://wp.comminfo.rutgers.edu/ckuhlthau/information-search-process/

[10] Tamtéž.

Originál: The model of the ISP describes users’ experience in the process of information seeking as a series of thoughts, feelings, and actions. Thoughts that begin as uncertain, vague, and ambiguous become clearer, more focused, and specific as the search process progresses. Feelings of anxiety and doubt become more confident and certain. Through their actions, people seek information relevant to the general topic in the beginning stages of the search process and pertinent to the focused topic toward closure. Formulation of a focus or a personal perspective of the topic is a pivotal point in the search process. At that point, feelings shift from uncertain to confident, thoughts change from vague to more clear and interest increases.

[11] Volný překlad ze záznamu 9.

[12] Člověk ví co chce hledat, ví kde a jak.

4. BIBLIOGRAFIE

Tištěná literatura

BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978–80–88123–10–1.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978–80–246–1037–5.

Elektronické zdroje

Články:

WILSON, Thomas Daniel. Human Information Behavior. Informing Science The International Journal of an Emerging Transdiscipline [online]. 2000, 3(2), 49–56 [cit. 2017–11–05]. ISSN 15479684. Dostupné z: http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf

Searching Information: The information search process. Tritonia [online]. Tritonia, c2014–2017 [cit. 2017–11–06]. Dostupné z: https://uva.libguides.com/searching_information

Information Search Process | Carol Kuhlthau. Rutgers: School of Communication and Information [online]. The State University of New Jersey: Rutgers, 2017 [cit. 2017–11–08]. Dostupné z: http://wp.comminfo.rutgers.edu/ckuhlthau/information-search-process/

Obrázky:

Obr. 1

Licence CC0 Creative Commons.

Obr. 2

Obrázek převzatý z webové stránky:

Searching Information: The information search process. Tritonia [online]. Tritonia, c2014–2017 [cit. 2017–11–06]. Dostupné z: http://s3.amazonaws.com/libapps/accounts/2914/images/search_process_small.png

Obr. 3

Obrázek převzatý z webové stránky:

Video:

Video 1

Carol Kuhlthau’s Information Search Process Model. Youtube [online]. 12. 10. 2015 [cit. 2017–11–14]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=bhthgqqXuXA