MOOC a knihovny — příležitost nebo výzva?

Otevřené online kurzy pro neomezený počet účastníků. Tak lze volně přeložit termín Massive open online courses (ve zkratce MOOC), které úspěšně nabízí vzdělání jakýmkoliv zájemcům o vzdělání, kteří mají přístup k osobnímu počítači s internetem. Počátky MOOC kurzů lze datovat do roku 2008, kdy Stephen Downes a George Siemens začali nabízet kurz Connectivism and Connective Knowledge, do něhož se postupně podařilo zapojit více než 2000 účastníků.

Kurzy jsou založeny na myšlenkách konektivismu, tedy vzdělávání se prostřednictvím sociálních sítí. Dle Siemense není proces učení zcela pod kontrolou jedince a je důležité využívat a propojovat využitelné poznatky, které se vyskytují kolem nás.

Obzvláště od roku 2012, kdy MOOC nabraly na své popularitě, začali odborníci z oblasti knihovnictví a informační vědy na toto téma publikovat enormní množství studií a článků. Kaushik a Kumar ve svém výzkumu zjistili, že většina článků publikovaných v roce 2013 v periodiku Public Service Quarterly se týkala právě tématu knihovnictví a MOOC kurzů.

Jak uvádí ve svém článku Kaushik a Kumar, role knihovníků a informačních pracovníků je v této oblasti velmi významná. Kromě spolupráce s poskytovateli a vývojáři (kteří se na tyto instituce obrací např. v otázce poskytování open-source materiálů, etického sdílení informací apod.) je i cílem některých knihoven aktivní vytváření vlastních kurzů a pořádání workshopů a konferencí.

Co je třeba překonat?

Knihovny reagují na informační požadavky svých uživatelů. Do nabízených služeb a procesu práce se snaží implementovat nové technologie, které by usnadnily přístup k informacím a zvýšily efektivitu práce s poskytovanými zdroji. Ať už při spolupráci s vývojáři nebo při tvorbě vlastních kurzů je třeba si uvědomit, že knihovny jsou také poskytovateli informačních zdrojů, jejichž užívání a rozšiřování je právně omezeno a možné pouze za určitých podmínek. (Jako např. při dodržování autorského práva či využívání licencovaných zdrojů pouze z určitých přístupových míst.)

Další z výzev pro knihovny je namotivovat zaměstnance fakulty k vytvoření kurzů, které by odpovídaly požadavkům knihoven. Odborníci z univerzity a informační pracovníci mají odlišné postoje k tomu, jakým způsobem by měla být daná oblast vyučována. S tvorbou výukových materiálů souvisí také informační a jazyková gramotnost přednášejících, která může být, v případě, že se jedná o mezinárodní projekt, na odlišné úrovni. Pro některé knihovny, např. pro ty nacházející se v rozvojových zemích, může být účast v MOOC kurzech navíc spíše zátěží než přínosem. (Ať už z hlediska nedostatku financí, problémů s využíváním nových technologií a platforem apod.)

A jaké jsou příležitosti?

Pokud se knihovny na hnutí MOOC rozhodnou reagovat, mají nespočet možností, jak se zapojit. Jednou z možných aktivit je tvorba diskuzního fóra, v němž by měly informační pracovníci možnost sdílet své zkušenosti, problémy, výukové metody a aktivity. Knihovny také mohou tvořit sbírku dokumentů, které nepodléhají autorskému právu a lze je volně využívat; či mohou pomáhat zaměstnancům fakulty při organizaci informací a tvorbě samotného kurzu. MOOC kurzy jsou také skvělá příležitost, jak zvýšit informační gramotnost svých uživatelů. Méně náročnou možností je vytvoření mini MOOC kurzů zaměřených na úzká témata z knihovnické a informační oblasti (e-zdroje, etická práce s informace, open-source software apod.) Knihovny mohou nabízet motivační kurzy odborníkům z oblasti knihovnické a informační vědy motivační kurzy, pořádat konference, workshopy a vzdělávací lekce, či jakýmikoliv jinými menšími projekty napomáhat rozvoji a propagaci tohoto způsobu vzdělávání.